Pracovněprávní vztahy

V tomto článku je přehled nejzajímavějších rozhodnutí z oblasti pracovního práva za první polovinu roku 2018, která se týkají  problematiky rozvazování pracovního poměru a nároků z toho vyplývajících.

S účinností od 1. června 2018 byla po otcovské zavedena další nová nemocenská dávka tzv.  dlouhodobé ošetřovné (zákon č. 310/2017 Sb. kterým se novelizuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

V souvislosti s prováděním exekucí vzniká zaměstnavateli řada povinností, které vyplývají z ustanovení § 279 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,  nařízení  vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní nezabavitelné částky a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení, a ze zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).

Do konce roku 2011 byl souběh funkcí, tedy výkon obchodního vedení společnosti jednou osobou souběžně v pracovním poměru a dle smlouvy o výkonu funkce, na základě rozsudků Nejvyššího soudu považován za nepřípustný a pracovní smlouvy byly označovány za absolutně neplatné.

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na odložených věcech zaměstnance je upravena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v § 267 až 268. 

Zaměstnavatel je povinen chránit osobní údaje zaměstnance nejen po dobu trvání pracovního poměru, ale i po jeho skončení a určité povinnosti má i před vznikem pracovního poměru vůči uchazeči. Povinnost ochrany osobních údajů platí už dnes a ne až od května 2018, kdy nabude účinnosti nařízení GDPR.