Vláda se ve středu nedohodla s odbory na růstu platů ve veřejné sféře. Podle zpravodajství Zdravotnického deníku platí pouze dřívější domluvy o růstu platů v příštím roce u bezpečnostních sborů a pedagogů, které vláda potvrdí. Rozhodovat, jak porostou po novém roce platy dalších zaměstnanců ve veřejné sféře, již po volbách končící vláda, s ohledem na rozpočtové dopady, nechce. Novinářům to po jednání se zástupci odborů to řekl končící ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Chybí skoro okolo pěti miliard korun. Nám nepřijde úplně ideální, když budoucí vláda počítá s rozpočtovým provizoriem, abychom vydávali dohodu, kde by skoro pět miliard nebylo krytých,“ uvedl Marian Jurečka. Končící vláda ještě probere možnost přidat všem zaměstnancům ve veřejné sféře paušálně 2000 korun. Vzhledem k dohodám s bezpečnostními sbory a pedagogy, podle Mariana Jurečky, každopádně výrazná část těchto zaměstnanců bude mít jistotu zvýšení platů. Ale, pokrýt další požadavky odborů by, podle něho, znamenalo buď ubrat na odměnách, nebo navýšit celkový objem financí.
Učitelům by se měl, podle dřívějších dohod, zvýšit tarif od ledna o sedm procent, asistentům o 2000 korun. Přidání bezpečnostním složkám má činit pět procent.
Odbory chtějí jednat s ANO
Zástupci odborů veřejné sféry budou, po vítězi voleb, tj. hnutí ANO, požadovat, stejně jako po končící vládě, pro hůře placené profese růst tarifů o 9 % a pro ostatní o 6 %. „Bylo nám v určité fázi navrženo, že by mohlo být dosaženo dvoutisícového plošného přidání všem zaměstnancům, to ale pro nás není řešení,“ řekl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Odbory chtějí vyšší růst platů hůře placeným, což by v tomto případě nebylo možné, doplnil.
Při předchozím jednání s odboráři vláda v září nabídla přidání všem zaměstnancům o 2000 korun. Jednotnou částku odmítli zaměstnavatelé i odboráři. Odbory polté přišly s návrhem zvýšit tarify pracovníkům s odměňováním podle první, nejnižší platové tabulky a ve státní službě o 9 %. Týká se to třeba úředníků samospráv, lidí v kultuře, nepedagogických pracovníků ve školství či pracovníků technických sil a služeb. Pro ostatní, odbory požadují šest procent navíc.
Zvýšení tarifů by stálo přes 30 miliard
Zdravotnický deník k tomu dodává, že podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení, by zvýšení tarifů o 9 % pro hůře odměňované a o 5 % pro ostatní stálo 31,65 miliardy korun. Státní rozpočet by vydal 19,46 miliardy korun, samosprávy 7,65 miliardy a zdravotní pojištění 4,54 miliardy korun.
Například na zvednutí tarifních platů o 11 % pro hůře odměňované a o 5 % pro ostatní by bylo potřeba z rozpočtu 21,85 miliardy korun. Od samospráv pak 9,10 miliardy a z veřejného zdravotního pojištění 4,78 miliardy. Celkem jde o 35,73 miliardy korun.
Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 49.049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 %. Tarif tvořil 61 % příjmu, zbytek tvořily odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675.100 lidí, z nich 141.700 ve zdravotní a sociální péči, 221.500 ve vzdělávání, 269.300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24.200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala pod 38.225 korun hrubého, ve zdravotní péči pod 47.686 korun a ve vzdělávání pod 44.535 korun.
