Spor o nezaplacené přesčasy a evidence pracovní doby zaměstnancem
Zaměstnankyně se soudila se zaměstnavatelem o zaplacení přesčasů. Zaměstnavatel se hájil tím, že jí nikdy výslovně ústně ani písemně práci přesčas nenařídil a že bylo možné práci stihnout v osmihodinové pracovní době. A pokud by práce navíc přece jen byla, tak zaměstnanec souhlasil s tím, že základní mzda je stanovena již s přihlédnutím k této případné práci navíc.