Problematika zajištění co nejvyšší kvality péče o pacienty v rámci zdravotnických záchranných služeb a udržení zdravotnických profesionálů v praxi byla hlavním tématem konference, která se konala ve středu 24. dubna v Senátu. Uspořádal ji senátní Výbor pro zdravotnictví a místopředseda Senátu Tomáš Czernin, za odborné spolupráce se sociálními partnery.
Odborná konference zdravotnických záchranných služeb, to je poskytovatelů přednemocniční péče, proběhla pod názvem „Jak zajistit co nejvyšší kvalitu péče o pacienta v rámci zdravotnických záchranných služeb a jak udržet v praxi zdravotnické profesionály?“.
V rámci konference se samozřejmě uskutečnil tiskový brífink s cílem informovat novináře o jejím zaměření a průběhu. V úvodu brífinku vystoupil senátor Marek Slabý, který, jako lékař, je zároveň i předsedou Asociace zdravotnických záchranných služeb. Uvedl, že právě tato primární péče neboli přednemocniční péče, je důležitým tématem, kterým se konference zabývala, a to spolu s dalším tématem, které se týká personálního obsazení ve zdravotnictví a v záchranných službách. Podle něho tato jednodenní konference vnesla pro její účastníky jakýsi přímý vhled do problematiky zdravotnických záchranných služeb a do situace v přednemocniční péči, a to jak ze strany poskytovatelů, tak i těch, kteří tuto přednemocniční zdravotní péči organizují.
Poté se ujala slova Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, která vyzdvihla, že v rámci jednotlivých přednášek během konference si její účastníci vyslechli mnoho odborných informací, tolik potřebných pro pracovníky zdravotnických záchranných služeb. „Řešili jsme nejen současnou situaci, ale také výhled do budoucna, který, z hlediska věkové struktury záchranářů, je ne tak nepříznivý, jako u všeobecných sester, ale určitě je potřeba dbát na to, aby byl dostatek zaměstnanců, aby dostatek vzdělavatelů, dostatek škol, a aby záchranáři tu péči, kterou poskytují, jí mohli poskytovat v co největší kvalitě a také v co největším rozsahu,“ sdělila Dagmar Žitníková novinářům.
Podle ní určitě velice přínosné bylo i to, že se na konferenci hovořilo i o řadě otázek, které se týkají pracovních podmínek, pracovního prostředí. Také i toho, jaké mají zdravotničtí záchranáři kompetence. Tedy, zda by do budoucna mohli vykonávat některé specifické výkony, které dnes vykonávají lékaři. Dagmar Žitníková rovněž upozornila i na to, že se během konference hovořilo se také o tom, jaké problémy zdravotnickou záchrannou službu trápí, ať již jde o počet výjezdů záchranářů, které nejsou indikované (předepsané – pozn. red.), či jde o výjezdy, které by mohli praktikovat praktičtí lékaři.
Podle předsedkyně zdravotnických odborů to byla konference, která se týkala nejen zdravotníků a poskytovatelů, ale byla to konference, která se týkala pacientů. Právě na tuto oblast, jak uvedla, byla zaměřena přednáška doktora Radima Ičiníka, primáře iktové jednotky (iktová centra jsou speciální oddělení, která jsou zřizována na neurologických odděleních – pozn. red.) ve Velké Británii a zároveň i lékaře zdravotnické záchranné služby, který účastníkům konference představili možnost zlepšení péče o pacienty, a to i zde v České republice. Tedy, možnosti jejich rychlejšího zaléčení v rámci přednemocniční péče. Přičemž nastínil, jak by se mohla zdravotnická záchranná služba do budoucna vyvíjet.
Poté vystoupil Radomír Vlk, prezident Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb, který zdůraznil, že zdravotnická záchranná služba je týmová práce. Zároveň poznamenal, že i tato konference proběhla týmově. Dále vysvětlil, že zdravotničtí záchranáři, které Komora zastupuje, jsou nelékařští zdravotní pracovníci. Konstatoval, že v týmu zdravotnické záchranné služby jsou tedy, jak lékaři, tak i nelékařští zdravotníci. Načež poznamenal, že pracovníci zdravotnické záchranné služby se snaží přizpůsobit novým výzvám, které je v současné době, ale i v budoucnu, čekají. Především jde o demografické výzvy, což se týká stárnutí zdravotnických záchranářů, spolu se stárnutím celé naší populace. Dále jde o výzvy, které souvisí s možným nedostatkem záchranářů na trhu práce. Současně ale také i o výzvy, které souvisí s přenášením určitých kompetencí na nelékařské zdravotnické profese. To všechno jsou témata, která jsou, podle něho, „horká“, a které je nutné, do budoucna, řešit s tím, že záchranáři se musí připravit na tyto změny.
V pozvánce Senátu k účasti na konferenci, je uveden její program. K problematice pacientů vystoupil senátor a předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý. K problematice zdravotníků vystoupil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR profesor Ladislav Dušek.
Dalším tématy, o nichž se na konferenci hovořilo, byla například i otázka odborné garance za funkčnost SPIS, to je ve smyslu poskytování lege artis neboli péče na náležité odborné úrovni pro ty, kteří potřebují ošetření zdravotnickou záchrannou službou. K tomuto tématu vystoupil klinický psycholog Lukáš Humpl, který je zároveň mluvčím Zdravotnické záchranné služby.
K problematice prevence syndromu vyhoření promluvila lékařka Dana Hlaváčová.
K tématu kompetence zdravotnických záchranářů hovořila Alice Strnadová, ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání ministerstva zdravotnictví, která zároveň vykonává funkci hlavní sestry ČR. K tomuto tématu vystoupil i Radomír Vlk, prezident Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR. Dále k tomu hovořil David Peřan ze Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, který zároveň působí na Klinice anesteziologie a resuscitace 3. lékařské fakulty UK.
K problematice pracovněprávních vztahů zdravotnických profesionálů vystoupil advokát Dominik Brůna.
Možnosti sociálního a finančního zohlednění náročnosti
práce „záchranářů“ bylo téma vystoupení Dagmar Žitníkové, předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR.
Paradoxy, hrozby a problémy záchranných služeb v ČR bylo tématem vystoupení lékaře Jiřího Knora ze Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje, který působí i na 3. Lékařské fakultě UK Praha.
Příklady dobré praxe vedoucí ke zvýšení kvality poskytované péče pacientům – projekt mobilní iktová jednotka – s Přednáškou na toto téma vystoupil Radim Líčeník, hlavní primář této iktové jednotky v Londýně.
Závěr konference logicky patřil Romanu Krausovi, předsedovi Výboru pro zdravotnictví Senátu, Marku Slabému, předsedovi Asociace zdravotnických záchranných služeb a Dagmar Žitníkové, předsedkyni OS zdravotnictví a sociálních služeb ČR.
