Policy Briefs VÚBP, v. v. i., poskytují stručná shrnutí hlavních zjištění, výsledků a výstupů z výzkumných projektů a úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalších souvisejících oblastech, které řešil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. Tentokrát na téma Právní úprava agenturního zaměstnání v komparaci s jinými státy Evropské unie a vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce v kontextu BOZP.
Problematika agenturního zaměstnávání je stále aktuální v podmínkách ČR a je nutné ji blíže ošetřit, vymezit a specifikovat také v právní rovině, aby v konečném důsledku byla odpovídajícím způsobem zajištěna bezpečnost práce těchto zaměstnanců. Na základě analýzy kontrolní činnosti inspekce práce byly stanoveny problematické okruhy, se kterými se setkávají uchazeči o práci využívající služeb agentur práce.
Zprostředkování zaměstnání agenturami práce upravuje zákon o zaměstnanosti. Podmínky agenturního zaměstnávání, jako jedné z forem zprostředkování zaměstnání, upravuje zejména § 307a a §§ 308–309 zákoníku práce, přičemž se předmětné problematiky také dotýká nařízení vlády č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat, ve znění nařízení vlády č. 374/2017 Sb.
