Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019

  • Zveřejněno: 01.02.2021
  • Autor: Mrkvička Petr
Článek se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2019 a dále jejich vývojem od roku 2010. Uvádí jejich charakteristiku vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod. Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a také porušené právní předpisy.
 
Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2019 klesl oproti roku předcházejícímu o 29 případů a dosáhl celkového počtu 94 případů.
 
Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech v roce 2019 měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 31 událostech se smrtelně zranilo 32 zaměstnanců. Střet vlaku s chodcem způsobil jeden případ, střet vlaku s automobilem nebyl evidován žádný. V roce 2009 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR pod hodnotu 1000, a to na 901 případů. Tento trend dále pokračoval až do roku 2013 (654 usmrcených osob). Tím došlo i ke snížení počtu takto vzniklých smrtelných pracovních úrazů (32 případů, tj. 4,9 %). V letech 2016 a 2017 počet usmrcených osob při dopravních nehodách opět klesl až na hodnotu 577 (historické minimum). V roce 2019 bylo evidováno 618 usmrcených osob, z toho 5,2 % smrtelných pracovních úrazů.
 
Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,4 %, na závažných již 14,1 % a na smrtelných dokonce 34,7 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.
Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 37 % (35 případů).
 
Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (CZ-ISCO). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.
 
Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,15) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,20). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen čtyřmi událostmi s následkem čtyř smrtelných pracovních úrazů.
 
Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů a způsobů práce zaměstnancem, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru, celkem ve 31 případech. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2019 zaznamenala 1 událost, při nichž zemřelo více než jeden zaměstnanec, a to 2. V roce 2016 nebyl zaznamenán hromadný případ žádný. Ženy utrpěly pět smrtelných pracovních úrazů, z toho čtyři při autonehodě.
 
Celou Analýzu smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 včetně tabulkové části naleznete na BOZPinfo.
 
 
 
  • Zdroj: BOZPinfo