Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.
Právní osobnost a svéprávnost jsou další instituty, u kterých došlo v souvislosti s přijetím nové úpravy občanského práva ke změně, na kterou považuji za důležité i s odstupem času upozornit.
Zákoník práce v § 141 odst. 1 stanoví, že mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku. V rámci uvedeného období musí být u zaměstnavatele podle § 141 odst. 3 zákoníku práce sjednán, stanoven nebo určen pravidelný termín pro výplatu mzdy.
Povinnost mít v místě pracoviště zaměstnanců kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu zakotvuje ustanovení § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“).
Správné nastavení pracovní doby zaměstnance je pro zaměstnavatele důležitým ekonomickým přínosem. Je však nutné dodržet základní principy zákona při jejím stanovení.
Pracovní právo má už z historického hlediska funkci ochrannou a funkci organizační. Především zaměstnavatelé obecně jako silnější strana pracovněprávního vztahu by měli dbát na stěžejní ochrannou funkci pracovního práva.
