Jednání Pracovního týmu pro zdravotnictví Rady hospodářské a sociální dohody ČR (zdravotnická tripartita) se konalo 29. dubna 2021. Termín jednání se vždy stanovuje tak, aby se mohl osobně účastnit ministr zdravotnictví. V současné mimořádné době je náročné takový termín najít a i když se najde, ministr zdravotnictví se často na poslední chvíli omlouvá. Také dubnový termín jednání pracovního týmu byl v ohrožení, konalo se mimořádné jednání vlády, ale sociální partneři vyjádřili požadavek jednání uskutečnit i bez osobní přítomnosti ministra zdravotnictví Petra Arenbergera.
Hlavními představiteli sociálních partnerů byli za stranu odborů předsedkyně OSZSP ČR Bc. Dagmar Žitníková, předseda LOK-SČL MUDR. Martin Engel, za stranu zaměstnavatelů prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA, za vládní stranu náměstkyně ministra zdravotnictví Ing. Helena Rögnerová. Jednání se konalo v budově Ministerstva zdravotnictví, ale byla také možnost on-line připojení. Na programu jednání byly body týkající se ekonomických a personálních otázek resortu zdravotnictví.
Ekonomická situace oddlužených nemocnic
Účastníci jednání se seznámili s informací o ekonomické situaci oddlužených nemocnic. Konkrétně se jednalo o Fakultní nemocnici Bulovka, FN Královské Vinohrady, Fakultní Thomayerovu nemocnici, FN Brno, FN u svaté Anny a Všeobecnou fakultní nemocnici, které byly v dubnu roku 2020 oddluženy souhrnnou částkou 6,6 mld. Kč.
Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že za standardní situace by bylo možné tvrdit, že došlo ke zvrácení negativního trendu a uvedené nemocnice mají nakročeno k budoucí prosperitě. Do hospodaření roku 2020 a 2021 ale zasahují dopady způsobené koronavirovou krizí a je z pohledu ministerstva nutné tyto efekty od ekonomických ukazatelů očistit.
Náměstkyně ministra Ing. Helena Rögnerová sdělila, že za 1. čtvrtletí roku 2021 nemá žádná z uvedených nemocnic problémy, a vyzvala účastníky, pokud by měli informace o zhoršení stavu, aby na situaci upozornili.
Účastníci jednání se dohodli, že v termínu po 30. červnu se sejde pracovní skupina k vyhodnocení ekonomického vývoje oddlužených fakultních nemocnic.
Dopady 1. a 2. vlny COVID-19 do úhrad zdravotní péče
K analýze dopadů 1. a 2. vlny COVID-19 do úhrad zdravotní péče v jednotlivých segmentech Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že po skončení roku 2020 bylo provedeno zhodnocení dopadů pandemie COVID-19. Hodnotila se produkce poskytovatelů zdravotních služeb a úhrad za poskytovanou péči. V době jednání pracovního týmu byla data zpracovávána.
Bc. Vladimír Kothera, MBA, za zaměstnavatele položil otázku, zda mohou být data relevantní.
Zástupce Ministerstva zdravotnictví připustil, že v době řešení COVID-19 a situace ve zdravotnictví nejsou data a jejich vypovídající hodnota ideální. Lze však konstatovat, že u řady mimo-nemocničních segmentů nedošlo k takovému poklesu produkce, který se za 1. vlnu COVID-19 očekával. Tam, kde byly propady produkce, byly kompenzovány.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková upozornila, že v materiálu nejsou data k segmentu nemocnic (akutní péče) a požádala o jejich doplnění, což Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo.
Zástupci Asociace českých a moravských nemocnic se kriticky vyjádřili k tomu, že jedním z nejvíce zasažených segmentů a nevykompenzovaných výpadků produkce je segment následné péče.
Ministerstvo zdravotnictví tyto propady v novele kompenzační vyhlášky dorovnává a financování následné péče stabilizuje. Samostatnou kapitolou je segment lázeňské léčebně-rehabilitační péče, který zaznamenal pokles pobytových dnů meziročně o 29 %. Pro tento segment byly v kompenzační vyhlášce stanoveny kompenzace, současně byly pro lázeňství k dispozici také dotace z programu Antivirus.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková vznesla dotaz, zda je pomoc lázním dostatečná. Samo Ministerstvo zdravotnictví totiž konstatuje, že kompenzace je pouze 23 % a propad 29 %. Je spočítáno, že kompenzace z programu Antivirus a navýšení úhrad pokryjí propady? Odborům se jeví pomoc jako nedostatečná, a proto navrhují, aby i v další kompenzační vyhlášce byl segment lázeňství řešen.
Ministerstvo zdravotnictví reagovalo, že navýšení celoroční úhrady za rok 2021 je v kompenzační vyhlášce domluveno se zástupci poskytovatelů lázeňské péče.
Ministerstvo zdravotnictví předložilo informaci o kalkulaci ceny provádění PCR vyšetření. Informaci si vyžádali zaměstnavatelé, protože došlo ke snížení ceny PCR výkonu od 1. ledna 2021. Na snížení ceny se po jednáních a rozdílných stanoviscích nakonec dohodly Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny i odborná společnost ČLS JEP.
Úhradová vyhláška pro rok 2021
Druhým bodem jednání byla úhradová vyhláška pro rok 2021 ve vazbě na odměňování zaměstnanců v přímo řízených organizacích Ministerstva zdravotnictví. Konkrétně šlo o to, že pro příspěvkové organizace se nařízením vlády č. 341/2017Sb. zvyšovaly platové tarify lékařům a nelékařským zdravotnickým profesím o 10 %, ale ne kategoriím dělnických a technickohospodářských povolání. Na předchozích jednáních byli zástupci odborů ujištěni, že úhradová vyhláška pro rok 2021 zabezpečuje finance na navýšení platových tarifů a základních mezd všem zaměstnancům o 10 %. Současně k tomu obdrželi podpůrný dopis od tehdejšího ministra prof. MUDr. Romana Prymuly. V nemocnicích přímo řízených organizacích ministerstva však k takovému nárůstu platů, a to jakoukoliv formou, pro dělnické a technickohospodářské profese nedochází. V předloženém materiálnu byl uveden popis úhradové vyhlášky, ale informace, jak je to u přímo řízených nemocnic ministerstva se zvýšením platů dělnických a technickohospodářských profesí, sdělena nebyla.
Ministerstvo zdravotnictví rozvinulo kritickou diskusi ke způsobu odměňování v příspěvkových organizacích, s čímž odbory ostře nesouhlasily. Závěrem bylo, že pokud se na odbory obrátí přímo řízená organizace Ministerstva zdravotnictví s problémem odměňování zaměstnanců, budou to odbory s ministerstvem řešit.
Kompenzační vyhláška pro rok 2021
Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že zákon č. 160/2021 Sb., o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2021, byl již zveřejněn ve Sbírce zákonů. Zákon umožní vydat tzv. kompenzační vyhlášku pro rok 2021, tím umožní kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb v roce 2021, obdobně jako v roce 2020.
Očekává se, že nenaplněná produkce poskytovatelů zdravotních služeb bude pouze za nemocniční sektor představovat 3,2 mld. Kč měsíčně za každý měsíc omezení poskytování plánované péče. Na druhou stranu náklady však poklesnou pouze minimálně. Kompenzací se upraví celoroční úhrady, celoroční vyúčtování. Problematická situace bude v segmentech, u nichž se obvykle každoroční vyúčtování neprovádí, protože nemají stanoveny zálohy. Jedná se zejména o poskytovatele následné lůžkové péče a poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče. Uvedení poskytovatelé mají problémy již nyní, proto se počítá s tím, že budou dotčeným poskytovatelům vypláceny zálohy na kompenzaci již v průběhu tohoto roku. Je přitom nezbytné zajistit vyplácení záloh co nejdříve, jinak hrozí vážné hospodářské dopady na uvedené segmenty.
Závažná je informace, že ze strany zdravotních pojišťoven je zásadním požadavkem při tvorbě kompenzační vyhlášky pro rok 2021 udržení a splnění schválených zdravotně pojistných plánů.
Odbory i zaměstnavatelé požadavek na dodržení zdravotně pojistných plánů odmítli. Za současné situace není možné předem takto postupovat. Zásadní je udržet a stabilizovat zdravotnická zařízení a nemocnice pro další poskytování zdravotní péče.
Zástupci zaměstnavatelů a odborů se také negativně vyjádřili k zavedení a uplatnění DRG. Ministerstvo vidí v uplatnění DRG na jedné straně obtíže, ale také nástroj. Mezi sociálními partnery a ministerstvem nedošlo ke shodě.
Předseda Asociace českých a moravských nemocnic MUDr. Eduard Sohlich, MBA, přímo varoval před zaváděním novátorských postupů v této kritické době.
Předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková sdělila, že zavedení DRG je pro systém hazardem, a to zvláště ve vztahu k výpočtům dalších úhrad pro příští léta.
Zástupci odborů a zaměstnavatelů požádali o projednání návrhu kompenzační vyhlášky pro rok 2021, a to již při přípravě, ve vnitřním i vnějším připomínkovém řízení. Kompenzační vyhláška se bude připravovat v květnu a červnu.
V současné době se Ministerstvo zdravotnictví také soustředí na úhradovou vyhlášku pro rok 2022, připravuje tzv. pilíře jistoty, na kterých chce postavit základ úhrad za poskytovanou zdravotní péči.
Stabilizační opatření k udržení zdravotníků
Posledním plánovaným bodem jednání byla otázka stabilizačních opatření k udržení zdravotnických pracovníků v lůžkových zdravotnických zařízeních. Zdravotnictví potřebuje stabilizaci zdravotnických pracovníků, doba pandemie tuto potřebu jasně potvrdila a ukázala na problémy, které neřešením personální stabilizace vznikly. Sice je vytvořena pracovní skupina k personální stabilizaci, ale činnost je nutné obnovit a nastartovat. Tohoto úkolu se ujal náměstek ministra zdravotnictví Ing. Vlastimil Vajdák.
Připravuje se realizace návrhu na poskytnutí finanční podpory na lázeňský pobyt vybraných zdravotnických pracovníků. Byl doplněn požadavek, aby tuto možnost měli i vybraní zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, hygienické služby.
Zvýšení platby za státní pojištěnce
Sociální partneři vznesli společný požadavek na navýšení platby za poskytovanou zdravotní péči za skupinu státních pojištěnců, a to o 500 Kč.
Reforma psychiatrické péče
Zástupci odborů požádali o společné setkání se zástupci Ministerstva zdravotnictví a zaměstnavateli kvůli postavení psychiatrických nemocnic a reformě psychiatrické péče.
Změny v hygienické službě
Zástupci odborů požádali o setkání se zástupci ministerstva k návrhu novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Novela by měla řešit změnu struktury, práce a postavení orgánů ochrany veřejného zdraví.
Termíny je nutné stanovit co nejdříve, stejně jako termín pro další jednání pracovního týmu.
