Tvrdím, že v těchto dnech procházíme klíčovým bodem zlomu současné epidemie Covidu. Nejprve čísla. K 25. březnu evidujeme 1 480 tis. osob, které nákazou prošly. Podle lékařů naprostá většina z nich je vůči nákaze imunní minimálně dalších šest a více měsíců. Jen mimořádně se někdo nakazí podruhé.
Už dlouho se hovoří o nedostatku pracovních sil v naší ekonomice. Pamětníci vyprávějí, že se o něm mluvilo již v padesátých či šedesátých letech. Stejně tak i později – prostě nejsou lidi, to byla oblíbená výmluva na to, že se něco nedařilo.
Tento týden byla zveřejněna hlavní hospodářská čísla za sektor služeb v minulém roce. Je to opravdu zajímavé čtení, kde se dá vyčíst hodně dat a především souvislostí.
Německá vláda tento týden posoudila další své kroky, jak zvládat současnou rozvíjející se covidovou nákazu. Fakticky se dále zpřísňují již dosavadní zákazy a omezení.
Když před nedávnem Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů, prohlásil, že je u nás moc restaurací a že by ty, které se neumějí uživit, měly zkrachovat, určitě netušil, co tím vyvolá.
V roce 2014 vyhlásila EU v reakci na připojení Krymu k Rusku sankce na obchod s Ruskou federací. To se týkalo především průmyslových technologií. Odpovědí na tyto sankce z ruské strany pak zákaz dovozu zemědělských produktů a potravin ze zemí EU na ruský trh.
