Jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví (zdravotnická tripartita) se konalo dne 11. března 2026 v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Původní termín pro jednání 2. března byl z důvodu aktuální neúčasti ministra zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha, MHA, změněn na 11 března a místo konání bylo přesunuto z budovy Ministerstva zdravotnictví do budovy Poslanecké sněmovny. Důvodem změny místa byla nutná účast ministra ve Sněmovně při hlasování o státním rozpočtu pro rok 2026. Není jednoduché domluvit místo, čas, účast ministra, ale podařilo se. Velký dík patří kanceláři ministra zdravotnictví.
Vedoucí pracovního týmu Ing. Ivana Břeňková na úvod všem účastníkům jednání poděkovala a požádala o odsouhlasení programu. Program je vždy navržen zástupci odborů a zaměstnavatelů a odsouhlasen ze strany Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje předložení materiálů, účast příslušných odborných zaměstnanců ministerstva a přípravu zápisu z jednání. Zápis je po odsouhlasení ověřovateli a vedoucím pracovního týmu odeslán jako podklad pro jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity).
Složení pracovního týmu
Prvním bodem jednání byla aktualizace členů, delegací pracovního týmu. Podle statutu RHSD ČR pro pracovní týmy může mít každá delegace tři stálé členy, dále se lze na jednání pracovního týmu dohodnout na účasti stálých hostů, odborných expertů.
Za vládní stranu jsou jmenováni vrchní ředitel Ministerstva zdravotnictví Mgr. Jan Zapletal, vedoucí oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí Mgr. Klára Holanová a ředitel odboru Ministerstva financí Ing. Jakub Novák.
Za stranu odborů jsou jmenováni předsedkyně OSZSP ČR Bc. Dagmar Žitníková, místopředsedkyně ČMKOS Ing. Radka Sokolová a zástupce LOK-SČL MUDr. Miloš Voleman.
Za stranu zaměstnavatelů jsou jmenováni prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Ing. Tomáš Kolář, MBA, a Bc. Vladimír Kothera, MBA.
Pravidelně se jednání účastní výkonný sekretář RHSD ČR Mgr. David Kadečka, stálí hosté a odborní experti.
Účastníci za stranu vlády a odborů potvrdili své delegace, mezi stálé členy by bylo vhodné zajistit účast zástupce Asociace krajů ČR.
Strana zaměstnavatelů projedná a případně upřesní jména svých zástupců tajemníkovi pracovního týmu ThMgr. Rudolfu Pischovi.
Programové prohlášení vlády
Druhým bodem jednání byla informace ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha k programovému prohlášení vlády – kapitole 11 Zdravotnictví (https://vlada.gov.cz/assets/vlada/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady.pdf )
V úvodu programového prohlášení se uvádí, že české zdravotnictví potřebuje moderní, spravedlivý a efektivní systém, který zajistí dostupnou a kvalitní péči pro všechny občany. Zaměříme se na prevenci, včasnou diagnostiku a podporu zdravého životního stylu, abychom předcházeli nemocem a zlepšili kvalitu života lidí všech generací. Cílem vlády je posílit důvěru ve zdravotnictví, zlepšit jeho organizaci a zajistit jeho dlouhodobou finanční stabilitu.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch krátce okomentoval priority ve schváleném programu vlády k části zdravotnictví, které vidí především
– ve stabilizaci financování,
– úpravě dohodovacího řízení,
– úpravě struktury poskytování péče,
-navýšení lůžek pro poskytování dlouhodobé péče,
– rozšiřování zdravotně-sociální péče,
– dostupnosti péče v regionech i centralizaci péče,
– úpravě kompetencí zdravotnických pracovníků a příslušných zákonů.
Ministr podporuje preventivní programy, ochranu duševního zdraví, ochranu veřejného zdraví a reformu orgánů ochrany veřejného zdraví. Důležitá je elektronizace a související digitalizace zdravotnictví, k tomu jsou využívány programy a projekty z Národního plánu obnovy.
Předseda LOK-SČL MUDr. Martin Engel i předsedkyně OSZSP ČR Bc. Dagmar Žitníková se vyjádřili k tomu, že programové prohlášení postrádá péči a podporu zaměstnanců ve zdravotnictví.
Ministr Vojtěch uvedl, že program obsahuje motivaci zaměstnavatelů k investicím do preventivních programů pro své zaměstnance.
Předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková doplnila, že jedna věta je opravdu málo, v programovém prohlášení chybí samostatné ustanovení k podpoře a bezpečnosti práce, k rozvoji sociálního dialogu. Připomněla, že ve zdravotnictví chybí více než 3000 všeobecných sester, téměř 15 % současných sester (přibližně 14 000) dosáhne v nejbližších letech důchodového věku. Zdravotnictví tak stojí před hrozbou masivního odchodu zkušeného personálu. K udržení systému je nutné nejen zajistit nové absolventy, ale také udržet v praxi stávající zdravotníky.
Vrchní ředitel Ministerstva zdravotnictví pro centrální agendy Mgr. Petr Jarema vznesl dotaz, co si odbory představují pro zlepšení pracovních podmínek. Mgr. Petr Jarema dává přednost důstojnému, kvalitně vybavenému pracovnímu prostředí.
Předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková upřesnila, že bezpečné pracovní prostředí souvisí s oblastí BOZP a zde se odbory angažují maximálně. S mnoha zaměstnavateli odbory řeší kvalitu a bezpečnost pracovního prostředí i sociálního zázemí, odbory řeší bezpečné osobní ochranné pracovní prostředky. Velmi důležitou součástí pracovních podmínek jsou platové a mzdové podmínky, benefity, slaďování osobního a pracovního života, bezpečné prostředí bez diskriminace a šikany. Zaměstnanci ve zdravotnictví chtějí pracovat v příjemném prostředí, ale chtějí mít za práci také zaplaceno.
Předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková také upozornila na další málo konkrétní informace v programovém prohlášení – například ke stabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění a k úhradám za poskytovanou zdravotní péči.
V programovém prohlášení odborům chybí informace o tom, jak chce nová vláda řešit současné ekonomické problémy ve zdravotnictví, a to zejména nízké zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, nefunkční vzorec valorizace plateb za státní pojištěnce, který dlouhodobě nereflektuje skutečné náklady na zdravotní péči, každoroční obrovské finanční injekce od krajů, které jako zřizovatelé musí dotovat provoz nemocnic i investice, aby vůbec udržely základní dostupnost péče.
Odboráři vzali informace k programovému prohlášení na vědomí a požadují, aby sociální dialog a pracovní podmínky zaměstnanců byly prioritou vlády a Ministerstva zdravotnictví.
Zaměstnavatelé nemají k programu připomínky a požadují, aby se mzdy a platy upravovaly v souladu s finančními možnostmi systému.
Ekonomická situace nemocnic a zdravotních pojišťoven
Třetím bodem jednání byla aktuální ekonomická situace v nemocnicích a zdravotních pojišťovnách. Materiál k ekonomické situaci nemocnic vychází z dat přímo řízených nemocnic za rok 2025. Ministerstvo považuje výsledky za uspokojivé, nemocnice dosáhly kladných hospodářských výsledků.
Materiál popisuje hospodářské výsledky, ale již nesděluje nic o důvodech rozdílů mezi jednotlivými nemocnicemi, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch sdělil, že je nutné realizovat v nemocnicích opatření ke zvýšení efektivity využívání zdrojů.
Ředitel odboru přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví Ing. Jan Michálek uvedl, že budou provedeny analýzy rozdílů v hospodaření nemocnic zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví, které se budou projednávat s příslušnými řediteli. Nad rámec povinných zákonných opatření budou provedeny v nemocnicích audity hospodaření.
Zaměstnavatelé i odbory poukázali na problémy regionálních nemocnic, z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) vyplývá, že mnoho nemocnic dostává úhrady za poskytovanou zdravotní péči pod nákladovými cenami. Největší problémy jsou v úhradách péče na interních odděleních, na urgentních příjmech, na LDN a v následné péči. Ministerstvo zdravotnictví by mělo situaci řešit, a to i za účasti krajů.
Odbory požadují, aby byly součástí úhrad za poskytovanou péči finanční prostředky na zvýšené osobní náklady. Nejasná je otázka řešení platů a mezd v připravovaném systému dohodovacího řízení pro úhradu péče.
Vedoucí pracovního týmu Ing. Ivana Břeňková doplnila, že vyjednávání o kolektivních smlouvách v nemocnicích akciových společnostech krajů jsou náročná. Připomněla předvolební sliby týkající se ocenění práce zaměstnanců ve veřejných službách. V nemocnicích příspěvkových organizacích dojde od 1. dubna ke zvýšení platových tarifů, takové zvýšení je v akciových společnostech nedosažitelné a pro zaměstnance a. s. jsou průběžné výsledky kolektivního vyjednávání zklamáním. Je třeba, aby se ke zvýšení mezd zaměstnanců v a. s. krajů pro rok 2026 jejich zřizovatelé vyjádřili a finančně navýšení podpořili.
Z předloženého materiálu Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že zdravotní pojišťovny, s výjimkou Vojenské zdravotní pojišťovny počítají ve svých zdravotně pojistných plánech pro rok 2026 se záporným saldem hospodaření. Systém veřejného zdravotního pojištění počítá s příjmy ve výši 555,816 mld. Kč a výdaji ve výši 570,764 mld. Kč. Celkové saldo tak představuje částku -14,947 mld. Kč. Zdravotní pojišťovny nejsou v dobré kondici.
Odboráři připomněli důvody špatné hospodářské situace zdravotních pojišťoven. V roce 2022 vláda a následně Poslanecká sněmovna snížila platby za státní pojištěnce, a to meziročně o 14 mld. Kč. Nyní plánované mimořádné přerozdělení 7,879 mld. Kč ze zdrojů VZP může ostatním zdravotním pojišťovnám pomoci krátkodobě, ale není to systémové řešení. Odbory již v minulém vládním období opakovaně navrhovaly sloučení resortních zdravotních pojišťoven, příslušný zákon byl přijat, ale k řešení je nutná politická vůle. Tato vůle je nutná také k řešení napjaté situace v pojišťovnách a ve velké části – zvláště regionálních a krajských – nemocnic.
Předsedkyně Žitníková uvedla, že odbory navrhují zvýšení plateb za státní pojištěnce pro rok 2027 o 300 Kč měsíčně za jednoho pojištěnce, celkově jde o částku zhruba 21,6 mld. Kč. Tyto finanční prostředky odbory navrhují použít jako stabilizační systémové řešení, a to jak na stabilizaci zdravotních pojišťoven, tak poskytovatelů, kteří poskytují péči za podnákladové ceny. Při řešení odbory doporučují vycházet z dat ÚZIS a krajů.
Ministr Adam Vojtěch souhlasil s tím, že je nutné situaci řešit. Návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce určitě předloží, platby za státní pojištěnce projednávají s Ministerstvem financí. Ministerstvo financí vede diskusi, jak vrátit do systému zdravotního pojištění finanční udržitelnost. Ovšem státní rozpočet je napjatý. Ohledně zvyšování platů a mezd hledají cesty. Podle vyjádření ministra Vojtěcha počítá jeho náměstek JUDr. Ladislav Švec se zapojením odborů do určité fáze dohodovacího řízení.
Předseda LOK-SČL MUDr. Martin Engel vznesl dotaz na změny ředitelů v několika pražských fakultních nemocnicích, a to bez výběrových řízení. Odbory znepokojují informace o osudu některých fakultních nemocnic v návaznosti na budování nové nemocnice v Praze.
Ministr Adam Vojtěch upřesnil, že FN Královské Vinohrady se neslučuje s FN Bulovka. Výběr a jmenování ředitelů přímo řízených nemocnic je odpovědností ministra. K budování nové nemocnice – ano, v programovém prohlášení vlády je uvedeno zahájení projektu výstavby nové, supermoderní fakultní nemocnice v Praze, která nahradí stávající nevyhovující areály. V současné době se zpracovává studie, není zatím jasné, co kde bude, co v současných nemocnicích zůstane. Změna se bude týkat Všeobecné fakultní nemocnice, FN Bulovka a FN Královské Vinohrady.
Odbory požadují komunikaci o připravovaných změnách, obávají se, že odborní zaměstnanci budou v době nejistoty z nemocnic odcházet i mimo zdravotnictví.
Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková plán na výstavbu nové nemocnice v Praze podpořila.
Nábor a udržení zaměstnanců ve zdravotnictví
Ke čtvrtému bodu jednání – práce pracovní skupiny pro nábor a udržení zaměstnanců ve zdravotnictví – předložila podklad náměstkyně ministra zdravotnictví. Karla Maříková.
Náměstkyně Karla Maříková uvedla, že pracovní skupina byla zřízena pro účely vzniku a implementace dílčích cílů a opatření implementačního plánu Zdraví 2035, jedná se o interní pracovní skupinu.
Pro zapojení dalších odborníků byla zřízena Strategická skupina pro personální stabilizaci resortu zdravotnictví, která představuje poradní orgán Ministerstva zdravotnictví. V této Strategické skupině jsou zapojeny i externí subjekty jako zástupci odborových organizací, odborné společnosti, asociace nemocnic atd.
Proces bude realizovat dlouhodobou strategii a zajistí koordinovanou tvorbu politik na základě vstupů a diskuze všech klíčových stakeholderů, propojení s predikčními nástroji a vytvoření stabilního organizačního zakotvení, které umožní dlouhodobé plánování a optimalizaci zdravotnické pracovní síly v ČR. Opatření se zaměří na sestavení návrhu procesu a institucionální struktury pro strategické řízení a plánování personálních kapacit a jeho propojení s nástroji pro plánování a predikce personálních kapacit.
Podpoří se realizace aktivit vedoucích ke sladění osobního a pracovního života zaměstnanců ve zdravotnictví, která povede k navýšení počtu zdravotnických pracovníků díky využívání zkrácených/částečných úvazků ve zdravotnictví nebo rozvojem dětských skupin v nemocnicích.
Odbory i zaměstnavatelé budou do Strategické skupiny zapojeni.
Předsedkyně Dagmar Žitníková zopakovala, že je důležité udržet v praxi stávající zdravotníky. Základním předpokladem pro jejich stabilizaci je transparentní a férové odměňování, stabilní růst platů a mezd a hledání dalších stabilizačních prvků formou benefitů. Připomněla benefity po covidu – příspěvek na lázně, rehabilitaci, nebo psychologickou pomoc.
Předsedkyně Žitníková informovala sociální partnery o konkrétních návrzích odborového svazu. Již letos se budou moci zdravotníci prostřednictvím aplikace otestovat, zda jsou v duševní pohodě. Nástroj na testování bude vytvořen z finančních prostředků, které dostávají zaměstnavatelé a odbory prostřednictvím § 320a písm. b) zákoníku práce. Součástí aplikace budou také odkazy na pomoc, a to prostřednictvím peer týmu, systému psychosociální intervenční služby (SPIS) a psychologů.
V příštím roce by chtěly odbory spolupracovat na projektu, který připravuje MPSV a jehož cílem by mělo být prostřednictvím virtuální reality snižovat stres a vytvářet psychickou pohodu pro zdravotníky a zaměstnance v sociálních službách. Odborový svaz se inspiroval projekty, které jsou určeny pro pečující osoby.
Již v rámci jejich vyhodnocení bylo prokázáno, že stačí i několik minut na změnu vnímání negativní situace a pozitivní virtuální prostředí pomáhá zlepšit náhled na stresové situace. S MPSV a se zaměstnavateli je již odborový svaz dohodnut na spolupráci, která by se deklarovala prostřednictvím společného prohlášení. Bylo by velmi vhodné, aby se do této aktivity zapojilo také Ministerstvo zdravotnictví.
Sociální partneři deklarovali, že jsou připraveni na společném projektu spolupracovat. Odborový svaz připraví návrh prohlášení, který by všichni společně podepsali.
Legislativní plán Ministerstva zdravotnictví pro rok 2026
Vrchní ředitel centrálních agend Ministerstva zdravotnictví Mgr. Petr Jarema předložil souhrnnou informaci o legislativním plánu Ministerstva zdravotnictví pro rok 2026.
- Ministerstvo zdravotnictví připravuje několik novel zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Změny budou z důvodu nutných implementací směrnic. Nejzásadnější z hlediska implementace je pro orgány ochrany veřejného zdraví nová povinnost v podobě nastavení komplexního systému monitoringu městských odpadních vod z hlediska vybraných ukazatelů veřejného zdraví. Pro odbory bude zásadní novelou ta, která navrhne vytvoření nového jednotného a efektivního systému fungování hygienické služby, kdy ze stávající struktury krajských hygienických stanic má dojít k vytvoření jednotně řízené Státní hygienické služby s celostátní působností.
- Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, má za cíl návrh na zjednodušení přijímání žáků a studentů ke vzdělávání a k praxi.
- Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Cílem návrhu je napravit legislativní chyby a nesoulady vzniklé legislativními zásahy a zapracovat změny, které zefektivní práci kontrolních orgánů a usnadní proces podávání žádostí o vydání povolení pro účastníky řízení.
- Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Cílem je posílení postavení rolí, kompetencí, samostatnosti nelékařských pracovníků, aby mohli plně využívat své odborné znalosti a přispívat ke kvalitě, bezpečnosti a efektivitě zdravotního systému. V návaznosti na uvedený popis problému a zejména za účelem zvýšení dostupnosti zdravotních služeb je dalším záměrem posílit rovněž stávající kompetence farmaceutů.
- Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Cílem předkládaného návrhu je zvýšení efektivity systému veřejného zdravotního pojištění. Zejména se jedná o úpravy orgánů zdravotních pojišťoven, zakotvení Kanceláře zdravotního pojištění nebo úpravy řízení fakultních nemocnic.
- Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s adaptací nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje. Cílem návrhu je provést legislativní adaptaci českého právního řádu na nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS).
Odbory i zaměstnavatelé vzali materiál na vědomí.
Odbory žádají, aby byly dodržovány postupy při tvorbě a úpravě právních předpisů, včetně řádného vypořádání předložených připomínek.
S připomínkami odborů a zaměstnavatelů souvisí požadavky sociálních partnerů na zapojení do práce skupin Ministerstva zdravotnictví.
Odbory požadují pracovat ve skupině k novele zákonů, k úpravě dohodovacího řízení včetně řešení úpravy platů a mezd, v meziresortní skupině k přiznání a odchodu do důchodu pro náročné profese a také v komisi pro posuzování nových přístrojových technologií a kapacit hrazených ze zdravotního pojištění.
Členové pracovního týmu byli upozorněni, že na programu jednání pléna tripartity dne 11. května je také téma zdravotnictví, proto se pracovní tým musí sejít již v dubnu.
Ing. Ivana BŘEŇKOVÁ, vedoucí tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví a vedoucí právního a sociálního oddělení OS
