Průmysl a zemědělství

Jak bude nastavena budoucí Společná zemědělská politika Evropské unie po roce 2020? Mají se čeští zemědělci připravit na zastropování přímých plateb nebo redistributivní platbu? Máme očekávat přechodné období? Jak bude dlouhé? Jak budou nastavena Ekoschémata? Jaký strategický plán připravuje Ministerstvo zemědělství ČR? To všechno byly otázky, o nichž se hovořilo na mezinárodní konferenci „Společná zemědělská politika po roce 2020“, kterou zorganizoval Zemědělský svaz ČR ve spolupráci s Konfederací Zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, a která se uskutečnila ve středu 22. května 2019 v Praze.

Zemědělský ekonom Martin Hlaváček je jedním z kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu, které proběhnou 24. a 25. května 2019. V minulosti se podílel na vyjednávání Společné zemědělské politiky EU, zajištění evropské ochrany řady tradičních českých potravinářských a zemědělských produktů, pracoval jako diplomat Ministerstva zahraničních věcí České republiky na Stálém zastoupení České republiky v Bruselu a Velvyslanectví České republiky v Athénách. Později také působil jako náměstek ministra zemědělství pro zemědělskou a rybářskou politiku Evropské unie.

Pod záštitou předsedy vlády ČR Andreje Babiše a ministra zemědělství Miroslava Tomana se ve středu v Praze uskutečnila mezinárodní konference „Ochrana vody v přírodě“, jejímiž pořadateli byl Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů (OSPZV-ASO) ve spolupráci s Agrární komorou ČR.

Výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ukázaly, že nejméně pochybení se vyskytuje u potravin tuzemských výrobců. Kontroly zde prokázaly pochybení u 13 % šarží potravin z šarží hodnocených. Větší míru pochybení kontroly prokázaly u potravin výrobců ze zemí EU (16,9%) a zdaleka největší míru pochybení u potravin dovážených ze třetích zemí (25,1 %). Podle tiskové zprávy SZPI se tento výsledkový vzorec v posledních letech opakuje a zároveň dlouhodobě potvrzuje nejvyšší míru spolehlivosti u tuzemských potravin.

Hodnocení současného stavu a možnosti českého zemědělství byla témata úterního Žofínského fóra v Praze. Ministr zemědělství Miroslav Toman na něm hovořil například o klimatických změnách, stavu půdy a pozemkových úpravách, kvalitě dozorových orgánů, glyfosátu a o vodním hospodářství. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství důležitou součástí jeho vystoupení byla i Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2020, dále soběstačnost českých potravin a agrární zahraniční obchod.

Je reálný předpoklad, že resort zemědělství bude mít hospodářské výsledky za rok 2018 podobně dobré (viz příloha). Ve srovnání s rokem 2017 sice o něco horší, ale nelze se divit. Sucho, nedostatek vláhy ve většině krajů, což jsou odjakživa nepřátelé zemědělců, byly v roce 2018 v takové míře, že vyvolávaly o úrodu opráváněné obavy. Ale přesto zemědělci udělali maximum proto, aby se katastrofické prognózy nenaplnily.