Jak se pohlíží na úraz, který se funkcionáři přihodí při výkonu funkce odborového orgánů, při výkonu jiné odborové činnosti a při účasti na školení – tedy při činnostech, na které pamatují ustanovení § 203 odst. 2 písm. a), b) a c) zákoníku práce?
Lze do mateřské školy na zlepšení pracovního prostředí zakoupit CD přehrávač a videopřehrávač?
Kolektivní smlouva uzavřená mezi naší odborovou organizací a zaměstnavatelem upravuje, že zaměstnavatel v každém roce valorizuje tarifní mzdy zaměstnanců nejméně o částku, která odpovídá inflaci za loňský rok. Zaměstnavatel teď odborovou organizaci vyzval, aby toto ujednání bylo v kolektivní smlouvě změněno (chce, aby spodní hranicí valorizace bylo pouhé 1 %, nikoliv výše inflace), a oznámil, že pokud nedojde k dohodě, vydá bez souhlasu odborové organizace vnitřní předpis a v něm tuto valorizaci upraví bez jejího souhlasu. Argumentuje tím, že po nálezu Ústavního soudu ve věci zákoníku práce může zaměstnavatel vydávat vnitřní předpisy i bez souhlasu odborů. Má pravdu?
Prý platí nějaká nová první úprava, podle které musí věřitel písemně upozornit dlužníka (například zaměstnavatele, který mi neposlal výplatu či několik výplat), že mu něco dluží. Pokud tak neučiní, v případě soudního sporu bude jeho žaloba zamítnuta. Je tomu skutečně tak?
Už tři roky se soudím se zaměstnavatelem o neplatnost výpovědi. Žaloba se týká pouze určení, že výpověď je neplatná. Nyní mám obavu, že by v případě úspěchu mohlo dojít k promlčení některých nároků. Jeden právník mě sdělil, že nemusím mít obavu, že běh promlčecí lhůty začne běžet až po právní moci rozsudku, kde bude určeno, že výpověď je neplatná. Jiný právník mně však sdělil, že to není pravda. Kdy tedy začne běžet promlčecí lhůta?
Po mateřské dovolené nastupuje matka samoživitelka zpět do zaměstnání, kde před nástupem na mateřskou pracovala na směny. Zaměstnavatel jí určil dvousměnný provoz. Má na to právo? Nebo jí musí umožnit ranní směnu, aby mohla o dítě pečovat?
