Tento týden byla zveřejněna hlavní hospodářská čísla za sektor služeb v minulém roce. Je to opravdu zajímavé čtení, kde se dá vyčíst hodně dat a především souvislostí.
V tuto chvíli by nás mohlo zajímat především to, jak si vedly veřejností tak ostře sledované hotely a restaurace.
Pokud jde o restaurace, zde máme čísla o jejich obratu za minulý rok. Tam je pokles o více než třetinu – to s přihlédnutím k růstu cen. Sledujeme-li tržby bez cenového vzestupu, pak je tam pokles o 40 %.
Takový pokles rozhodně není málo. I když možná je to ovlivněno také tím, že bylo zrušeno EET a tak tam objektivní kontrola těchto čísel bude chybět. Proto by to mohlo být i lepší – ale o tom se nikde nedozvíme. Ono vlastně to zrušení EET bylo motivováno pomocí podnikatelům. I to jedna z absurdit českého státu – zruší daňovou kontrolu a nevadí mu, že se tam bude na daních šidit.
Podle toho, jak hospodští křičí, tak je velmi pravděpodobné, že se tomuto sektoru nedařilo a že to, nač byli v minulých letech zvyklí, se prostě nekonalo. Přišla tam nouze.
Ale to vůbec není všechno. Podívejme se na druhou část tohoto sektoru - na ubytování. Tam už se vůbec nedařilo.
Celkové číslo – pokles hostů o polovinu! A to jenom proto, že jsme tu ještě měli relativně dobré první čtvrtletí a také léto. Ovšem tyto výsledky zachraňovali domácí turisté. Zahraničních turistů u nás byla jen čtvrtina počtu z roku 2019. Tedy tři čtvrtiny jich nepřijeli!
Daleko nejhorší pak bylo čtvrté čtvrtletí - zahraničních turistů zde byla jen 4 % (slovy čtyři procenta) oproti roku 2019. Co jiného čekat v zemi, kde je relativně největší nákaza v Evropě, ne?
Tento výsledek za čtvrté čtvrtletí minulého roku má přirozeně zničující dopad na ekonomiku tohoto odvětví. Doplácí na to nejvíce Praha – oproti roku 2019 jsou to pouze 2,8 % zahraničních hostů, Jihočeský kraj - tam jsou to 2,5 % a Karlovarský kraj s 3,2 % zahraničních turistů. Celostátní čísla zachraňují moravské kraje, kde byli turisté ze Slovenska a Polska.
Ještě snad jednu poznámku. V předchozích letech bylo takovou módou, že konec roku trávilo v Praze mnoho ruských turistů. V minulém roce ve čtvrtém kvartále jsme zde dosáhli absolutního rekordu - 1,2 % přenocování oproti roku 2019. Čísla o počtu turistů z Číny zatím nejsou k dispozici, ale obávám se, že to teprve bude rekord v poklesu návštěvnosti. Proč o tom se zmiňovat? Tyhle dvě skupiny tady rády utrácely – a hodně utrácely - a to dnes chybí.
Co s tím dál? Zbývá jediné přiznat si, že dobře už bylo a ještě dlouho a dlouho nebude tak dobře jako dříve. Je naprosto scestné, aby vláda se snažila toto odvětví nějak zachraňovat. Jsou to vyhozené peníze, pokud nebudou podmíněny tím, že toto odvětví se změní.
Takový malý příklad. Nedávno v tisku si stěžoval někdo ze známého pivovaru U Fleků, co že má dělat, když má 1 200 míst u stolu, které v minulosti dokázal obsadit. Asi by už těmto lidem měl někdo z vlády nebo ministerstva říci, že bude muset minimálně dvě třetiny míst zavřít a hledat pro ně jiné uplatnění. Ta doba, kdy to bylo obsazené, a páni restauratéři si mohli vybírat, koho tam pustí a koho ne, se hodně dlouho nevrátí, jestli vůbec.
Totéž je s hotely. V loňském čtvrtém čtvrtletí byl počet přenocování o 80 % nižší než v předchozím roce. A vezmeme-li jen zahraniční turisty, pak je ten pokles sotva uvěřitelných 95 % - tedy jen 5 % zahraničních turistů zde přenocovalo – oproti roku čtvrtému kvartálu 2019.
Nespleteme se, pokud si řekneme, že polovina lůžek v hotelích a penzionech v celé zemi nemá šanci na přežití. Jejich majitelé budou muset hledat jiné uplatnění.
Tohle se nedá zachránit nějakými Covidy ubytování penziony atd, jak si někteří ministři patrně myslí a snaží se zavírat oči před realitou trhu.
V sektoru – ubytování, stravování, pohostinství - v minulém roce pracovalo kolem 200 tis. osob. Plus tam byli další, kteří pracovali jako OSVČ – ti v těchto číslech nejsou.
Když se kriticky podíváme na výsledky minulého roku, pak musíme udělat jediný závěr. Je tam minimálně 50 tis. osob, pro které tam není práce, a ti lidé si musí najít práci jinde. A samozřejmě – jakkoli je to na první pohled tvrdé, i kapacity, které jsou tam, jsou nadměrné a na trhu pro ně není místo.
Prostě jednoduše řečeno – co to je za podnikatele, že nepochopí, když mu to rok nejde, zlepšení v nedohlednu, že nehledá něco jiného. Od toho je přece podnikatel, že ví, co se na trhu žádá a dokáže to trhu nabídnout.
Přitom tam nejde jen o podnikatele v restauracích a hotelích. Křičí i prádelny, že nemají prádlo z hotelů – a co tedy mají dělat. Možná se zanedlouho ozvou i další dodavatelé do tohoto sektoru – když se tam nevaří, tak se tam neničí porcelán, a možná potřebují nabrousit nože v kuchyních atd. Jen čekám, že po nich se ozvou i dodavatelé dodavatelů atd.
Zdržovat nejrůznějšími dotacemi potřebnou restrukturalizaci je špatné. Ničemu to nepomůže. Pokud nějaké dotace, tak jenom těm, co pochopili, že musí změnit své podnikání a těm pomozme, aby jejich start do nového podniku byl snazší. To by mělo být naší snahou.
Jsem si jist, že takové férové jednání by většina z těch, kteří se ještě nerozhodli, do čeho jiného se pustit, pochopila.
Zahraniční návštěvnost se oproti roku 2019 snížila na čtvrtinu, tedy na 2,8 milionu hostů. Celkově loni chybělo v tuzemských ubytovacích zařízeních přes 8 milionů cizinců, počet přenocování se meziročně snížil o téměř 20 milionů nocí. Mezi zahraničními turisty i v uplynulém roce vedli občané Německa, meziročně jich Českou republiku ovšem navštívilo o 61 % méně.
Poklesy návštěvnosti se dotkly bez výjimky všech krajů České republiky. Největší propad zaznamenala Praha, která ve srovnání s rokem 2019 přišla o téměř šest milionů hostů, a počet jejich přenocování klesl o 13,6 milionu. Meziroční poklesy zahraničních návštěv byly ve všech krajích více než 50%. U domácích hostů se především díky letní sezóně propadla návštěvnost v Libereckém kraji „jen“ o 19 %, v Jihočeském o 17 % a v Karlovarském o 9 %.
Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) klesl v loňském roce mezinárodní počet příjezdů o 74 %. Zavírání hranic, zdravotní restrikce a četná bezpečnostní opatření postihla všechny kontinenty. Po světě cestovalo o miliardu lidí méně, zhruba polovina tohoto úbytku připadla na Evropu. „Propad mezinárodních příjmů z cestovního ruchu může dosáhnout až 1,3 bilionu dolarů, což je jedenáctkrát více než v době ekonomické recese v letech 2008 a 2009. Ztráta může vést ke snížení celosvětového HDP až o 2 %,“ říká Zdeněk Lejsek z oddělení statistiky cestovního ruchu ČSÚ.
