V části naší veřejnosti se začínají oživovat vzpomínky na Rakousko-uherskou monarchii. Prý to vlastně nebylo tak špatné, když jsme byli její součástí. Vidíme přitom jenom to hezké pozlátko – vojenské uniformy, stařičkého senilního mocnáře a vídeňské valčíky.
Tvrdím, že v těchto dnech procházíme klíčovým bodem zlomu současné epidemie Covidu. Nejprve čísla. K 25. březnu evidujeme 1 480 tis. osob, které nákazou prošly. Podle lékařů naprostá většina z nich je vůči nákaze imunní minimálně dalších šest a více měsíců. Jen mimořádně se někdo nakazí podruhé.
Už dlouho se hovoří o nedostatku pracovních sil v naší ekonomice. Pamětníci vyprávějí, že se o něm mluvilo již v padesátých či šedesátých letech. Stejně tak i později – prostě nejsou lidi, to byla oblíbená výmluva na to, že se něco nedařilo.
Tento týden byla zveřejněna hlavní hospodářská čísla za sektor služeb v minulém roce. Je to opravdu zajímavé čtení, kde se dá vyčíst hodně dat a především souvislostí.
Německá vláda tento týden posoudila další své kroky, jak zvládat současnou rozvíjející se covidovou nákazu. Fakticky se dále zpřísňují již dosavadní zákazy a omezení.
