V práci jsem poskytl osobní pomoc při odvracení požáru. Při tomto zásahu jsem si poškodil oděv a rozbil brýle. Nyní mně bylo zaměstnavatelem sděleno, že mi žádnou škodu nemůže uhradit, protože na to nový zákoník práce nepamatuje. Je tomu skutečně tak?
Podle zápisu z provozní porady našeho oddělení (pracujeme ve velké příspěvkové organizaci) zaměstnavatel rozhodl o nepřidělení prostředky na odměny z důvodů ztráty důvěry ředitele a hrozí všem vedoucím zaměstnancům třetího stupně (jedná se o ty, kteří už pod sebou nemají žádné vedoucí zaměstnance) odvoláním, neboť údajně neuhlídali své podřízené a ti vynesli nějaké informace. Tyto informace však podle našeho názoru neměly povahu obchodního tajemství, byly pravdivé a nemohly ohrozit oprávněné zájmy zaměstnavatele. Domníváme se, že zaměstnavatel jednal protiprávně a v rozporu s dobrými mravy. Kdo je v právu?
Vrátní pracují v 12hodinových směnách a vzhledem k charakteru práce nesmějí opustit pracoviště. Zaměstnavatel jim však mzdu poskytuje pouze za 11 hodin, tj. odečítá jim dvě třicetiminutové přestávky v práci, které však nemohou čerpat. Je jeho postup správný?
Lze se zaměstnankyní uzavřít dvě pracovní smlouvy s tím, že 4 hodiny bude mít na dobu určitou (zástup za mateřskou dovolenou) a 4 hodiny na dobu neurčitou? Pokud to není možné, jak máme postupovat?
Jak je to s doručením výpovědi zaměstnanci, jaký postup musí zaměstnavatel dodržet?
Řídím vozidlo, jehož maximální přípustná hmotnost překračuje 3,5 tuny (konkrétně jde o odvoz komunálního odpadu), a proto se prý na mě podle názoru zaměstnavatele vztahuje nějaké nařízení, že nejpozději po čtyřech a půl hodinách řízení musím mít nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut. Zaměstnavatel mně tvrdí, že se nejedná o tzv. bezpečnostní přestávku a že ji tedy musím napracovat, protože se nezapočítává do pracovní doby. Je tomu skutečně tak?
