Cena piva

  • Zveřejněno: 10.02.2020
  • Autor: Svatopluk Čech

Tak to se ministryni financí Schillerové moc nepovedlo. Vymyslet si, že pomůžeme hospodám tím, že stanovíme dvě sazby DPH na pivo - dát 10 % sazbu DPH pro pivo, které vypijeme v hospodě a 21 % na pivo, které si odneseme z hospody ve džbánku domů resp. pro pivo, které si koupíme v supermarketu jako lahváč – to je opravdu na pováženou.

Jako kdyby to vymyslel někdo, kdo chce pověsti současné vlády hodně ublížit. Zaprvé, jak to chtějí rozlišit – kdy si to pivo odnesu před hospodu a tam ho vypiju, nebo si ho nechám natočit do džbánku a stejně ho nakonec vypiju v hospodě. Už vidím, kolik bude koumesů, kteří si z tohoto nařízení budou dělat legraci. Ne proto, že by snad chtěli ušetřit, ale jen pro tu srandu.

Zadruhé, autoři tohoto „vynálezu“ slibují, jak se to pivo pro občany zlevní a pomohou malým hospodám. Dokonce jsem se někde dočetl, že prý hospodský může ušetřit až 5 korun na jednom půllitru a o to se prý ještě může rozdělit se štamgasty!

Tak si to zkusme spočítat. Kdyby se měla cena půllitru piva snížit o 5 korun, pak by výchozí daň byla 10 korun. Při 21 % DPH pak cena půllitru musí být kolem 50 Kč. Že by normální venkovská hospoda nabízela půllitr piva za 50 Kč, tak takovou bych rád viděl. Netvrdím, že takovou hospodu na venkově nepotkáte, ale jenom jako luxusní podnik, který rozhodně nežije z prodeje piva a ze štamgastů.

Takový malý příklad z praxe. Venkovská hospoda, kterou znám, čepuje třeba pšeničného Ježka, či Rychtáře, nebo Gambrinus. Tam půllitr stojí kolem pětadvaceti korun. Snížení daně bude kolem 2,50 Kč. To se v ceně pro štamgasta neprojeví. Možná hostinský to lehce pocítí, ale že by mohl čepovat pivo za nižší cenu – to prostě vylučuji. Vždyť i jemu všechny ostatní náklady porostou a nakonec i on chce mít vyšší plat.

Pokud někdo chce pomoci českým hospodám, pak problém je jinde. A je mi divné, že to dosud všichni ti „zachránci“ českých hospod ještě nepochopili.

Určitě to není v tom, jak si někteří myslí, že by hospodám pomohlo zrušení EET. To je samozřejmě pitomost, protože přece nebudeme se vracet k tomu, co známe – daňové podvody, krácení daní atd. Daně se musí platit  - a nám zaměstnancům nikdo nic nesleví.

Co když je problém úplně jinde. Co třeba se podívat, kolik stojí pivo v supermarketech a kolik stejné pivo stojí ve venkovské hospodě.

Když máte štěstí - v akci v supermarketu dostanete půl litru desítky piva do 10 Kč a obyčejnou dvanáctku už za 12 - 13 Kč. A za kolik v obyčejné slušné hospodě dostanete stejné pivo? Musíte vytáhnout z kapsy někde kolem 25 a více korun. Takže když si v létě ve své oblíbené vesnické hospodě nechám natočit tři půllitry do petky - zaplatím 80 Kč. Kdybych si koupil třeba Bráník, nebo Zlatopramen v petce 1,5 litru - zaplatím v Kauflandu 20 - 25 Kč. A to je přece rozdíl.

A teď mi ukažte někoho, kdo chodí několikrát týdně do hospody na dvě či tři piva, že je připraven zaplatit za takovou útratu až stovku. Takových neni na vesnicích moc. Protože „oporou“ těch vesnických hospod vždy byli místní štamgasti, kteří nepracovali daleko od domova a přijeli domů už mezi třetí a čtvrtou odpoledne. Ti zašli po večeři „na jedno“ do hospody pokecat se sousedy.

Dnes ti pivaři sedí doma a popíjejí pivo z petek, protože chodit do hospody „leze do peněz“. Ale nemusí jít jen o pivo z petek -  i dobré lahvové pivo je za polovinu toho, co stojí v hospodě. Možná si jen namlouváme, že lidé mají dost peněz, aby si mohli dovolit chodit na čepované pivo do hospod. Ono to na těch vesnicích není zase až tak snadné. Platy jsou tam o dost nižší než ve městech. Vždyť víc než půl milionu zaměstnanců – a to jsou nejvíce ti na venkově – bere v méně než 16 000 Kč měsíčně (hrubého).

Žije se jinak. Lidé už v práci nezačínají od šesti, ale později a jezdí za prací také daleko. Ti, co pracují, a domů se později vracejí, na hospodu nemají moc času – navíc mnozí šetří – hypotéka. A důchodci se svým obvyklým důchodem kolem 12 - 13 tisíc toho taky moc nezvládnou.

A to ve zkratce znamená, že ve vesnici, která má méně než 500 obyvatel se hospoda udrží jen těžko – pokud je to jenom hospoda. A ani ve spojení s obchodem, pokud je nablízku ve městě supermarket - a to je dnes pravidlo.

Navíc – hospody vždycky žily z tancovaček. Dříve to byla příležitost pro vesnici se sejít – byl to bál myslivců, hasičů, sportovců a taky maškarní atd. Pak byly máje, v létě ještě pouť a na podzim posvícení – vždy s muzikou a plnou hospodou. Dnes se tam sotva něco odehraje. Taky proto, že chybějí i ty kapely, které dříve byly pomalu v každém městečku. Zkuste třeba dnes najít dechovku. A to těm hospodám chybí. Kromě toho, že ta muzika už taky něco stojéí – a ne každý si to může dovolit.

A tak typické české hospody na vesnici skomírají  a příčinou je nejen jiný styl života, ale taky cena piva ve výčepu. Za kolik vlastně onu desítku, ale i dvanáctku naše pivovary vyrobí, když je na pultě supermarketu půl litr třeba jen za osm korun, když je v tom i marže obchodu. A za kolik je to pivo dodáváno do hospody? A já nevím, jestli je to dobře – vždyť i malým pivovarům se dávají nižší daně.

Je dobře, že tu dnes máme tolik malých pivovarů. Člověk si může vybrat. Co ale vede české pivovary k tomu, aby levným lahvovým pivem zaplavovaly trh? Je to jen konkurenční boj o co největší podíl na trhu? Možná, že daleko dříve pochopily, že tradičním českým vesnickým hospodám už odzvonilo? Ovšem když se ta vesnická hospoda jednou zavře, kdo jí pak obnoví? Se zánikem hospody zaniká místo, kde se formuje duše té vesnice, kde se sousedé sejdou a proberou místní novinky, své starosti a radosti, pohádají se a znovu usmíří. Kde jinde se dnes lidé mohou setkat, když už nebudou mít ani toto místo.

A tak se to řešení pro záchranu hospod hledá v té podivné hře s DPH. To vůbec není nejlepší pokus, ale jsou tu jiné návrhy?  Prostě klasická vesnice se mění a my moc nevíme, co s tím. Nad tím by musel někdo přemýšlet, a tak se raději navrhne jednoduché řešení – snížíme DPH.