Český systém zdravotního pojištění není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. Nemá dostatečné rezervy. I když bude letos zřejmě v mírném přebytku, výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy. Vyplývá to z analýzy zdravotních pojišťoven.
V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven. Autoři analýzy ekonomové Štěpán Křeček a Karina Kubelková vycházeli z odhadovaných ukazatelů pro letošní rok. Příjmy systému zdravotního pojištění by letos měly činit 297,2 miliardy korun. Proti loňsku by tak měly být o 5,6 procenta vyšší.
Výdaje by měly dosáhnout 295,4 miliardy, meziročně by se tak měly zvednout o 7,3 procenta. Péče o jednoho pojištěného by tak měla vyjít v průměru na 28 190 korun.
„Systém nebyl schopen za dobu ekonomického růstu vytvořit rezervy a je naprosto nepřipravený v případě, že se ekonomická situace v ČR začne zhoršovat,” uvedl Křeček. Podle něj řada zdravotních pojišťoven nemá rezervu ani na jeden měsíc.
Podle odhadů ministerstva financí by ekonomika měla letos růst o 3,2 procenta. Česko má také rekordně nízkou nezaměstnanost. Mzdy by se měly zvednout v průměru o 8,6 procenta.
Volají po větší efektivitě
„České zdravotnictví je v porovnání se zeměmi EU a jinými vyspělými zeměmi špičkové. Má skvělé výsledky s poměrně malým objemem nákladů. To neznamená, že to tak zůstane do budoucna," řekla Kubelková.
Ke stinným stránkám českého systému podle ní patří nadužívaní služeb, podceňování prevence, chybějící ukazatele kvality pro srovnávání pracovišť, malý prostor pro konkurenci pojišťoven a nedostatečná elektronizace.
Cestou k udržitelnosti je podle Kubelkové zvýšení efektivity uvnitř zdravotního systému. Větší by měla být prevence a ubýt by mělo nadužívání péče. Česko má vysoký počet lůžek či velký počet návštěv na lékaře, dodala Kubelková.
Zdůraznila, že nutné bude i zapojení dalších zdrojů. „Není to tak, že by to mělo být pouhé zvýšení spoluúčasti pacientů. To samo o sobě udržitelnost nevyřeší, je potřeba komplexní řešení,” dodala autorka analýzy.
