Pokud zaměstnanec přestane docházet do práce před uplynutím výpovědní doby, může to mít několik dopadů.
Prvním dopadem (asi morálním) je to, že ať už to nový zaměstnavatel dá najevo nebo ne, asi se zamyslí, zda stejný postup přijímaný zaměstnanec nezvolí i u něj, až bude potřebovat nastoupit do dalšího nového zaměstnání a zda jej má do pracovního poměru přijmout.
Po právní stránce zřejmě stávající zaměstnavatel využije ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a rozváže se zaměstnancem pracovní poměr okamžitě několik dnů před uplynutím výpovědní doby, protože neomluvenou nepřítomnost v práci lze považovat za zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Důvod rozvázání pracovního poměru uvede to v potvrzení o zaměstnání a v posudku o pracovní činnosti.
Kromě výše uvedených pracovněprávních kroků může zaměstnavatel v občanskoprávním sporu soudně na zaměstnanci vymáhat škodu, která mu s tímto postupem zaměstnance vznikla. Pokud např. zaměstnavatel nesplní z důvodu, že zaměstnanec nedochází do práce, zakázku a je penalizován, jedná se o škodu. Rovněž pokud by zaměstnavatel musel práci zaměstnance nahradit jiným, dražším způsobem, může mu vzniknout škoda. To se může týkat i přijetí nezapracované náhrady.
