Zdraví populace – hledání politické shody na směřování změn – pod tímto názvem, se 9. února 2026 uskutečnila odborná konference o tom, jak by, v příštích několika letech, mělo vypadat české zdravotnictví. Seminář uspořádaly Výbor pro zdravotnictví a Výbor pro sociální politiku věci, a to ve spolupráci s Platformou pro udržitelné zdravotnictví při Ministerstvu zdravotnictví ČR.
Program konference byl rozdělen do několika bloků. V prvním dopoledním bloku hovořili představitelé exekutivy a poslanci, ve druhém byly prezentovány názory odborníků, na to, jak vidí možnosti dalšího rozvoje českého zdravotnictví. Třetí, odpolední blok, byl věnován poltické diskusi poslanců, kteří v diskusi vyjádřili náhled jejich poltických stran na to, kam má směřovat české zdravotnictví.
- Blok: Návrhy a plány pro aktuální volební období
Jako první promluvila členka Výboru pro zdravotnictví Ivana Mádlová (ANO), která upozornila, že letošní konference navázala na loňský ročník, kdy se o tom, že naše zdravotnictví potřebuje řadu potřebných změn, začalo hovořit. Již ze samotného názvu konference vyplývá, že hledání politické shody, je důležitou součástí dalšího vývoje našeho zdravotnictví. Zároveň konstatovala, že zdravotnických témat, jichž se to týká, je celá řada. Načež podotkla, že u některých témat existuje shoda, napříč politickým spektrem, zatímco u některých existují různé názory, jak daný problém řešit. Proto, podle ní, z hlediska dalšího vývoje českého zdravotnictví, je nutné hledat politickou shodu.
Nutné změny prosazuje Platforma pro udržitelné zdravotnictví
Za Platformu pro udržitelné zdravotnictví se poté ujal slova náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec, který připomněl, že jde již o druhý ročník odborné konference, která se zabývá otázkou politické shody na dalším směřování českého zdravotnictví. Zároveň poznamenal, že právě tato otázka přesahuje jedno volební období, takže proto je nutné se pokusit se na shodě v základních věcech se pokusit. Přičemž dodal, že, vzhledem k různým zájmům politických sil, je zřejmé, že nemůže být úplná shoda na tom, jak by měl vypadat ní, v tomto případě, úplná shoda na tom, jak by měl vypadat střednědobý a dlouhodobý záměr o tom, jak by se dále mělo rozvíjet české zdravotnictví.
Přičemž zdůraznil, že systémové změny, které nyní ministerstvo zdravotnictví připravuje k diskusi, jsou důležité právě tím, že přesahují jedno volební období. Proto také vyzval zdravotnickou veřejnost k tomu, aby se na tomto směřování českého zdravotnictví podílela. Podle něho, se důsledky pasivity neprojeví okamžitě, ale až za určitý čas, což znamená mnohem vyvinout vyšší úsilí k nápravě situace. Proto tak na konferenci byli pozváni lékaři z různých oborů lékařské činnosti a zájmových skupin. To je, aby, ze svého úhlu pohledu, vyjádřili svůj názor, případně poskytli náměty k dalšímu směřování.
Náměstek Švec dále upozornil, že v českém zdravotnictví se dostává do popředí otázka vývoje demografie naší populace, kdy stále více lidí, staršího věku, potřebují stálou zdravotní péči.
Proto je nutné mít určitou vizi, jak situaci v českém zdravotnictví dále řešit a jak pro naše občany zdravotní péči zajistit. Podle něho, nová vláda nemíní vytvářet nějaký nový systém, ale chce stávající systém upravit, s tím, že jí jde především o zvyšování efektivity, jak v rámci léčebných výkonů, tak i z hlediska ekonomického fungování celého systému. Načež konstatoval, že úkolem zdravotních pojišťoven je finančně zabezpečit zdravotní péči, s tím, že současně mají i svoji kontrolní funkci. Zároveň poznamenal, že je nutné posílit roli plátců.
Ladislav Švec k tomu dodal, že je zapotřebí vytvořit analytické zázemí systému našeho zdravotnictví. Poznamenal, že již zde funguje, zákonem daná autorita, a to Kancelář zdravotního pojištění. Jejím úkolem, je postupovat od individuálního rozhodování k transparentním podmínkám pro to, aby české zdravotnictví nadále úspěšně fungovalo. Tato činnost musí být, podle něho, založena na datech. Přičemž jako příklad uvedl, že, v souvislosti se stárnutím občanů, stoupá potřeba lůžkové péče. To je právě pro starší pacienty s chronickými onemocněními.
Podle náměstka Švece potřebuje systém změny, nejen v jednotlivostech, ale především jako celek. „Zjednodušeně řečeno, pokud nezačneme změny provádět, budeme už relativně brzy všeobecnou kvalitu a všeobecnou, a rovnou dostupnost, zdravotní péče doopravdy jenom předstírat,“ uvedl. Dále se zmínil, že nestačí jenom přidávat další peníze. „Systém potřebuje zásadní růst vnitřní efektivity a produktivity, zlepšení organizace a lepší využívání rezerv,“ dodal Ladislav Švec.
Priority rezortu zdravotnictví z hlediska legislativních změn!
Na vystoupení svého náměstka navázal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který hovořil na téma „Jaké jsou priority a plány resortu zdravotnictví z hlediska legislativních změn?“ Nejprve uvedl, že nová vláda nechystá nějaké „revoluční“ změny, jak se nyní v médiích objevuje, ale prostě jen chce vylepšit stávající systém. Zkrátka, aby dobře fungoval, dodal.
Pokud jde o fungování zdravotního systému, podle ministra Vojtěcha, významnou roli v něm hrají zdravotní pojišťovny. „Pro systém není správně, že tady máme jednu zdravotní pojišťovnu (VZP), která má úplně jiná pravidla a podmínky fungování, a pak tady máme šest zbývajících,“ řekl Adam Vojtěch. Proto, VZP má, ve správní a dozorčí radě, nominanty vlády a Poslanecké sněmovny. Ostatní, tj. oborové zdravotní pojišťovny, ve svých statutárních orgánech, mají rovněž zástupce plátců pojistného, tj. zaměstnanců a zaměstnavatelů. Ministr Vojtěch k tomu dále poznamenal, že „kolegové na ministerstvu mají za úkol připravit do léta určitý návrh konceptu, jak by mohly být změny řešeny“.
Změnit systém dohodovacího řízení! Musí motivovat!
Podle něho je nutné také změnit systém dohodovacího řízení, ve kterém zdravotní pojišťovny jednají se zástupci poskytovatelů zdravotní péče o rozdělení peněz mezi jednotlivé obory na příští rok. V říjnu pak ministerstvo vydá takzvanou úhradovou vyhlášku, kde dohody buď potvrdí nebo stanoví jiné podle vlastních priorit.
„Zákon počítá s tím, že úhrady se nastavují na základě dohod. Úhradová vyhláška jenom alternativním instrumentem, když k dohodě nedojde. To, že se to za ty roky obrátilo (…) považuji za vývoj, který je chybný,“ řekl Adam Vojtěch. Načež podotkl, že dohodovací řízení má být motivační.
Jednání zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotní péče má být, podle něho, celoročním procesem, nikoliv záležitostí několika schůzek. Plánovat by se, podle něho, měly nejen úhrady, ale také rozsah péče ve střednědobém rámci. Musí se také zohledňovat demografické změny, jako je nižší porodnost nebo vyšší podíl lidí nad 80 let v populaci.
V této souvislosti Adam Vojtěch podotkl, že prioritou je otázka nastavení dohodovacího řízení, tj. každoročního procesu vyjednávání mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci poskytovatelů péče o hodnotách bodu, výši úhrad a regulačních omezeních pro příští rok. Adam Vojtěch, v této souvislosti, zdůraznil, že dohodovací řízení má být motivační. Takže, mělo by být mnohem podrobnější, aby se pojišťovny nebály jenom o to, kolik lékaři, při své práci, dostanou. Podotkl, není to o procentech, či o restrukturalizaci lůžkového fondu nemocnic. Zkrátka, jde o to, aby zdravotní pojišťovny věděly, s čím mají počítat ze státního rozpočtu.
Reforma ochrany veřejného zdraví – jde o zásadní reformu!
Podle ministra Vojtěcha další oblastí zdravotnictví, na kterou je nutné soustředit pozornost, je reforma ochrany veřejného zdraví. Načež poznamenal, že půjde o zásadní reformu, která přesahuje časové období posledních 100 let. Prostě, do systému je nutné zavést nové prvky, například, aby se ochraně veřejného zdraví věnovaly zdravotní ústavy, případně i jiné složky či instituce ve zdravotnictví. Poté zdůraznil, že právě tato sféra veřejného zdraví, bude jednou z prvořadých priorit směřování našeho zdravotnictví.
Volání po rozšiřování kompetencí nelékařských pracovníků!
Třetí oblastí, podle Adama Vojtěcha, je rozšiřování kompetencí nelékařských pracovníků, kdy Česká republika, v podstatě, dohání vyspělý svět. Návrh na rozšiřování kompetencí se, v prvé řadě, týká zdravotních sester, ale také i lékárníků. Přičemž podotkl, že nejde o nějakou nevyzkoušenou českou cestu, ale že, na základě zahraničních zkušeností, je možné kompetence daných profesí, rozšířit i u nás. Podle něho smyslem tohoto rozšíření kompetenci je pomoci samotným pacientům.
Vzdělávání: Zaměřit se na atestační přípravu mladých lékařů!
Dále se ministr Vojtěch věnoval i otázce vzdělávání lékařů, tj. především jejich atestační přípravě. Poznamenal, že je potřebné si vyslechnout připomínky mladých lékařů, kteří jsou krátce v praxi, nebo se do praxe teprve chystají. V této návaznosti poznamenal, že 65 % studentů na lékařských fakultách jsou ženy. S tím je nutné, podle něho, pracovat, to je po jejich vstupu do praxe.
Prevence: důležitá role praktických lékařů i zaměstnavatelů!
Dalším důležitým tématem, ve vystoupení Adama Vojtěcha, byla i otázka prevence. Podotkl, že právě v tom existuje v naší společnosti shoda. Poznamenal, že právě, v tomto směru, je potřebná i úzká spolupráce se zaměstnavateli. Podle něho, zatím značný potenciál zaměstnavatelů, není dosud plně využit.
Podle něho je zapotřebí analyzovat současný stav, což ocení především sami zaměstnavatelé. Významnou roli v tom má sehrát Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (UZIS ČR). Poté dodal, že přirozeně, že další významnou roli, v oblasti prevence, samozřejmě hrají i praktičtí lékaři.
Adam Vojtěch zároveň konstatoval, že je potřebné navýšit počet absolventů na lékařských fakultách. Zdůraznil, aby mladí lékaři odcházeli do praxe u nás, v České republice, a aby neodcházeli pracovat do zahraničí. Přirozeně, podle něho, je nutné odbourat administrativní překážky pro naše lékaře. Jde o to, aby pacient byl co nejdéle v péči praktického lékaře, aby zbytečně nevyhledával specialisty s maličkostmi, ti jsou určeni řešení složitějších zdravotních problémů.
Ministr Vojtěch současně upozornil, že se, v českém zdravotnictví, zavádějí nové technologie. Mimochodem, tomuto problému se věnuje jedna ze sekcí ministerstva zdravotnictví, poznamenal.
Připravuje se sloučení zdravotního a nemocenského pojištění!
K dalším úkolům, které chce ministerstvo zdravotnictví řešit, je, podle Adama Vojtěcha, sloučení zdravotního a nemocenského pojištění. To je, podle něho, správná cesta k větší efektivitě ve zdravotnictví. Zároveň konstatoval, že je nutné posílit dlouhodobou péčí. Tedy, aby pacient byl co nejdéle v domácím prostředí. Znamená to logicky i vyšší podporu terénních služeb zdravotníků a sociálních pracovníků, což znamená, že právě, v tomto směru, je nutné posílit pravomoci zdravotních sester.
V závěru svého vystoupení konstatoval, že, pro tyto návrhy dalšího směřování českého zdravotnictví, musí být shoda na politické úrovni. Podle něho není však cestou, tato témata tlačit silou, ale je potřebná shoda politických stran.
Nový cíl: pracovat na sbližování zdravotní a sociální péče!
Poté se ujal slova ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který hovořil na téma „Jaký je pohled resortu práce a sociálních věcí na spolupráci a sbližování zdravotní a sociální oblasti?“ Ministr Juchelka nejprve ocenil, že v lednu t.r. byl přijat změna č. 38/2025 Sb., který se mění původní zákon o sociálních službách z roku 2006, s tím, že zákon by měl již platit od 1. dubna 2026. Podstatou přijetí této změny zákona je to, že je v něm definováno sociálně zdravotní pomezí. Jde o důležitou záležitost z hlediska připravovaná vyhlášky o tom, jakou roli by měla plnit všeobecná sestra, to je například, jaké léky, by v rámci zvýšení kompetenci, mohla podávat. Načež upozornil, že takto tyto věci, všude ve vyspělých zemích, fungují. Zároveň odmítli odklad této vyhlášky, jak mu někteří pracovníci MPSV doporučují. Podle něho by to byl nesmysl. Načež zdůraznil, že nutné, aby zdravotníci a sociální pracovníci byli vůči sobě vstřícní, a nesnažili se držet svých stávajících kompetencí za každou cenu. Přičemž podotkl, že z hlediska stárnutí naší populace, je tento přístup vzájemné součinnosti a spolupráce, nutný.
Načež ministr Juchelka k tomu dodal, že podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), každý člověk nad 65 let má alespoň jednu nemoc, kterou si léčí. Takže je potřeba, aby se někdo o něho postaral v tomto systému, a to jak z hlediska sociálního, tak i zdravotního.
Podle Aleše Juchelky z toho vyplývá, že terén je první volba. S tím, že když je někdo doma ve vyšším věku, tak je praktické, když u někdo, třeba z rodiny, pomůže, a to i v rámci druhého a třetího stupně příspěvku na péči. Podle něho je to nezbytné, protože terénní služby musí mít, do budoucna, masivní podporu nejen z evropských peněz a ze státního rozpočtu, ale i samotného posílení sociálních služeb, a to včetně posílení samotných kompetencí sociálních pracovníků. S tím, že je nutné novelizovat i vyhlášku sociálně zdravotním podnebí.
Je nutné pečlivě a přesně vymezit úlohu sociálních služeb!
Současně podotkl, že většina lidí, která bude umístěna v zařízeních pobytových služeb, tak budou to lidé, jimž již nemohou pomoci rodinní příslušníci, nebo jejich zdravotní stav bude natolik komplikovaný, že jejich pobyt v těchto zařízeních, bude pro ně východiskem z jejich stávající situace. Přičemž, ve vyhlášce k úkonům péče v sociálních službách, je zapotřebí pečlivě vymezit úlohu sociálních služeb tak, aby se uvolnily kapacity zdravotních sester. Konstatoval, že odhad ministerstva, pokud jde o schválení změny vyhlášky, je do 1. 7. 2026. „Já jsem s panem ministrem Vojtěchem domluven na tom, že to doklepneme do vítězného konce,“ dodal Aleš Juchelka.
Ovšem to, podle něho, znamená, že je nutné dát dohromady společné metodiky ministerstva práce a sociálních věci a ministerstva zdravotnictví. Měl by to být jednotný výklad. Načež dodal, že právě v tomto směru, je zde důležitý prosto pro digitalizaci v sociálních službách. Právě toto je nutné velmi silně podpořit, protože to pomůže jak sociální péči, tak i samotné zdravotní péči, což, mimochodem, již dobře funguje u mobilních hospiců. Podle něho je to krásný příklad uplatnění digitalizace v sociálních a zdravotních službách. Protože, díky digitalizaci, se ušetří čas, například při přesunu pacienta z jednoho místa na druhé. Zkrátka, podle ministra Juchelky, do budoucna je nutné cíleně propojit ambulantní sociální a zdravotní péči!
Připomínky k zákonům – prvořadý úkol zdravotního výboru!
Poté se ujal slova Jiří Mašek, předseda Výboru pro zdravotnictví PS PČR, hovořil na téma „Pohled předsedy zdravotního výboru na realizaci vládního prohlášení v oblasti zdravotnické legislativy“. V úvodu poznamenal, že Výbor pro zdravotnictví kontroluje činnost ministerstva zdravotnictví a celého rezortu. Načež se snaží, ambiciózním plánům vládní koalice, pomáhat tam, kde to jde. Především jde o organizování řady odborných seminářů, či tzv. kulatých stolů, což je platforma pro vzájemnou výměnu informací a hledání východisek pro další řešení problémů a situací v našem zdravotnictví. Další nezbytnou úlohou výboru je i předkládání připomínek k zákonům. Přičemž konstatoval, že Výbor pro zdravotnictví, má 26 členů, a tudíž je největší ze všech výborů v Poslanecké sněmovně. Načeř poznamenal, že, pokud jde o legislativní návrhy, Výbor pro zdravotnictví projednává zhruba jednu čtvrtinu zákonů, které mu k projednání předkládá ministerstvo zdravotnictví. Přičemž řady zákonů se týká i poslanecká iniciativa.
Ke zdravotní politice současné vlády podotkl, že racionální politikou, jak ji navrhuje a prosazuje vláda, se ušetří mnoho prostředků. Například dále připomněl, že tato politika obsahuje i ambiciózní plány, a to v souvislosti se stárnutím občanů, s tím, že tyto naši starší spoluobčané vyžadují zdravotní i sociální péči. Načež doporučil, aby došlo k určitému změkčení požadavků na zdravotní sestry s tím, že uvedený plán, tj. zřídit, do r. 2035, 10.000 Lůžek, je, z ekonomického a technického pohledu, nereálný, a to v tom smyslu, že pro obsluhu těchto lůžek bude chybět dostatek zdravotních, či i sociálních sester. Vždyť, podle něho, není dostatek všeobecných sester, které by se mohly věnovat domácí péči. Pokud jde o vytvoření sociálně zdravotního podnebí, jak se to chystá definovat současně rodící se legislativa, tak zatím není reálné toto vybudovat. V závěru svého vystoupení konstatoval, že věcí k této diskusi je celá řada, a že návrhy, které jsou podány, v tomto volebním období, podle jeho názoru, posunou české zdravotnictví kupředu!
Posílit kompetence zdravotníků i sociálních pracovníků!
Následně vystoupila místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková, která konstatovala, že není správný dříve prosazovaný názor o tom, že problematika zdravotnictví se netýká sociální politiky. Ale, nyní se ukazuje, že naopak je nutné, se zaměřit na otázku vzájemného přibližování a propojení obou těchto rezortů.
Načež doporučila, aby docházelo k pravidelnému setkávání poslanců obou výborů, s tím, že danou problematiku, to je zdravotnictví a sociální politiku, je nutné pojmout komplexně. Podle ní je také potřebné posílit kompetence nejen zdravotníků, ale i sociálních pracovníků.
Přičemž podotkla, že svoji roli zde může sehrát i přístup zaměstnavatelů, v jejichž přirozeném zájmu je mít zdravé zaměstnance. Dále se, v této souvislosti, dotkla i otázky zlepšení postavení lékařské posudkové služby. V závěru svého vystoupení konstatovala, že, z hlediska opozice, je potřebné podporovat úsilí současné vlády na vytvoření efektivního systému českého zdravotnictví. Nicméně, podotkla, že by se nerada dočkala zásadních změn systému, který nastavila předchozí vláda.
- Blok: Národohospodářský pohled a priority jednotlivých dotčených skupin
Druhý blok konference otevřel svým vystoupením předseda Národní rozpočtové rady ČR Mojmír Hampl, který hovořil na téma „Jaký je ekonomický stav zdravotnictví a co se stane, pokud nic nezměníme?“ Podle něho, zdravotnictví je, z hlediska výdajů financí, druhým nejvýznamnějším odvětvím v České republice. Vždyť, fungující zdravotnictví, znamená obrovskou hodnotu zdraví a života. Na to je, podle Mojmíra Hampla, v naší společnosti naprostá shoda. Pokud jde o problémy našeho zdravotnictví, poukázal na období pandemie covidu, kdy bylo nutné zvýšit výdaje do zdravotnického systému o 1 až 1,5 procenta, než tomu bylo před covidovou pandemií. Zároveň konstatoval, že systém našeho zdravotnictví dominantně financujeme přes systém zdravotního pojištění. Načež poznamenal, že jde o systém veřejných financí.
Podle něho to lze nejlépe doložit na změnách ve financování fakultních nemocnic u nás. Na několika grafech z let 2018-2023, které vycházely z dat systému CZ-COFOG (tj. klasifikace funkcí vládních institucí, je mezinárodně uznávaný systém, používaný ČSÚ, k třídění výdajů státního rozpočtu a veřejných financí podle účelu. Struktura pokrývá 10 hlavních oblastí od veřejných služeb přes obranu, bezpečnost, ekonomiku, školství až po sociální věci – pozn. red.) Mojmír Hampl dokumentoval, že například platby za státní pojištěnce začaly narůstat v období covidové pandemie. Přičemž, stát, v roce 2024, schválil novinku, to je automatickou valorizaci za státní pojištěnce. Načež poznamenal, že obecně platí, jakmile zavedete valorizaci, prakticky již nejde ji vzít zpět.
Zároveň ve svém výkladu uvedl, že současný systém plateb za státní pojištěnce je deficitní. Přitom, podle něho, právě přijetí valorizačního mechanismu, mělo za cíl, aby systém nebyl deficitní. Načež dodal, že proto se v průvodních návrzích pro rok 2026, ze strany současné vládní koalice, hovořilo o potřebě navýšit platby za státní pojištěnce.
V závěru svého vystoupení ekonom Mojmír Hampl konstatoval, že naše zdravotnictví je nyní dvakráte dražší, než tomu bylo před covidovou pandemií. Dále připomněl, že určitá suma peněz, která se poskytne k zajištění chodu zdravotnictví, se, ve své podstatě, již nedá peníze vzít zpět, to je tuto sumu snížit.
Načež konstatoval, že bez ohledu, jaká „elita“ bude zrovna ve vládě, objeví-li se v rozpočtu zdravotnictví určitý nedostatek peněz, tak příslušná vláda tuto potřebnou sumu peněz do systému opět dodá. Proto, popřál současnému vedení ministerstva zdravotnictví popřál, aby k řešení daného problému přistoupilo jiným způsobem, než, jak se to děje dosud.
Prezentovány byly i priority pacientů!
Poté se ujaly slova Edita Müllerová, místopředsedkyně Národní asociace pacientských organizací priority pacientů a Petra Adámková, předsedkyně Hlasu onkologických pacientů, které hovořily na téma, jaké jsou priority pacientů.
V prvé řadě připomněly, že je v České republice evidováno na 3. miliony pacientů. Načež poznamenaly, že je logické, že všichni tito pacienti chtějí navštívit svého lékaře, aby jim pomohl s léčbou jejich nemoci. Podle nich, ale problém nastává v tom, že tito pacienti nemají u nás zajištěnu dostatečnou koordinaci preventivní péče. To není v pořádku.
Obě zástupkyně hlasu pacientů zdůraznily, že je nutné samotné pacienty, tj. zdravotní pojištěnce, zapojit do systému rozhodování ve zdravotnictví, tedy především v nemocnicích. Jde o to, aby se pacienti zapojili do činnosti správních systémů v rámci zdravotnictví, aby rovněž, i pro ně, byla o dostupná data o poskytování zdravotní péče. To je, aby pacienti věděli, jak je systém efektivní. Vždyť právě pacienti vidí skutečnou realitu v daném zdravotnickém zařízení, a to po celé republice. Takže, logicky si všímají problémů, s nimž se dostanou do styku, to je od nejmenších, až po ty vážnější. Zároveň připomněly, že je nutné, aby se pacient včas dostal na vyšetření, to je ke své diagnóze. Přičemž, v současné době, se, v řadě případů, pacienti setkávají s dlouhou čekací lhůtou na vyšetření. Podle nich je třeba také napomoci lepší komunikaci lékařů a pacientů. Právě pacienti jsou ti, kteří přijímají zdravotní péči, neboť chtějí být zdraví, nikoliv nemocní. Ovšem, to také znamená, že i pacienti by měli převzít odpovědnost za své zdraví.
Hovořilo se rovněž i o prioritách zaměstnavatelů v průmyslu!
Na téma „Priority zaměstnavatelů a průmyslu“ vystoupila členka expertního týmu pro zdravotnictví Svazu průmyslu a dopravy ČR Lenka Kaška. Nejprve uvedla, že jsou to právě zaměstnavatelé, kteří, do fondu zdravotního pojištění, odvádějí až 75 % z celkové částky. Poté, promítnutím několika grafů, poukázal na to, co se, z hlediska dalšího rozvoje českého zdravotnictví chystá. Konstatovala, že Češi, ve srovnání s některými jinými národy, nejsou úplně zdravý národ. Načež poznamenala, že u nás, zatím nemáme vytvořeny správné nástroje, jak toho dosáhnout, to je, aby se i Češi cítili zdraví.
Upozornila, že je zapotřebí dosáhnout vyšší efektivity v rámci zdravotní péče. Zároveň připomněla, že se, u nás, nevynakládá na zdravotní péči úplně vše, co by se mělo vynaložit. Proto, podle ní, je právě v tomto vidět nižší efektivita, než by bylo záhodno. Konstatovala, že v roce 2040 je plánováno poskytnout do našeho zdravotnictví částku ve výši 1,3 ml. Kč. V této souvislosti, za zaměstnavatele, varovala před systémovým zvyšování odvodů do zdravotního pojištění.
Poté se rozhovořila o tom, co očekávají samotní zaměstnavatelé od našeho zdravotního systému. Zdůraznila, že je především zajímá, kam směřují změny, které se připravuji ve zdravotní politice státu. To je, aby byly skutečně směrovány k vyšší efektivitě zdravotnictví. Načež připomněla, že v loňském roce, byla z hlediska zaměstnavatelů, zveřejněna studie, jak by mělo české zdravotnictví vypadat v budoucnosti. V této studii se nachází řada doporučení, které by měly orgány státu vzít v potaz. Jedním z těchto doporučení je například i to, aby zaměstnavatelé měli také odpovídající zastoupení ve správních orgánech zdravotních pojišťoven, což se hlavně týká Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
K dalším doporučení studie patří i tom, aby se u nás zvyšovala zdravotní gramotnost našich občanů. Důraz klade studie rovněž na prevenci. V této návaznosti konstatovala, že stát klade různé požadavky, například na lůžkovou péči, tj. zejména pro starší občany, kteří ji potřebují. Přitom, nejsou u nás, zatím pro tento záměr vytvořeny ideální podmínky. Právě, o všech těchto věcech, chtějí zaměstnavatelé vést, se státem, diskusi.
Lenka Kaška dále zdůraznila význam elektronizace zdravotnictví. Konstatovala, že je nutné, celý systém zefektivnit. Vždyť elektronizace přináší potřebná data lékařům o tom, to je, nejen o samotných pacientech, ale i o tom, na co je v českém zdravotnictví potřeba soustředit pozornost. V této návaznosti poukázal na to, že je potřebné vytvořit instituci k využití umělé inteligence (AI), a to jako služby. Načež dodala, že i Svaz průmyslu ČR by měl mít v této instituci i své zastoupení. V závěru svého vystoupení prohlásila, že Svaz průmyslu ČR podporuje všechny reformní kroky ke zlepšení efektivity v českém zdravotnictví.
I mladí lékaři mají své priority!
O tom, jaké jsou priority lékařů, zejména těch mladých, začínajících, hovořil Albert Štěrba, předseda Mladých lékařů. Nejprve citoval údaje OECD, kdy připomněl stárnutí lékařů u nás. Načež v této návaznosti poznamenal, že mladí lékaři, kteří vstupují do praxe, chtějí mít nejen dobré prostředí na pracovišti, ale i vhodné podmínky ve své domácnosti. To, aby mohli dostatek času, to je plánovat i své rodiny, aby nebyli jen uvázáni svými pracovními úvazky.
Poté přešel k otázce duševního zdraví naší společnosti. Připomněl, že nastala éra překotného rozvoje digitalizace, s tím, že ve společnosti, to je i v lékařských oborech, se uplatňují nové technologie, které naznačují, jakým směrem se bude zdravotnictví dále ubírat.
Jenže, jak dále poznamenal, je nutné lépe koordinovat zdravotní péči u nás. Vždyť, přes půl milionu lidí uvádí, že jsou bez praktického lékaře. To není správné. Přitom, naše společnost klade důraz na prevenci a léčbu chronických onemocnění. Podle něho, v tomto směru, musí sehrát svoji roli i podpora zdraví zaměstnanců jejich zaměstnavateli.
Albert Štěrba dále poukázal to, že je potřebné vidět naše zdravotnictví v celém kontextu politiky Evropské unie. To je především zvyšovat efektivitu našeho zdravotnictví. V této souvislosti jde i o rozšíření kompetencí nelékařským pracovníkům, například zdravotním sestrám. Vždyť, lékař by se měl věnovat komplikovanějším pacientům. Načež upozornil, co naši společnost stojí obezita a nezdravý životní styl. Poukázal i na nízkou porodnost u nás. Zároveň zdůraznil nutnost provázání zdravotní a sociální péče. Podotkl, že je potřebné vědět i to, kam je nutné směřovat spolupráci státních institucí, a to i směrem do regionů. V návaznosti na předchozí vystoupení obou ministrů, vyzdvihl to, jaké výhody, při léčbě pacientů, sehrává domácí prostředí.
V závěru svého vystoupení opět hovořil o nutnosti rozšíření kompetencí nelékařských pracovníků a také i o potřebě zajistit prorodinnou politiku pro naše zdravotníky. Podle něho k tomu patří například zkrácení pracovních úvazků, což by mělo být součástí procesu, jak dbát o duševní zdraví zdravotníků.
Priority sester a dalších nelékařských profesí!
Za nelékařské profese vystoupila členka Výboru pro zdravotnictví Ivana Mádlová, která hovořila na téma „Priority sester a dalších nelékařských profesí“. V prvé řadě poukázala na postavení zdravotních sester ve zdravotnickém systému. Uvedla, že v České republice pracuje 86.000 zdravotních sester, takže jde o největší profesní skupinu v našem zdravotnictví. Načež připomněla, podle ní, nešťastné zásahy do vlastního profesního zaměření zdravotních sester, což vedlo, v řadě případů, i k poškození dobrého jména zdravotních sester, jako profese. Přičemž zdůraznila potřebu ochranu značky zdravotní sestra. To, je aby se toto označení nepoužívalo tam, kde příslušná zaměstnankyně nemá odpovídající vzdělání.
Pokud jde o postavení sester na pracovištích, podotkla, že management musí přemýšlet jinak než dosud. Vždyť řada zdravotnických pracovišť se potýká s nedostatkem personálu, to je i zdravotních sester. Ano, v současné době se zavírají i celá oddělení, a to není dobře. Management by měl umět využít odborný potenciál svých zaměstnanců na pracovištích.
Podle ní by hlavní sestry měly metodicky řídit i ošetřovatelkou péči. Je nutné se soustředit i na specializaci sester, či zda jde o sestry v ordinacích lékařů, či setry v nemocnicích, to je na lůžkovém odděleni, či dokonce na ARO. Načež poznamenala, že každý rok u nás dochází k nárustů počtu sester. Ročně jde o 1200 sester. V této návaznosti ale dodala, že je potřebné posílit počet sester v primární péči u specialistů. Připomněla zároveň, že složitější je situace u sester, které pracují u dlouhodobě nemocných pacientů. Právě v těchto případech se stává, že tyto setry odcházejí jinam, to je i mimo zdravotnictví. Proto také je potřebné, díky této situaci, rozšířit kompetence zdravotních sester. Načež upozornila, že u nás chybí specializace pro kardiologické sestry. Dále hovořila i o otázce vzdělání a vzdělávání zdravotních sester. Upřesnila, co systém požaduje od sester, v rámci jejich kvalifikace. Vždyť pacient má právo na základní a bezpečnou zdravotní péči.
Zdůraznila rovněž, že sestry žijí rodinách, takže musí mít také vytvořeny i základní podmínky pro svoji práci, aby to nebylo na úkor jejich života v domácnosti.
V této souvislosti poukázala i na to, že je nutné přepracovat personální vyhlášku. Neměla by se, podle ní, rušit, ale měla by se změnit, a to podle vzorů ze zahraničí. To je, mělo by se v ní promítnout, jak intenzivní péči daný pacient potřebuje. V tomto smyslu by měl být využit odborný personál, neboť zdravotnická zařízení, sama o sobě, si netroufnou rozšířit kompetence svých sester. Zkrátka, personální vyhláška by měla nastavit jakýsi rámec, měla by stanovit rozsah a kompetence sester s tím, že, za přesně stanovených podmínek, lze jim tyto kompetence rozšířit. Přičemž, je nutné dbát i na to, že sestra sama nesmí ordinovat. Musí mít kontakt s lékařem.
V závěru svého vystoupení zdůraznila, že získávání a udržení personálu, to je v českém zdravotnictví, v současné době, obrovský úkol, s tím, že je nutné tuto linii podpořit, a to ze všech zainteresovaných institucí. Přičemž zdůraznila, že logicky musí končit výzvou: Staňte se sestrou!
Zdravotní pojišťovny se potýkají s deficitem cca 20 mld. Kč
V závěru II. bloku vystoupil prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Martin Balada, který nejprve uvedl, že zdravotní pojišťovny u nás e potýkají s deficitem ve výši cca 20 mld. Kč. Načež dodal, že jsou vyčerpány všechny rezervy zdravotních pojišťoven. Proto také pojišťovny vítají prohlášení vlády o potřebě politické shody na dalším rozvoji našeho zdravotnictví. Zdůrazni, že je nutné dosáhnout toho, aby již nenastal deficit zdravotních pojišťoven. To se podle něho, týká roku 2027.
Podle Martina Balady je ale nutné počítat s demografickým vývojem u nás, což se plně odrazí ve zdravotní péči. Poté upozornil, že nové léčebné metody, jak se nyní uplatňují v lékařské praxi, vyžadují další peníze navíc. Podle něho je nutné systematické řešení, financování zdravotních pojišťoven, do budoucna. Potřebné je se podívat se na celý systém přerozdělování zdravotního pojištění. Zároveň konstatoval, že právě přerozdělování financí je u zdravotních pojišťoven nastaveno nerovnoměrně. V této návaznosti připomněl, že změna systému přerozdělování financí zdravotních pojišťoven, je možná jen ve vazbě na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví.
III. Blok: Jak dosáhnout politické shody na principech a prosazení změn!
„Jak prosadit změny ve zdravotnictví“ – pod tímto názvem se, ve třetím, odpoledním bloku, to uskutečnila panelová diskuze poslanců, zástupců politických stran, k možnosti shody na základních principech dlouhodobých změn v českém zdravotnictví. Takže, poslancům byly položen 10 otázek, zda by podpořili, vládou navrhované kroky ke zlepšení našeho zdravotnictví:
- předvídatelné a efektivní financování zdravotnictví založené na systému soutěžících a samosprávných veřejných zdravotních pojišťoven?
- bližší vymezení rozsahu hrazených služeb (nárok pacienta)?
- účinnou státní kontrolu zajištění zákonných nároků pacientů pojišťovnami?
- rozšíření kompetencí a odpovědností nelékařských pracovníků?
- sdílení digitalizovaných informací mezi oprávněnými zdravotníky?
- povinnost pojišťoven přizpůsobovat své příjmy očekávaným nákladům prostřednictvím dvousložkového pojistného?
- sjednocení ochrany veřejného zdraví v jednom funkčním rámci?
- zavedení střednědobého plánování potřeb a parametrů sítě v rámci transparentního dohodovacího procesu?
- eliminaci střetu zájmů při rozhodování ve zdravotnictví?
- rozhodování založené na datech?
K názorům, které v rámci této diskuse zazněly, se vrátíme později v samostatné zprávě.
