Značka Zetor se stala v průběhu let po druhé světové válce důležitou součástí rodinného zlata tehdejšího Československa. Traktory, které Zetor pod státním podnikem Zbrojovka Brno vyráběl, se vyznačovaly jednoduchostí, spolehlivostí a staly se dobrým vývozním artiklem. Koncem 90. let se podnik dostal do potíží a hrozilo jeho zavření.
Nebývale mohutnými protestními akcemi se tehdy odborům podařilo veřejnost vyburcovat a za přispění státu se podnik znovu postavil na nohy. Dnes je společnost Zetor Tractors a.s. sídlící v Brně-Líšni opět v krizi. Odbory OS KOVO působily v Zetoru nepřetržitě od svého přerodu z původního ROH.
O odborářské práci a nynější složité situaci podniku nám poskytli rozhovor místní odboráři, předseda ZO OS KOVO ZETOR, a.s. – traktory, Alois Kazelle a předseda ZO OS KOVO ZETOR, a.s. – motory, Ivo Sysel.
Lidé se v době krize dokázali sjednotit
Ve společnosti Zetor Tractors a.s. působí dvě základní organizace OS KOVO. K domácím odborům ZO OS KOVO, jejichž název upřesňuje označení „traktory“,
se po uzavření Zbrojovky Brno a převedení jejích zaměstnanců do Zetoru v roce 2007 přidali odboráři ze Zbrojovky. Vlastní organizaci si ponechali a jejich název doplňuje označení „motory“. Obě základní organizace působí v Zetoru souběžně a na vyjednávání se podílí společně.
Alois Kazelle se vyučil instalatérem a pracoval v Zetoru v úseku údržby. Svým působením v porevolučním Občanském fóru se zapsal do povědomí lidí jako člověk, kterému nejsou veřejné věci lhostejné, a v roce 1999 byl zvolen předsedou dílenského výboru ZO OS KOVO. Předsedou základní organizace se stal v roce 2004.
„Během devadesátých let se tehdejší akciová společnost Zetor, jejíž většinový podíl patřil Motokovu a později Konsolidační bance, pokoušela o spolupráci s americkou firmou John Deere. Nakonec americká firma od spolupráce ustoupila
a definitivní uzavření továrny bylo na spadnutí,“ vzpomíná na přelomové období Zetoru předseda Kazelle.
V tehdejší vypjaté situaci, kdy tisícům lidí hrozilo, že přijdou o práci, se zaměstnanci dokázali sjednotit. Vyhlásili okupační stávku a mohutnými demonstracemi v Brně a v Praze se snažili upozornit na hrozbu zániku velkého průmyslového podniku a tradiční české značky Zetor.
„Odbory OS KOVO tehdy odvedly velký kus práce, vše se odehrávalo s jejich podporou, tehdejší předseda OS KOVO Jan Uhlíř se pravidelně účastnil našich setkání. Na zprávu o tom, že nebude na výplaty, jsme reagovali okupační stávkou, manažeři nebyli vpuštěni do firmy. Jezdili jsme demonstrovat do Prahy před budovu Motokovu. Podařilo se nám vzbudit zájem politiků, vždyť nešlo o malou firmu, podnik měl tehdy více než 3 000 zaměstnanců,“ popisuje průběh boje o Zetor předseda Kazelle.
Revitalizační program Zetor zachránil
Demonstrace a jednání zástupců odborů s představiteli vlády nakonec přinesly své ovoce. Zetor byl zahrnut do revitalizačního programu českého průmyslu a k nastartování podniku poskytla finance Konsolidační banka. V mezinárodní dražbě Zetoru, kterou poté vyhlásila česká vláda, zvítězila slovenská firma HTC Holding (dnes HTC Investments), která dodnes podnik vlastní.
„Komunikace odborů s novým majitelem byla zpočátku dobrá, vědělo se o nás, že
jsme dokázali podnik udržet na nohou, síla našich odborů byla často medializována. Do podniku nastoupili slovenští manažeři se zkušenostmi z významných nadnárodních firem. Výroba se pomalu začala rozjíždět. Podniku se nejvíce dařilo kolem roku 2008, kdy se vyrobilo rekordních více než 7 000 traktorů. Slibný vývoj se zastavil asi před pěti lety, výroba začala klesat a dnes jsme v situaci, kterou bych s nadsázkou mohl přirovnat ke krizi Zetoru z konce devadesátých let. Výrobní linka vlastně od začátku roku pořádně nejela, nevíme, co bude dál,“ dodává předseda Kazelle.
Dobré vztahy ve firmě jsou důležité
Předseda ZO OS KOVO ZETOR, a.s. – motory, Ivo Sysel prošel v brněnské Zbrojovce řadou dělnických profesí od práce v nářaďovně až po seřizovače. Předsedou odborů se stal v roce 2002. Oproti názorům vedení podniku, které v médiích udává jako příčiny stagnace zdražení traktorů vynucené legislativními
změnami v oblasti emisních norem a vyšší bezpečnosti, vidí Ivo Sysel jako další příčinu nevhodnou formu komunikace mezi managementem a zaměstnanci. Na tomto problému se shodují oba odboroví předáci.
„Vedení si nevybudovalo dobrou zpětnou vazbu a správně nevnímá problémy v komunikaci mezi vedoucími a řadovými zaměstnanci. Úroveň vztahů ve firmě je
špatná. To má negativní vliv i na vysokou fluktuaci, odborníci odcházejí a zůstávají věční hledači práce, co za pár měsíců stejně odejdou. Direktivní řízení není šťastnou volbou a lidský přístup by se firmě určitě vrátil zpátky, vždyť dobré osobní vztahy motivují zaměstnance zůstat,“ uvažuje předseda Sysel.
Špatná situace podniku nenechává mnoho prostoru ke kolektivnímu vyjednávání.
Oba předáci a závodní výbory jednají s vedením společně. Vyjednávání nejsou v posledních letech lehká. Svoji roli hraje i úbytek členů obou základních organizací, což vyjednávací pozici oslabuje. Z celkové účasti 90 %, která trvala do konce devadesátých let, je dnes v brněnských odborech okolo 27 % zaměstnanců. Celková čísla se snižují i současným propouštěním, ve firmě zůstalo okolo 500 lidí.
„Samotná jednání se někdy zaseknou v bodě, kdy v rámci našich požadavků není kam ustoupit, ale máme vždy snahu kolektivku uzavřít. V našich požadavcích na plošné zvýšení mezd jsme vyšli vedení vstříc a požadujeme pouze vyrovnání inflace, ale s obavou sledujeme záměry managementu zvyšovat normy, což může vážně ohrozit kvalitu výroby a bezpečnost práce,“ říká předseda ZO OS KOVO ZETOR, a.s. – traktory, Alois Kazelle.
Oba předáci se shodují v tom, že pocit sounáležitosti mezi lidmi v podniku je nyní výraznější.
„Všichni si přejí, aby to dobře dopadlo, lidé si více uvědomují, že jako skupina dokážeme víc než jednotlivec, více se na nás spoléhají,“ dodává předseda ZO OS KOVO ZETOR, a.s. – motory, Ivo Sysel.
