Mýty o důchodech - část I.
Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí, proto ČSSZ některé z nich v tomto článku vysvětlí.
Zkušenosti pracovníků České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) ukazují, že lidé mají o důchodech nízké povědomí, proto ČSSZ některé z nich v tomto článku vysvětlí.
Při výpočtu důchodu v Česku platí, že čím vyšší příjmy, tím vyšší pokles životní úrovně při odchodu do důchodu. Občané s nízkými příjmy však na tom mohou být v penzi finančně lépe než před odchodem do důchodu. Podívejme se na praktické výpočty roku 2016.
Ve Sbírce zákonů, v částce 100, rozeslané 10. 9. 2015, vyšla Vyhláška č. 244/2015 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2016 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2016 a o zvýšení důchodů v roce 2016.
Podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) hraje významnou roli vzdělání v tom, v kolika letech člověk odchází do důchodu. Lidé s vyšším vzděláním mají větší motivaci zůstat déle v práci.
Nejpozději po dovršení 65 let věku by měli lidé odcházet do starobního důchodu. Vládě toto opatření doporučila speciální tzv. Potůčkova komise, která několik měsíců pracovala na přípravě důchodové reformy.
Vláda napravila další z omylů Nečasova kabinetu a definitivně ukončila druhý pilíř důchodového spoření. Tento způsob spoření byl pro většinu lidí nevýhodný a oslovil jen malou část občanů.