Zaměstnanec žije v rodinném domku s babičkou, má družku (toho času na mateřské dovolené) a s ní vychovává syna. Žije s nimi i vnučka družky. Má tento zaměstnanec nárok na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy, pokud doprovází babičku k lékaři? A má na totéž nárok, pokud doprovází k lékaři svou družku, její vnučku nebo svou matku, která s ním nežije?
Zaměstnanec dostal v červnu výpověď z organizačních důvodů. Výpovědní doba běžela od 1. 7. 2014 a měla skončit 30. 9. 2014. Zaměstnanci náleží odstupné ve výši 3násobku průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel již v září neměl pro tohoto zaměstnance práci, od 1. 9. šlo o překážku na straně zaměstnavatele a za tento měsíc dostal náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Dne 26. 9. 2014 se zaměstnanec stal práce neschopným. Mělo mu být vyplaceno odstupné se mzdou za měsíc září, nebo až po skončení pracovní neschopnosti a uplynutí výpovědní doby, tj. 5 dnů po skončení pracovní neschopnosti? Zaměstnanec bude zřejmě dlouhodobě práce neschopen a domníváme se, že jeho neschopnost není skutečná, ale pouze fingovaná.
Je pracovní smlouva pro brigádníky na letní nebo zimní sezónu platná, pokud je uzavřená na dobu určitou a není v ní uvedená týdenní pracovní doba? (V ostatním ujednání smlouvy je dodatek.) Jde o to, že se jedná o sezónní zaměstnání, které je podmíněno příznivým počasím, a zaměstnanec je vyplácen podle skutečně odpracovaných hodin, které vykazuje na „měsíčním výkazu práce“.
Zaměstnanec podal návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni 30. 11. 2014. Zaměstnavatel však s tímto datem nesouhlasí a požaduje datum 31. 12. 2014. Jak v takovém případě postupovat?
Můžete, prosím, vysvětlit, jak je to se souběhem svátku a dovolené, jaká tam platí pravidla?
Prý lze sjednat takový příplatek za práci v noci a v sobotu a v neděli, který je nižší, než jak ho stanovuje zákoník práce, a teoreticky se dokonce může blížit nule. Je to pravda?
