V našem podniku funguje odborová organizace, která se právě potýká s volbou nového předsedy a bohužel o tento post není velký zájem. Je možné, aby funkci předsedy odborové organizace vykonával člen středního managementu? Tento člověk je vzdělaný a je velmi vhodný pro vykonávání této funkce, ale nevíme, zda by se nedostal do střetu zájmů a zda vůbec lze tohoto člověka do vedení odborů nominovat.
Zaměstnanci u nás pracují ve třísměnném provozu. Jeden ze zaměstnanců byl darovat krev a dostal o tom i potvrzení od zdravotního střediska. Má za tento den nárok na náhradu mzdy, ačkoliv to nebyl den, na který měl určenou směnu?
Zaměstnanec měl v loňském roce 189 dnů neplaceného volna. Znamená to, že za prvních 100 zameškaných pracovních dnů se krátí dovolená o 1/12 a za každých dalších 21 zameškaných pracovních dnů o další 1/12, tedy že dovolená se bude krátit o 5/12 a zaměstnanci vznikne nárok na dovolenou v délce 12 dnů?
V pracovní den, na který připadá „dlouhá směna“, je pracovník vyslán na služební cestu mimo okres. Doba od začátku cesty + například doba školení + doba cesty nazpět je celá považována za pracovní dobu? Nebo se za pracovní dobu počítá toliko čas, po který se pracovník mimo okres skutečně školí. Pracovní poměr mám uzavřen na dobu neurčitou, s místem výkonu práce na pracovišti v městě, kde žiju. Uvedu příklad. V „dlouhý den“ je pracovní doba od 7.00 do 17.00 hod., tj. bez přestávky na oběd činí 9 a půl hodiny. Jsem vyslán na školení např. v Brně, které trvá od 10.00 do 16.00. Na cestu do Brna je zapotřebí 3 hodin a totéž na dobu zpět. To je celkem 12 hodin, bez 30 min. na oběd tedy 11 a půl hodiny, je mi však započteno pouze 8 hodin a ještě jsem „v minusu“ 2 hodiny, protože jsem jel na školení v „dlouhý den“, kdy mám pracovat od 7 do 17 hodin, tedy bych si měl zbylou dobu napracovat... Domnívám se, že v případě neplacených přesčasů bych měl mít možnost vybrat si náhradní volno.
Zaměstnavatel mě v rámci odškodnění pracovního úrazu vyplatil bolestné. Budu z toho platit nějakou daň?
Slyšeli jsme, že před časem došlo k administrativnímu zjednodušení při uzavírání dohod mezi zaměstnavateli a Úřadem práce ČR o poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. při zřizování chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Je tomu tak?
