Ministr zemědělství: Kvůli klimatickým změnám musíme změnit hospodaření, zemědělce v tom musíme dostatečně podporovat!

  • Zveřejněno: 27.03.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Hodnocení současného stavu a možnosti českého zemědělství byla témata úterního Žofínského fóra v Praze. Ministr zemědělství Miroslav Toman na něm hovořil například o klimatických změnách, stavu půdy a pozemkových úpravách, kvalitě dozorových orgánů, glyfosátu a o vodním hospodářství. Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství důležitou součástí jeho vystoupení byla i Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2020, dále soběstačnost českých potravin a agrární zahraniční obchod.

Ministr Miroslav Toman mj. prohlásil, že jednou ze zásadních výzev současného zemědělství jsou klimatické změny. Proto by pro nás měla být dostatečně varovná čím dál tím častější období sucha. Proto česká republika zpřísňuje hospodaření s ornou půdou, zaměřuje se na pozemkové úpravy, které zadržují vodu v krajině, a na další opatření v boji proti suchu.

Od roku 2020 začne platit nové vymezení erozně ohrožených ploch, čímže bude chráněno více než 600 tisíc hektarů orné půdy. Dalším zpřísněním je zakládání pásů pro přerušení pozemku s erozně nebezpečnou plodinou. Plocha jedné zemědělské plodiny na půdě ohrožené erozí nebude moci být větší než 30 hektarů. U pozemkových úprav klade Ministerstvo zemědělství (MZe) důraz na opatření sloužící k zadržení vody v krajině.

S hospodařením na polích souvisí také používání glyfosátů. Od ledna letošního roku platí v ČR zákaz předsklizňové aplikace na plodiny určené pro potravinářské účely. Za posledních šest let se u nás snížilo množství používaných pesticidů o 7,1 %. Česká republika je jedním z prvních států EU, který k omezení používání glyfosátů přistoupil.

Tisková zpráva MZe dále uvádí, že když ministr Toman hovořil o ochraně klimatu, půdy i vodních zdrojů, uvedl, že je třeba to také zohlednit v rozpočtech EU. Díky dobrým finančním podmínkám pak budou zemědělci schopni o přírodní zdroje řádně pečovat. Současně s tím zdůraznil, že právě z tohoto důvodu není vhodné zastropování přímých plateb a naopak je nutné výrazně zjednodušit pravidla SZP. Zároveň konstatoval, že MZe usiluje v rámci vyjednávání v Bruselu o zvýšení podpory na citlivé komodity ze současných 15 % na 25 % z celkové částky pro přímé platby.

V této souvislosti uvedl, že nelze po zemědělcích ctít splnění stále většího množství požadavků a přitom jim snižovat množství peněz. „Chceme, aby se řádně starali o krajinu, budovali remízky, biopásy a podobně, a proto je musíme v těchto aktivitách podporovat. Zásadně proto nesouhlasím se zařazením environmentální platby a platby citlivým sektorům do případného zastropování,“ řekl ministr Miroslav Toman.

V části věnované soběstačnosti českých potravin se ministr zemědělství zmínil, že v rostlinné produkci je situace dobrá. Horší je to u živočišné výroby. Proto ministr Miroslav Toman vybídl zemědělce, zpracovatele i spotřebitele, aby používali a kupovali hlavně výrobky z České republiky. „Ministerstvo národními dotacemi tento sektor podporuje, ale bez spolupráce všech zainteresovaných stran ke zlepšení v této oblasti nemůže dojít,“ konstatoval Miroslav Toman.

Když zhodnotil výsledky agrárního zahraničního obchodu, sdělil, že se jeho záporná bilance prohloubila o 24 %. Důvodem bylo, podle Miroslav Tomana, posilování české měny a snížení exportu cigaret. Ve většině zemí, kde působí zemědělští diplomaté, se naopak vývoz zvýšil, nejvíce v Rusku a Číně.

„Naše zemědělství není ve špatném stavu. Do budoucna však musíme daleko více bojovat za své zájmy a využívat všech podpor, které se zemědělcům nabízí. V neposlední řadě je potřeba i nadále přesvědčovat spotřebitele, že české potraviny jsou zcela bezpečné a kvalitní,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman.