V souvislosti s prováděním exekucí vzniká zaměstnavateli řada povinností, které vyplývají z ustanovení § 279 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní nezabavitelné částky a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, a ze zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).
Do konce roku 2011 byl souběh funkcí, tedy výkon obchodního vedení společnosti jednou osobou souběžně v pracovním poměru a dle smlouvy o výkonu funkce, na základě rozsudků Nejvyššího soudu považován za nepřípustný a pracovní smlouvy byly označovány za absolutně neplatné.
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na odložených věcech zaměstnance je upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v § 267 až 268.
Zaměstnavatel je povinen chránit osobní údaje zaměstnance nejen po dobu trvání pracovního poměru, ale i po jeho skončení a určité povinnosti má i před vznikem pracovního poměru vůči uchazeči. Povinnost ochrany osobních údajů platí už dnes a ne až od května 2018, kdy nabude účinnosti nařízení GDPR.
Když se vás zaměstnavatel rozhodne propustit, nejde nikdy o příjemnou záležitost. I když se rozhodnete věc vyřídit co nejrychleji, měli byste znát svá práva a nepřipravit se o případné odstupné. V některých případech vás dokonce zaměstnavatel propustit vůbec nesmí, proto se v níže popsaných situacích neváhejte bránit.
Pracovnělékařské prohlídky mají být jednodušší a levnější. Snížit zátěž zaměstnavatelů je jeden z hlavních cílů změn pravidel pro pracovnělékařské služby, které projednávají poslanci.
