Vystudovaný ekonom Ing. Jiří Friml sedmadvacet let působil jako specialista pro mzdy, ekonomiku a kolektivní vyjednávání v RP Ústí nad Labem. Od začátku května oficiálně odešel do penze, své zkušenosti teď předává svému nástupci. Zažil úpadek doznívajícího vlivu někdejších odborů i posílení pozic svazu v posledních letech. Během let se mnohokrát přesvědčil, že zaměstnanci by bez asistence odborů byli vydáni zaměstnavatelům napospas.
Jak jste se dostal k práci pro OS KOVO?
Byla to náhoda, reagoval jsem na inzerát a přihlásil se do výběrového řízení, a popravdě vůbec jsem tehdy netušil, do čeho jdu. Dnes musím říct, že tato práce mi dala obrovský rozhled v rozsáhlé odborové problematice pracovního práva, mezd, kolektivního vyjednávání. Přivedla mě k jednání s lidmi různých skupin, postavení, od předsedů základních
organizací až po vrcholové manažery, ředitele firem. To jsou nedocenitelné zkušenosti.
Byla to náhoda, reagoval jsem na inzerát a přihlásil se do výběrového řízení, a popravdě vůbec jsem tehdy netušil, do čeho jdu. Dnes musím říct, že tato práce mi dala obrovský rozhled v rozsáhlé odborové problematice pracovního práva, mezd, kolektivního vyjednávání. Přivedla mě k jednání s lidmi různých skupin, postavení, od předsedů základních
organizací až po vrcholové manažery, ředitele firem. To jsou nedocenitelné zkušenosti.
Jsou nějaké události související s prací na RP, které si rád znovu vybavujete, vzpomínáte na ně?
Rád si vybavuju všechno, co se nám povedlo. Myslím si, že jsme pomohli spoustě lidí, protože většina zaměstnavatelů se k zaměstnancům nechová korektně a nebýt odborů jako takových, tak by lidi v podstatě vůbec neměli zastání. V té souvislosti se mi vybaví třeba firma Conta Podbořany. Tam Italové zhruba před osmi lety přesunuli ze dne na den výrobu jinam a chtěli lidi vypakovat bez jakékoli sociální kompenzace. My jsme italské vlastníky donutili, aby splnili svou povinnost k zaměstnancům a zajistili jim odpovídající sociální program, což se stalo, a v docela slušné výši. Ale to je jeden z těch nejmarkantnějších případů, protože každý rok vybojováváme lidem lepší podmínky a myslím si, že bez odborové organizace a naší podpory by na dosažené mzdové podmínky a benefity jinak lidi nedosáhli.
Rád si vybavuju všechno, co se nám povedlo. Myslím si, že jsme pomohli spoustě lidí, protože většina zaměstnavatelů se k zaměstnancům nechová korektně a nebýt odborů jako takových, tak by lidi v podstatě vůbec neměli zastání. V té souvislosti se mi vybaví třeba firma Conta Podbořany. Tam Italové zhruba před osmi lety přesunuli ze dne na den výrobu jinam a chtěli lidi vypakovat bez jakékoli sociální kompenzace. My jsme italské vlastníky donutili, aby splnili svou povinnost k zaměstnancům a zajistili jim odpovídající sociální program, což se stalo, a v docela slušné výši. Ale to je jeden z těch nejmarkantnějších případů, protože každý rok vybojováváme lidem lepší podmínky a myslím si, že bez odborové organizace a naší podpory by na dosažené mzdové podmínky a benefity jinak lidi nedosáhli.
Během těch skoro třiceti let práce pro OS KOVO jste byl svědkem mnoha změn, jak vnímáte současnou pozici odborů?
V době, kdy jsem nastoupil, pořád ještě přežívalo povědomí o silném, vlivném ROH, postupně se pozice odborů oslabovala, ale teď jde naštěstí zase nahoru, takže je to taková sinusoida. Dneska odbory, respektive OS KOVO, získaly respekt u zaměstnavatelů, takže často se zaměstnavatelé snaží radši dohodnout se ZO, než aby riskovali, že tam přijede někdo ze zaměstnanců RP nebo zástupci svazu. To je z mého pohledu významný posun a věřím, že OS KOVO bude posilovat i v dalších letech.
V době, kdy jsem nastoupil, pořád ještě přežívalo povědomí o silném, vlivném ROH, postupně se pozice odborů oslabovala, ale teď jde naštěstí zase nahoru, takže je to taková sinusoida. Dneska odbory, respektive OS KOVO, získaly respekt u zaměstnavatelů, takže často se zaměstnavatelé snaží radši dohodnout se ZO, než aby riskovali, že tam přijede někdo ze zaměstnanců RP nebo zástupci svazu. To je z mého pohledu významný posun a věřím, že OS KOVO bude posilovat i v dalších letech.
Jakou cestou by se měly podle vás v nejbližší i vzdálenější budoucnosti odbory ubírat?
Sám za sebe myslím, že by odborový svaz měl zapracovat na přípravě nových zaměstnanců, aby si je vychovával, protože generační obměna bude dost výrazná. A ještě by se měl zvýšit tlak na legislativu, ale současně musím říct, že tam se to v poslední době daří.
Sám za sebe myslím, že by odborový svaz měl zapracovat na přípravě nových zaměstnanců, aby si je vychovával, protože generační obměna bude dost výrazná. A ještě by se měl zvýšit tlak na legislativu, ale současně musím říct, že tam se to v poslední době daří.
Co byste popřál odborovému svazu do budoucna?
Aby nepolevil, protože tahle práce má smysl a zaměstnanci ve firmách nás určitě potřebují. Bez nás, bez pevných odborů by neměli zastání u zaměstnavatelů, a ti by si s nimi dělali, co by chtěli.
Aby nepolevil, protože tahle práce má smysl a zaměstnanci ve firmách nás určitě potřebují. Bez nás, bez pevných odborů by neměli zastání u zaměstnavatelů, a ti by si s nimi dělali, co by chtěli.
S jakými pocity odcházíte po 27 letech od práce pro odbory?
Myslím, že OS KOVO i všichni tady u nás na RP v Ústí jsme dali své práci i základním organizacím dost, a v žádném případě jsme svou práci neodbyli a věnovali jsme se jí často i o svém volném čase, když to bylo potřeba, tak jsme jeli, ať to byly víkendy nebo večery. Odcházím s vědomím, že já i my všichni tady na RP děláme dobrou věc.
Myslím, že OS KOVO i všichni tady u nás na RP v Ústí jsme dali své práci i základním organizacím dost, a v žádném případě jsme svou práci neodbyli a věnovali jsme se jí často i o svém volném čase, když to bylo potřeba, tak jsme jeli, ať to byly víkendy nebo večery. Odcházím s vědomím, že já i my všichni tady na RP děláme dobrou věc.
Co plánujete na odpočinku, co byste si rád ještě v životě dopřál, zažil?
Především se budu věnovat svým třem vnoučatům a jednomu pravnoučeti. Budu mít konečně víc času na zahrádku a chatu, ale rád bych taky ještě něco procestoval a podíval se po světě, konkrétně do Karibiku. Zajímá mě poznávat, jak lidé žijí jinde, přál bych si to vidět na vlastní oči, ale musím to zvládnout, dokud jsem ještě fyzicky fit.
Především se budu věnovat svým třem vnoučatům a jednomu pravnoučeti. Budu mít konečně víc času na zahrádku a chatu, ale rád bych taky ještě něco procestoval a podíval se po světě, konkrétně do Karibiku. Zajímá mě poznávat, jak lidé žijí jinde, přál bych si to vidět na vlastní oči, ale musím to zvládnout, dokud jsem ještě fyzicky fit.
