Pracovněprávní vztahy

Správné nastavení pracovní doby zaměstnance je pro zaměstnavatele důležitým ekonomickým přínosem. Je však nutné dodržet základní principy zákona při jejím stanovení.

Pracovní právo má už z historického hlediska funkci ochrannou a funkci organizační. Především zaměstnavatelé obecně jako silnější strana pracovněprávního vztahu by měli dbát na stěžejní ochrannou funkci pracovního práva.

Pro osoby, které úrazem či nemocí nebo dokonce již od narození potřebují pomoc ostatních, jsou určeny dávky pro osoby se zdravotním postižením. Průkaz osoby se zdravotním postižením, příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku má těmto lidem pomoci se snáze začlenit do společnosti. Pro ty, kteří ještě navíc potřebují pomoc jiné osoby, je určen příspěvek na péči.

Vzhledem k blížícímu se období letních dovolených, kdy řada zaměstnanců, zejména mladých, má zájem o určitý přivýdělek, může být užitečná následující informace užitečná.    

V současné době je velmi diskutovaným tématem zrušení karenční doby tj. poskytování náhrady mzdy zaměstnanci až po uplynutí prvních 3 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti.  Poslanecké a senátorské iniciativy obsahující návrhy na zrušení karenční doby a poskytování náhrady hned od prvého dne nemoci, vyvolaly i širší diskusi nad tématem nemocnosti zaměstnanců a jejich zabezpečení v době nemoci.    

Zákoník práce uzavření pracovního poměru na dobu určitou umožňuje, ale zároveň značně omezuje. Předně je možné jej sjednat nejdéle na dobu 3 let. Sjednanou dobu, která může být a v praxi samozřejmě většinou bývá mnohem kratší, je pak možné prodloužit na další dobu určitou nejvýše dvakrát, opět pokaždé na maximálně 3 roky. To platí i v případě, že se stávající pracovní poměr s uplynutím sjednané doby neprodlužuje, ale uzavírá se nový, ať už bezprostředně navazující nebo s určitou přestávkou.