Současná situace na zemědělskopotravinářských trzích, dále shrnutí letošní sklizně, reforma Společné zemědělské politiky EU na léta 2021-2027, nekalé praktiky obchodních řetězců ve vazbě jak je uplatňována směrnice EU a škody způsobené volně žijící zvěří a predátory – to byly hlavní body programu 73. společného zasedání Agrární komory (AK) ČR, Slovenské poľnohospodárské a potravinárské komory (SPPK), Národní rady zemědělských komor v Polsku (KRIR) a Maďarské agrární komory (NAK), které se uskutečnilo ve dnech 10. až 11. září v Žatci v České republice.
Prvním bodem jednání zástupců Agrárních komor zemí Visegrádské skupiny (V4) bylo zhodnocení současné situace na zemědělsko-potravinářských trzích v EU, potažmo i ve světě. Účastníci této diskuse se shodli na tom, že letošní sklizeň obilovin je celkově v souladu s desetiletým víceletým průměrem, avšak mnoho zemědělců bylo neúměrně zasaženo suchem a kalamitou přemnožení hraboše polního.
Probíhající změna klimatu má negativní dopad nejen na výnos většiny polních plodin, ale také klade na zemědělce větší nároky, pokud jde o účinnou ochranu rostlin. Zástupci agrárních komor zemí V4 proto naléhavě žádají orgány EU, aby usnadnily proces povolování přípravků na ochranu rostlin s cílem poskytnout zemědělcům efektivní a k životnímu prostředí šetrné alternativy nyní nedostupných nebo nepoužitelných přípravků.
V případě nejvíce postižených zemědělců by měly být přijaty adekvátní programy pro odškodnění, které jim pomohou v krátkodobém horizontu udržet se nad vodou. Z dlouhodobého hlediska by měly být v prvním pilíři Společné zemědělské politiky (SZP), tj. přímé dotace, vytvořeny nástroje pro řízení rizik spolu s programy podpory pojištění, přičemž opatření reagující na změny klimatu a zmírňování jejich dopadu by měla být součástí druhého pilíře SZP, tj. v rámci Programu rozvoje venkova.
Druhým hlavním bodem programu jednání zástupců agrárních komor zemí V4 byla i diskuse o probíhající reformě Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Ti se shodli na tom, že je nezbytné zajistit dostatečné financování evropského zemědělství s tím, že příští „Víceletý finanční rámec EU“ by měl být ambiciózní nejen v oblasti životního prostředí, ale měl by udržet i současnou obálku (rozsah finanční podpory) pro zemědělství. Zástupci zemědělských komor V4 potvrzují, že zemědělci jsou připraveni udělat více pro životní prostředí, ale vzhledem ke stagnujícím cenám zemědělských výrobců, rostoucím nákladům na zemědělskou produkci (způsobenou mimo jiné zvyšováním mezd) a tlaku z trhů třetích zemí si zemědělci nemohou dovolit dělat více za méně peněz. Pokud je celkovým cílem Společné zemědělské politiky EU zajistit dlouholetou udržitelnost evropského zemědělského odvětví, měla by se příští reforma SZP zaměřit na konkurenceschopnost zemědělců minimálně tak jako na environmentální výzvy, kterým musí zemědělci sami čelit. Účastníci jednání přitom konstatovali, že se můžeme přít o tom, zda zemědělství je či není velkou součástí daného problému, ale určitě je nezbytnou součástí jeho řešení.
Příští SZP může díky silnému rozpočtu a náležitým opatřením povzbudit zemědělce a lesníky, aby naplno využili potenciál evropských polí a lesů, pokud jde o zadržování vody a ukládání uhlíku. K omezení spotřeby vody, fosilních paliv, pesticidů a dusičnanů lze použít technologie inteligentního zemědělství a precizního zemědělství, ale toho lze dosáhnout pouze v případě, že evropské zemědělství bude správně vyhodnoceno jako přední linie boje proti změně klimatu, a nikoliv jako její viník. Aby se zajistila životaschopnost venkovských oblastí, v rámci příští SZP, by měly být také nadále podporovány činnosti náročné na pracovní sílu, jako je živočišná výroba a speciální rostlinná výroba.
Zástupci agrárních komory zemí V4 věří, že EU potřebuje silnější, spravedlivější, účinnější a jednoduší Společnou zemědělskou politiku, a to na základě těchto zásad:
- Spravedlivé a rovné podmínky pro zemědělce ve všech členských státech EU;
- Silný rozpočet SZP, který zemědělce povzbuzuje k tomu, aby pro životní prostředí dělali více;
- Zjednodušení SZP;
- Férové fungování potravinářského řetězce;
- Řízení rizik /zajištění příjmů zemědělců;
- Zachování zemědělské produkce ve venkovských oblastech EU.
V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců přijala EU nedávno směrnici o nekalých obchodních praktikách v rámci dodavatelsko-odběratelské vertikály se zemědělskými a potravinářskými výrobky, která by měla po implementaci v členských státech znovu vyvážit hodnotový řetězec v potravinářském odvětví ve větší prospěch zemědělců. Účastníci setkání si vyměnily názory na aktuální stav uplatňování této směrnice ve svých zemích a na jejich očekávání a možnosti.
Zástupci agrárních komor V4 diskutovali také o otázkách škod na polích a lesích porostech způsobených volně žijící zvěří a na zvířatech způsobených velkými predátory a o legislativních souvislostech, popřípadě systému kompenzací v zemích V4. Za Slovenskou poľnohospodárskou a potravinárskou komoru Adrián Šedivý, za Maďarskou agrární komoru Josef Losó a Národní radu zemědělských komor v Polsku Robert Nowak podepsali závěrečné prohlášení o jednání agrárních komor zemí V4.
Poté následovala improvizovaná tisková konference, během níž představitelé agrárních komor zemí V4 zdůraznili potřebu, aby zástupci agrárních komor zemí V4 i nadále společně postupovali při prosazování zájmů zemědělců regionu střední Evropy v rámci diskuse o tom, jak by měla vypadat Společná zemědělská politika EU na příštích sedm let. Zdůraznili, že země v4 nechtějí při prosazování zájmů zemědělců čtyř členských zemí nějaké výhody v jednotlivých komoditách, ale naopak chtějí aby nové členské země, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, měli naprosto stejném podmínky pro zemědělskou výrobu a prodej zemědělských produktů, a to na té úrovní, jako je mají původní členské země EU15. Prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek v této souvislosti poznamenal, že země V4 mají přes 60 milionů obyvatel, což je již značná síla tohoto regionu střední Evropy, která by měla být při jednáních v Bruselu také již vyslyšena.
Na otázku, jak to vypadá s přípravou vyhlášení Společné zemědělské politiky EU na léta 2021 – 2027, Zdeněk Jandejsek uvedl, že nyní jde o to, že určité závěry o tom, jak by měla vypadat SZP byly učiněny ještě během starého složení Evropského parlamentu a Evropské komise. Nyní se však ukazuje, že v Evropském parlamentu výrazně posílili „zelení“, kteří hovoří o tom, že by bylo vhodné otázku Společné zemědělské politiky otevřít a znovu projednat. Podle Zdeňka Jandejska by to nebylo dobré, protože by to znamenalo prodloužení období dalších diskusí o podobě SZP na další dva či spíše tři roky.
Na další otázku, co říkají představitelé agrárních komor zemí V4 novému komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova Januszi Wojciechowskému z Polska, odpověděli účastníci jednání zástupců agrárních komor zemí V4 v tom smyslu, že se ho pokusí v nejbližší době navštívit, a že ho chtějí zároveň informovat o tom, jaké názory zastávají zemědělci, žijící a pracující v regionu střední Evropy, jejichž zájmy agrárních komor zemí V4 zastupují a vyjadřují. Vyslovili názor, že je potřebné vést na toto téma s novým komisařem pro zemědělství a rozvoj venkova dialog. Ale, co je hlavní, jak dále zdůraznil prezident AK ČR Zdeněk Jandejsek, rozhodující bude práva dialog nevládních agrárních komor s nově zvolenými poslanci Evropského parlamentu, neboť právě to je hlavní orgán, který bude závěrečné znění nové Společné Zemědělské politiky schvalovat.