Mýty o důchodech - část II.
Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí, proto ČSSZ některé z nich v tomto článku vysvětlí.
Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí, proto ČSSZ některé z nich v tomto článku vysvětlí.
Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí, proto ČSSZ některé z nich v tomto článku vysvětlí.
Při výpočtu důchodu v Česku platí, že čím vyšší příjmy, tím vyšší pokles životní úrovně při odchodu do důchodu. Občané s nízkými příjmy však na tom mohou být v penzi finančně lépe než před odchodem do důchodu. Podívejme se na praktické výpočty roku 2016.
Ve Sbírce zákonů, v částce 100, rozeslané 10. 9. 2015, vyšla Vyhláška č. 244/2015 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2016 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2016 a o zvýšení důchodů v roce 2016.
Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) hraje významnou roli vzdělání v tom, v kolika letech člověk odchází do důchodu. Lidé s vyšším vzděláním mají větší motivaci zůstat déle v práci.
Nejpozději po dovršení 65 let věku by měli lidé odcházet do starobního důchodu. Vládě toto opatření doporučila speciální tzv. Potůčkova komise, která několik měsíců pracovala na přípravě důchodové reformy.