Aktuálně

To byla také jedna z informací, které v hodinovém bloku předložil členům Podnikového výboru (PV) OSŽ SŽDC na 25. jednání po měsíční odmlce jeho předseda a místopředseda OSŽ Petr Štěpánek, který 29. srpna v Praze jednání řídil.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by měl plat poslanců růst v příštím roce stejným tempem,  jako plat státních zaměstnanců. Těm ministryně financí Alena Schillerová přislíbila o 3% více, Středula ale požaduje zvýšení platů o 8%. Argumentuje, že poslance příští rok čeká zvýšení platů o více než 10%. INFO.CZ

 

„Pokud zákonodárci chtějí rychlejší růst platů, než státní zaměstnanci, měli by jim důvěryhodně a transparentně vysvětlit, proč by to tak mělo být,“ tvrdí Středula.

 

Od roku 2016 platí zásluhou Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb (dříve Odborový svaz pracovníků obchodu) Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který zakazuje velkým obchodům prodej zboží a služeb po sedm svátečních dnů v roce.

Belgická finanční skupina KBC Group, která vlastní mimo jiné českou ČSOB, plánuje další snižování počtu pracovních míst v Belgii a v České republice - zhruba o osm, respektive sedm procent. Belgickou divizi by mělo do konce roku 2022 opustit 1400 zaměstnanců a českou ČSOB v nadcházejících třech letech nejméně 250 zaměstnanců ročně, uvedla ve středu KBC. LN

V úterý 3. 9. 2019 se uskutečnilo první oficiální jednání o růstu platů zaměstnancům veřejných služeb a správy v roce 2020. Odborům nestačí představa vlády o růstu platů v příštím roce, žádají minimální mzdu 15 tisíc, ministryně Jana Maláčová navrhuje o tři stovky méně.

 

Předseda OS státních orgánů a organizací Bc. Pavel Bednář: "Je velmi těžké se vyjadřovat k momentální situaci ohledně vyjednávání o platech na rok 2020. Stačí se podívat na datum a na to, že všichni aktéři mají stále rozdílné názory a návrhy. Smutné je, že vládní strana nemá jednotný názor a že po opakovaných výzvách s odbory nejednala. A díky tomu jsme všichni zainteresovaní v časovém stresu."

Levná ocel z Číny, Ruska, Turecka a dalších zemí není jedinou hrozbou, s níž se tuzemští i unijní oceláři musejí potýkat. „Ocitli jsme se v takové situaci, že musíme za své lidi stále proti něčemu bojovat,“ shrnuje pozici ocelářů předseda Hutnické odvětvové sekce OS KOVO Roman Ďurčo.