Dne 15. prosince 2017 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), dále jen „vyhláška“. V tomto článku chceme upozornit na některé důležité změny týkající se pracovnělékařských prohlídek a posudků, které přinesla, ať již pozitivní či negativní.
Obsah pracovnělékařských služeb
Novela vyhlášky provedla doplnění v tom smyslu, že vedle rizikových faktorů pracovního prostředí existují další rizika podmiňující zdravotní způsobilost k výkonu práce. Rizikové faktory pracovního prostředí jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky, kde v části I jsou uvedeny rizikové faktory pracovních podmínek podle zákona č. 309/2006 Sb. a v části II jsou uvedena rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob. Mezi další rizika podmiňující zdravotní způsobilost k výkonu práce patří (nad rámec rizikových faktorů uvedených v příloze č. 2) např. práce v jiných výškách, než kterými se rozumí riziko ohrožení zdraví, práce se zbraní, kolejová doprava nebo řízení motorového vozidla.
U některých dalších rizik je zdravotní způsobilost upravena jinými právními předpisy a postupuje se při jejich posuzování podle těchto předpisů. Při tomto postupu však docházelo k roztříštěnosti posuzování zdravotní způsobilosti, vydávalo se několik lékařských posudků, což ve svém důsledku zvyšovalo předpoklad újmy na zdraví zaměstnance a současně to zvyšovalo ekonomické náklady zaměstnavatele a zbytečně zatěžovalo všechny zúčastněné subjekty. Platí, že všechny zátěže související s výkonem práce s různými riziky se sčítají a kumulují a vedou k většímu negativnímu ovlivňování organismu.
Při posuzování zdravotní způsobilosti k práci musí být proto všechny rizikové faktory zohledněny – sečteny, neboť zátěž organismu vede k jeho únavě, a ta již nedává od určitého momentu (míry) možnost organismu kompenzovat některé vady, a projeví se tedy důsledky nemoci, které mohou vést k poškození zdraví.
Pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele
Novela vyhlášky upřesnila, že pravidelný dohled na pracovištích v intervalu jednoho roku musí být prováděn i v případech, kdy jsou sice práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ale jejich součástí jsou činnosti, pro jejichž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny v části II přílohy č. 2 vyhlášky. Absence této úpravy činila problémy v praxi a byla příčinou nejasných výkladů.
Výpis ze zdravotnické dokumentace
Nově se doplňuje možnost, aby v případech, kdy má poskytovatel pracovnělékařských služeb, dále jen „závodní lékař“, ve své zdravotnické dokumentaci již kompletní výpis ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě registrujícím poskytovatelem, dále jen „praktický lékař“, postačovalo uvést v novém výpisu pouze údaje za období od vydání předchozího výpisu. V žádosti je nutno tuto skutečnost uvést.
Tím budou kladeny nižší nároky na zpracování výpisu obvodním lékařem a urychlí se tím doba pro vypracování výpisu a jeho předání žadateli o výpis. Současně se sníží ekonomické náklady zaměstnavatele související s úhradou výpisu.
Rozšíření základního vyšetření o další odborná vyšetření
K rozšíření základního vyšetření o další odborná vyšetření dochází v případě, že jsou indikována závodním lékařem u osoby, která nemá svého praktického lékaře a je to podle zjištění lékaře potřebné.
Rozšíření obsahu žádosti o další odborné vyšetření
Součástí žádosti o další odborné vyšetření, kterou vyhotovuje závodní lékař pro odborného lékaře, musí být požadavek na zhodnocení zdravotní způsobilosti vyšetřované osoby. Výslovně se doplňuje, že součástí tohoto zhodnocení bude doporučení odborného lékaře ohledně závěru o zdravotní způsobilosti.
Jde sice o dokumentaci, kterou si mezi sebou poskytuje závodní lékař a příslušný odborný lékař a není automaticky poskytována posuzované osobě, nicméně posuzovaná osoba má vždy právo nahlížet do zdravotnické dokumentace a kopii nebo opis zprávy si může vyžádat, případně do ní nahlédnout.
Vstupní prohlídka
Doplňuje se, že vstupní prohlídka se provádí i před změnou druhu práce, neboť v případě jiného druhu práce může být zaměstnanec vystaven jiným rizikovým faktorům a odlišným pracovním podmínkám, než ke kterým byla posouzena jeho zdravotní způsobilost. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna (popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce).
Periodická prohlídka
Došlo ke změně lhůty u periodické prohlídky pro práce v kategorii druhé. Pro zaměstnance mladší 50 let jsou to 4 roky místo dosavadních 5, pro zaměstnance od 50 let je stanovena 2letá lhůty místo dosavadní 3leté.
Upřesňuje se, že obecně stanovené lhůty pro zaměstnance vykonávající práci nebo činnost, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, platí, pokud pro ně není stanovena kratší lhůta z důvodu výkonu práce zařazené v kategorii dle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Nově je upravena povinnost periodických prohlídek u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dosud platilo, že u těchto prací byly periodické prohlídky povinné, jestliže byly splněny současně dvě podmínky. První podmínkou bylo, že doba, na kterou byla práce opakovaně sjednávána, byla delší než lhůty pro provedení periodické prohlídky. Druhou podmínkou bylo, že zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžadoval. Nová úprava stanoví, že periodické prohlídky jsou povinné, jestliže součet dob, po které je stejný druh práce opakovaně vykonáván, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky, nebo zaměstnavatel provádění těchto prohlídek vyžaduje. Již tedy nejde o dvě podmínky, které musejí být splněny současně. Postačuje, je-li splněna jen jedna podmínka a prohlídky musejí být prováděny.
Mimořádná prohlídka
Nově je stanovena lhůta pro provedení mimořádné prohlídky, která je konána kvůli přerušení výkonu práce z důvodu nemoci po dobu delší než 8 týdnů, v důsledku úrazu s těžkými následky, nemoci spojené s bezvědomím nebo jiné těžké újmy na zdraví nebo z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců. V těchto případech musí být mimořádná prohlídka provedena nejdéle do 5 pracovní dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce.
Nově se stanoví, že při mimořádné prohlídce není třeba výpis ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře, pokud od vydání posledního posudku uplynula doba kratší než 6 měsíců. To neplatí u mimořádné prohlídky konané z některého z těchto důvodů: zjištění takové změny zdravotního stavu zaměstnance při pracovnělékařské prohlídce, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti k práci v době kratší než je lhůta pro provedení periodické prohlídky, přerušení výkonu práce z jiných než zákonem kvalifikovaných důvodů na dobu delší než 6 měsíců nebo konané z podnětu zaměstnavatele či zaměstnance. V těchto případech bude výpis od praktického lékaře vždy požadován.
Výstupní prohlídka
Dle dosavadní úpravy se výstupní prohlídky prováděly pouze v případech, kdy tak stanovil zákon nebo na základě žádosti zaměstnance. Nová úprava stanoví jejich povinné provádění vždy:
a) při skončení pracovněprávního vztahu, jestliže
- zaměstnanec vykonával práci zařazenou v kategorii druhé rizikové, třetí nebo čtvrté,
- u zaměstnance byla v době výkonu práce u současného zaměstnavatele uznána nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, pokud trvají,
- zaměstnanec utrpěl v době výkonu práce u současného zaměstnavatele pracovní úraz a v příčinné souvislosti s ním byla uznána opakovaně dočasná pracovní neschopnost, popřípadě bylo provedeno nové bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění,
- o to požádá zaměstnavatel nebo jeho prostřednictvím zaměstnanec,
b) před převedením na jinou práci nebo před změnou druhu práce, pokud jde o ukončení práce rizikové,
c) stanoví-li tak jiný právní předpis.
Nově se zaměstnavateli stanoví povinnost do žádosti o provedení výstupní prohlídky uvést údaj o době expozice příslušnému rizikovému faktoru.
Po absolvování prohlídky se nevydává posudek, pouze je posuzované osobě a osobě, která o prohlídku požádala (zaměstnavatel), předáno potvrzení o jejím provedení. Toto potvrzení musí mimo jiné obsahovat též údaje o dosavadním pracovním zařazení, o druhu práce, režimu práce, rizikových faktorech a míře rizikových faktorů vyjádřené kategorií práce a době expozice příslušnému rizikovému faktoru (pokud jej zaměstnavatel v žádosti uvedl). Bohužel zde není povinný údaj o nároku na následné prohlídky. O něm lékař posuzovanou osobu informuje a ta si již jejich lhůty musí hlídat sama.
Příloha č. 2 vyhlášky – rizikové faktory, rozsah odborných vyšetření, četnost prohlídek
Hluk
U vstupní prohlídky je nově stanoveno provádění hodnocení ztráty sluchu podle Fowlera.
U periodické prohlídky je nově stanoveno provedení hodnocení ztráty sluchu podle Fowlera po 10 letech od začátku expozice nebo při ztrátách sluchu vyšších jak 20% podle Fowlera zjištěných screeningovou audiometrií nebo v případě významné progrese ztráty sluchu.
Celková fyzická zátěž
U vstupní prohlídky je nově stanoveno u osob nad 50 let věku zátěžové EKG.
U periodické prohlídky je nově stanoveno EKG a u osob nad 50 let věku zátěžové EKG.
Prach s fibrogenním účinkem, možným fibrogenním a karcinogenním účinkem
Dosud byla stanovena lhůta pro následné prohlídky jako 2 letá od vyřazení z expozice. Nově se stanoví, že tato dvouletá lhůta platí při práci s expozicí prachu s karcinogenním účinkem. U ostatních případů (tj. prach s fibrogenním účinkem a možným fibrogenním účinkem) je stanovena 2letá lhůta od vyřazení z expozice po nejméně pětileté expozici.
Řízení motorových vozidel s výjimkou řidičů podle § 87 odst. 1 zákona o silničním provozu, pokud je tato činnost vykonávána jako obvyklá součást výkonu práce nebo jsou do místa výkonu práce přepravovány další osoby
Dosavadní lhůty pro periodické prohlídky tj. 1x za 6 let a 1x za 4 roky po dovršení věku 50 let platí pro výkon práce v kategorii 1. Pro výkon těchto prací v kategorii 2 až 4 jsou nově stanoveny lhůty 1x za 4 roky a po dovršení 50 let věku 1x za 2 roky.
Noční práce
Nově je stanovena lhůta periodické prohlídky na 2 roky (dosud byla stanovena zákoníkem práce na 1 rok).
