Domníváte se, že kancelář je jedním z nejbezpečnějších míst pro práci? Je tomu tak jen do jisté míry. Je sice pravda, že běžná kancelářská práce není příliš fyzicky náročná, přesto jsou pracovníci vystaveni mnoha rizikům.
__________
Hlavní rizika práce v kanceláři
Práce vsedě
• Práce vsedě (obvykle statická poloha) dominuje po většinu pracovní doby.
• Na kvalitu a komfort při práci vsedě má vliv:
– vhodné dispoziční řešení kanceláře;
– volba a nastavení pracovního sedadla, pracovního stolu a ostatního vybavení;
– průběžná změna poloh, provádění bezpečnostních přestávek a jednoduchých protahovacích cviků;
– působení faktorů pracovního prostředí, estetika interiéru, pořádek a čistota.
• Špatný způsob sezení může vést k:
– ochabnutí zádových svalů,
– zvýšenému napětí a zatížení krčního svalstva či ramenních svalů,
– zatížení meziobratlových plotének,
– špatnému prokrvování dolních končetin,
– negativnímu ovlivnění funkce zažívacích orgánů,
– znemožnění hlubokého dýchání (dýchání „do břicha“ namísto „do hrudi“),
– omezení krevního oběhu a zásobování těla kyslíkem a živinami,
– vzniku nepohodlí, bolesti, únavy a mnohdy i chronických potíží.
Práce s PC
• Práce s PC zahrnuje interakci zaměstnance s ovládacími prvky počítače (klávesnice, myš) a s monitorem.
• Prevence rizik a pracovní pohoda spočívá v řádném nastavení jednotlivých prvků pracovního místa s PC tak, aby byly uspokojeny všechny potřeby pro výkon práce a zohledněna při tom antropometrická kritéria a požadavky pro bezpečnou a ergonomicky komfortní práci.
• Klíčová je volba pracovního místa s PC v prostoru místnosti a rozmístění monitoru, klávesnice, myši a ostatního příslušenství na pracovním místě.
• Nevhodné nastavení monitoru může vést u zaměstnance k subjektivním zrakovým potížím.
– vizuálním (spojené se senzorickým vnímáním – neostré, rozmazané vidění až diplopie),
– obecným (celkový pocit únavy očí, zrakový diskomfort, bolesti hlavy).
• Nevhodné umístění klávesnice a myši, jejich nevhodný tvar, resp. nevyužívání opěrek zápěstí, může vést v rámci výkonu pracovní činnosti ke vzniku syndromu karpálního tunelu.
__________
Zásady pro eliminaci rizik práce v kanceláři
Pracovní místo:
– na jednoho pracovníka musí připadat objemový prostor 12 m3 vzduchu, a 2 m2 volné podlahové plochy mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty;
Pracovní sedadlo musí mít:
– stavitelnou výšku sedáku – pro člověka s výškou postavy 155 cm je doporučeno nastavení výšky sedáku na 41 cm, pro člověka 170 cm vysokého na 46 cm a pro člověka 185 cm výšky na 52 cm;
– stavitelnou hloubku sedáku;
– šířku sedáku 380 až 485 mm, délku pak 350 až 400 mm;
– stavitelnou zádovou opěrku – v rozmezí 150 až 280 mm nad sedákem – s vystouplým zakřivením v bederní části a možností nastavení síly přítlaku;
– dostatečnou pevnost a stabilitu (pětiramenná podnož vyrobená z kovu nebo tvrzeného plastu umístěná na kolečkách nebo kluzácích);
– potah sedáku z porézního, neklouzavého a snadno čistitelného materiálu;
– stavitelné loketní opěrky (područky);
– hlavovou opěrku – nejlépe výškově i úhlově stavitelnou;
– synchronní mechaniku umožňující dynamické sezení (tj. volitelně nastavitelný přítlak zádové opěry proti
tlaku zad).
Pracovní stůl musí mít:
– pracovní plochu dostatečně velkou a s matným povrchem, aby na pracovní ploše nevznikaly odlesky a aby umožnila uživateli bezpečné a měnitelné uložení monitoru počítače, klávesnice, telefonu, dokumentů a jiných pracovních pomůcek při zajištění dostatečného prostoru pro ruce a paže uživatele;
– všechny hrany a rohy bez hrubých okrajů zaobleny či sraženy a konce noh a dutých profilů uzavřeny nebo
zakrytovány;
– minimální rozměry pracovní plochy: šířka 1 200 mm x hloubka 800 mm;
– nastavení výšky pracovní plochy 720 mm ±15 mm pro stoly s pevnou výškou, resp. 720 mm ± 40 mm pro stoly s nastavitelnou výškou;
– pracovní desku ve výšce 220 až 310 mm (muži), resp. 210 až 300 mm (ženy) nad sedákem pracovního sedadla;
– minimální volný prostor pro nohy uživatele pod pracovní plochou: světlá šířka nejméně 500 mm, světlá hloubka nejméně 600 mm od přední hrany pracovní plochy, svislý volný prostor nejméně 650 mm od podlahy.
Opěrka nohou musí:
– být poskytnuta každému, kdo si ji přeje;
– umožňovat získání optimálního úhlu mezi nohou a chodidlem a pro změny pracovních poloh;
– být mobilní, aby ji bylo možné umístit na podlahu libovolně, přičemž by se neměla při použití samovolně posunovat;
– mít neklouzavý povrch dostatečně veliký pro chodidla uživatele;
– umožňovat měnit sklon podpůrné plochy.
Využívání správné polohy při práci vsedě, což představuje:
– vzpřímené sezení, využívání zádové a loketní opěry a úhel v koleni by měl být větší jak 90°;
– dynamický sed, průběžné změny polohy trupu, střídání sezení a stání;
– sezení čelně proti monitoru a zamezení častému vytáčení trupu a hlavy;
– uložení klávesnice, myši a dalších ovladačů a příslušenství v dosahu horních končetin bez nutnosti předklánět se, zaklánět se nebo otáčet trupem;
– využívání podložky pod myš s gelovou opěrkou zápěstí a gelové předložky u klávesnic (eliminace vzniku syndromu karpálního tunelu).
Pro předcházení většiny rizik spojených s prací vsedě a s PC je vhodné, aby měl zaměstnanec také vhodný
režim práce:
– sledování monitoru by nemělo být delší jak 6 hodin nepřerušované činnosti během pracovní směny;
– po každých dvou hodinách nepřetržité práce je vhodné udělat si alespoň 10 minutovou přestávku;
– v případě monotónní činnosti je vhodné, aby během směny bylo několik relaxačních přestávek v délce 1 až 2 minut (závislosti na příznacích únavy zraku a pocitech souvisejícími s trvalou polohou vsedě).
Zajistit optimální hodnoty faktorů pracovního prostředí, což představuje:
– snížit hladinu hluku emitovanou zařízením (méně jak 35 dB), úroveň hlasitosti uvnitř kanceláře (méně jak 45 dB) a snížit doby dozvuku (méně jak 0,75 s);
– zajistit intenzitu osvětlení pracovních ploch na úrovni 200 až 500 luxů za využití přirozeného a umělého osvětlení;
– zabránit míhání, blikání a bzučení při používání umělého osvětlení;
– zajistit požadovanou dostatečnou výměnu vzduchu (50 m3/hod na jednoho pracovníka) a rychlost proudění
vzduchu méně jak 0,15 m/s;
– udržovat relativní vlhkost vzduchu 40 až 70 %;
– zajistit optimální teplotu vzduchu v rozmezí 20 až 28 stupňů (bez rozlišení ročních období) a vertikální teplotní rozdíl mezi úrovní hlavy a kotníků menší než 3 °C;
– čisté pracovní ovzduší, tj. absenci pachů, prachových částic a těkavých organických látek;
– péči o estetický vzhled interiéru kanceláře (např. barevné řešení, rozmístění rostlin apod.), o pořádek
a čistotu.
Správné nastavení monitoru:
– vzdálenost monitoru od očí uživatele by měla být 40 až 70 cm;
– velikost znaků alespoň 3 mm;
– horní hrana monitoru má být přibližně ve výšce očí;
– dostatečný kontrast a jas zobrazovaných objektů;
– potlačení blikání, komíhání, kolísání jasu apod.;
– v zorném poli uživatele nemá být žádný oslňující zdroj (monitor neumisťovat před okno nebo značně kontrastní zeď);
– úhel pohledu by neměl přesáhnout 40° v kterékolivaktivní oblasti monitoru (tj. maximálně dva monitory
umístěné vedle sebe).
Volně ložené elektrické kabely a vedení musejí být:
– originální a nepoškozené schválené výrobcem pro dané použití;
– bezpečně upevněny a označeny;
– dostatečně dlouhé, aby nebyly napínány;
– snadno přístupné a nesmějí bránit údržbě a čištění PC a ostatní techniky;
– nesmějí překážet a být příčinou úrazu.
