Zákoník práce po novele - část I.

  • Zveřejněno: 21.07.2020
  • Autor: Mgr. ŠEBKOVÁ Ester
Novela zákoníku práce – zákon č. 285/2020 Sb. v části, která nabude účinnosti dnem 30. 7. 2020, přináší změny v následujících směrech.

1. Doručování
Pro písemnosti, které musí být zaměstnanci doručeny do vlastních rukou (tj. písemnosti týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, mzdový výměr, platový výměr a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce) bude platit primární způsob doručení do vlastních rukou na pracovišti. Nebude-li toto možné, teprve pak lze využít další možnosti, bez stanovení jejich pořadí, a to kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo prostřednictvím datové schránky.
 
Tímto dochází k zakotvení do zákoníku práce nového způsobu doručování – prostřednictvím datové schránky, přičemž takto může zaměstnavatel zaměstnanci doručovat jen tehdy, pokud s tímto způsobem doručování zaměstnanec vyslovil písemný souhlas. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
 
Ohledně doručování těchto písemností prostřednictvím provozovatele poštovních služeb bude nově zaměstnavatel doručovat na adresu, kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Zaměstnanec tak bude primárně odpovědný za správnost a aktuálnost zásadního údaje k řádnému doručení písemnosti (!). Dále se mění lhůta k vyzvednutí uložené písemnosti v případě, že zaměstnanec není zastižen na udané adrese, z původně 10 pracovních dnů na nově upravených 15 kalendářních dnů. Nově se také již nebude vyžadovat písemný záznam doručovatele o poučení zaměstnance o následcích odmítnutí převzetí písemnosti či neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti.
Jde-li o doručování zaměstnancem zaměstnavateli, tak odmítne-li zaměstnavatel převzít písemnost, neposkytne-li součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě svého sídla nebo v místě podnikání, považuje se nově písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo. Tato úprava cílí na často se vyskytující případy, kdy zaměstnavatel není v místě zapsaném ve veřejném rejstříku fyzicky přítomen a zaměstnanec tak není fakticky schopen písemnost doručit.
 
Bude-li s tím souhlasit zaměstnavatel, může mu nově zaměstnanec doručovat shora vyjmenované písemnosti prostřednictvím datové schránky. V takovém případě je písemnost doručena dnem dodání do datové schránky.
 
2. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Nově bude přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů při převodu činnosti zaměstnavatele nebo její části k jinému zaměstnavateli podmíněn současným splněním následujících podmínek:
 
- činnost je po převodu vykonávána stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem,
- činnost nespočívá zcela nebo převážně v dodávání zboží,
- bezprostředně před převodem existuje skupina zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem výhradního nebo převážného vykonávání činnosti,
- činnost není zamýšlená jako krátkodobá nebo nemá spočívat v jednorázovém úkolu a
- je převáděn majetek, popř. právo jeho užívání nebo požívání, je-li tento majetek s ohledem na charakter činnosti pro její výkon zásadní, nebo je převzata podstatná část zaměstnanců, které dosavadní zaměstnavatel používal při výkonu činnosti, závisí-li tato činnost v podstatné míře pouze na zaměstnancích, nikoliv na majetku.
 
Nebudou-li současně splněny všechny tyto podmínky, k přechodu nedojde. Výjimka je vyhrazena případům, kdy tak stanoví zvláštní právní předpis (např. občanský zákoník u koupě obchodního závodu nebo fúze společností).
 
Dochází také k zásadní úpravě skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnance z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Bude-li taková výpověď dána do 15 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec o takovém přechodu informován v rozsahu § 339 zákoníku práce nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti přechodu, pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu. Nebyl-li zaměstnanec o takovém přechodu informován v rozsahu § 339 zákoníku práce nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, může dát výpověď s tím, že pokud dá výpověď přede dnem nabytí účinnosti přechodu, pracovní poměr skončí dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu; pokud dá výpověď do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí 15 dnů a začíná dnem, v němž byla doručena výpověď zaměstnavateli.
 
3. Vedoucí zaměstnanec – odvolání a vzdání se pracovního místa
Novela zpřesňuje dosavadní úpravu odvolání a vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance u zaměstnavatelů s výjimkou právnických osob uvedených v § 33 odst. 3 zákoníku práce tím, že umožňuje sjednání možnosti odvolání z vedoucího pracovního místa výhradně u vedoucích pracovních míst taxativně uvedených v § 73 odst. 3 zákoníku práce (vedoucí pracovní místa v přímé řídící působnosti statutárního orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba, nebo zaměstnavatele, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, a dále vedoucí pracovní místa v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu, je-li zaměstnavatelem právnická osoba, nebo zaměstnavateli, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, a to za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec). Výčet vedoucích pracovních míst nelze smluvně rozšiřovat.
 
Dále novela stanoví, že výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v tomto odvolání nebo vzdání se uveden den pozdější. Dosavadní úprava spojovala skončení výkonu práce až se dnem následujícím po dni doručení odvolání nebo vzdání se vedoucího pracovního místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se uveden den pozdější.
 
4. Potvrzení o zaměstnání
Nově se ruší povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání při skončení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce s výjimkou případů, kdy dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění podle § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.
Na základě novely je zaměstnavatel nově povinen do výčtu údajů, které potvrzení o zaměstnání obsahuje, uvádět i orgán, který nařídil provádět zaměstnanci srážky ze mzdy.
 
5. Běh lhůt – překážky
Do zákoníku práce bylo vloženo nové ustanovení, které upravuje běh lhůt, do kterých vpadne překážka. Nastane-li překážka, pro kterou lhůta stanovená zákoníkem práce neběží, nemá to vliv na její původní délku. Zbývá-li po odpadnutí překážky méně než 5 dnů do uplynutí lhůty, neskončí tato lhůta dříve než za 10 dnů ode dne, kdy začala znovu běžet.
 
Pojednání o dalších novinkách bude následovat.
 
 
 
  • Zdroj: OS UNIOS