Zisky obchodníků a bída českých zemědělců. Poslankyni chodí alarmující věci. Kolikrát nezbývá, než zasít řepku

  • Zveřejněno: 17.06.2021
  • Autor: Miroslav Svoboda

„Své postavení zneužívají, vůči domácím dodavatelům dělají diskriminační politiku a zisky si na jejich úkor zvyšují zcela bezuzdně. To musí přestat. Kéž by to šlo dohodou. Kéž by se u nás chovali třeba jako v Německu – všechno by bylo v pořádku,“ komentovala před několika dny poslankyně Margit Balaštíková (ANO) v Parlamentních listech chování zahraničních řetězců v Česku. „Lidé nám posílají alarmující fotky z regálů velkých řetězců, kdy je třeba vepřové z Německa za polovinu oproti stejnému masu z Česka. Proč, když český řezník dostává 40 korun za kilo, stojí jeho maso 150 korun? O jiných druzích sortimentu ani nemluvím,“ konstatovala.

Margit Balaštíková je v Poslanecké sněmovně mimo jiné i členkou zemědělského výboru a tématu zemědělství se hodně věnuje. Zvláště podpoře českých potravin. Ale dá se říci, že většina českých politických stran alespoň dle svých vyjádření chce, aby se v Česku prodávalo více českých a regionálních potravin. Chtějí toho však dosáhnout jiným způsobem než direktivním nařízením zákona. Což je ovšem otázka, jestli je to správná a dostačující cesta, nebo slepá ulička. „Teoreticky existuje jedna taková cesta: Když se v celé Evropě zruší dotace, když se veškerá zemědělská produkce bude obchodovat za reálné, nedotované ceny, vycházející z výrobních nákladů, bude všechno v pořádku. Myslím, že by na našem trhu byla okamžitě výrazná převaha domácí produkce. Zároveň je mi jasné, že je to utopie,“ upozornila.

„Dobře – pojďme reálnou cestou: Zajistěme, aby v celé Evropě byly zemědělské dotace jednotné, aby se do nich nemíchaly různé národní podpory a subvence, kde pochopitelně silné ekonomiky dotují více, jejich potraviny jsou pak levnější a vytlačují naše výrobce z našeho trhu. To považuji za reálný cíl, protože v Evropě tyto zásady platí, všichni je uznávají, ale nedodržují se. Raději se donekonečna řeší nějaké střety zájmů, ale jak může Francouz vyvážet do Česka brambory za korunu kilo, to nikoho v Bruselu nezajímá,“ prohlásila pro Parlamentní listy.

Na otázku redakce, že i když mnoho lidí má dobrý úmysl české potravináře podporovat, je pro ně snadné se na tomto trhu pohledem laika zorientovat?

Margit Balaštíková odpověděla, že není, ale podporuje i platformu, která to velice usnadní každému spotřebiteli. „Budou-li zveřejňovat výkupní ceny zemědělské produkce, takže uvidíte, za kolik nakupují řetězce od českých zemědělců a za kolik potom prodávají. Lidé nám už nyní posílají alarmující fotky z regálů velkých řetězců, kdy je třeba vepřové z Německa za polovinu oproti stejnému masu z Česka. Proč, když český řezník dostává 40 korun za kilo, stojí jeho maso 150 korun? O jiných druzích sortimentu ani nemluvím,“ uvedla poslankyně pro Parlamentní listy.

Na další otázku redakce, zda není hlavním problémem skutečnost, že zahraniční řetězce mají osmdesátiprocentní podíl na trhu a jejich preference jsou jiné než podpora českých a regionálních potravin?

„Podíl na trhu není ten problém,“ odvětila Margit Balaštíková na další otázku redakce. „Nakupování na jednom místě je pohodlné, snadno se tam parkuje, nevylévejme s vaničkou dítě. Preference bych také nekritizovala, chtějí vydělávat, a to jim také nikdo nebere. Jenže své postavení zneužívají, vůči domácím dodavatelům dělají diskriminační politiku a zisky si na jejich úkor zvyšují zcela bezuzdně. To musí přestat. Kéž by to šlo dohodou. Kéž by se u nás chovali třeba jako v Německu – všechno by bylo v pořádku,“ vysvětlila.

„Je velkou chybou, že si lidé neověřují informace a šíří hoaxy. Novináři zvláště. Pokud by tak činili, nemohla by být řepka trnem v oku většiny obyvatel. Řepka je velmi výjimečná zemědělská plodina,“ napsala Margit Balaštíková na svém facebooku. Jak to tedy s řepkou je? „Zastala jsem se zemědělců, kterým někdy nic jiného nezbývá než zasít řepku. Kdyby měli jistotu, že řetězce odeberou jejich mrkev, kapustu, zelí, brambory, že dostanou cenu, která pokryje jejich náklady a nechá jim přiměřený zisk, nešli by na řepku v tom množství, ve kterém to vidíme dnes,“ konstatovala.

„Jenomže to, co se v odbytu zemědělské produkce děje, to dohání naše zemědělce na okraj úpadku – pak je řepka jednou z posledních záchran. Nicméně plodina to škodlivá pro půdu a ovzduší není. Naopak, a to ví každý agronom se selským rozumem,“ doplnila.

  • Zdroj: Parlamentní listy