Průmysl a zemědělství

Zástupci Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory (SPPK), Národní polnohospodářské komory v Polsku (KRIR), Maďarské polnohospodářské komory (NAK) a Agrární komory ČR (AK ČR) se 6. února setkali na 71. společném zasedání agrárních komor Visegrádské čtyřky v maďarském městě Veszprém, aby diskutovali o nejpalčivějších otázkách v agropotravinářském sektoru.

Malá vodní díla a terénní úpravy sloužící k zachycování vody by mělo jít nově dělat snadněji. Stačí pro ně tzv. územní souhlas namísto dosavadního územního rozhodnutí. Umožní to návrh novely vodního a stavebního zákona, který dnes v prvním čtení schválila Poslanecká sněmovna.

Přestože je Česká republika aktuálně zasypána bohatou sněhovou pokrývkou, která postupně doplňuje nejenom naše přehrady, ale i stavy podzemních vod, 21 % území ČR je stále postiženo půdním suchem a 50 % mělkých vrtů stále vykazuje stav silného až mimořádného sucha.

Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy. Proto je ochrana půdy a životního prostředí jedním z cílů SZP po roce 2020.

„V případě dodávek hovězího masa z problémových jatek jde o opakované selhání polské strany,“ řekl po jednání s polskou velvyslankyní Barbarou Ćwiorovou ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), jak ve svém zpravodajství uvedla Česká televize. Podle této zprávy Česká republika stále zvažuje zákaz dovozu hovězího masa z Polska. Zpoždění o informování o problémech s polskou výrobou podle ministra podkopává důvěru u veškeré polské potravinářské produkce.

Evropské země postupně zjišťují, kam všude bylo dovezeno maso z polských jatek, kde se zpracovávaly nemocné krávy. Do České republiky dostalo zhruba 300 kilogramů hovězího. Podle Evropské komise je zasaženo nejméně 14 zemí. Unijní úřady zahájily vyšetřování.