Dnes proběhne od 14.00 hodin na Úřadu vlády 142. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR, kterého se kromě předsedy vlády Andreje Babiše zúčastní také další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.
Program jednání tripartity:
-
Rozvoj mýtného systému v ČR
Materiál Ministerstva dopravy ČR pojednává o strategii rozvoje mýtného systému v České republice. Předpokládá se, že od 1. ledna 2020 bude zpoplatněno cca 1 347 km dálnic a to včetně nově zprovozněných úseků a zhruba 1 141 km silnic I. třídy. Další oblastí rozvoje elektronického mýtného systému je tarifní politika. Materiál rovněž informuje o postupu veřejné zakázky na Systém elektronického mýtného.
-
Připravované změny horního zákona
Navrhovaná novela horního zákona přináší zákonné zakotvení Surovinové politiky ČR jako základního strategického dokumentu pro oblast nerostných surovin a jejich zdrojů. Na základě novely vznikne povinnost vést rezervy na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou a na vypořádání důlních škod. V oblasti úpravy úhrady z vydobytých nerostů je nově navrhován způsob určení tržní ceny nerostu a stanovení výše úhrady. Zpracovatelem návrhu zákona je Český báňský úřad, který jej vytvářel ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
-
Karenční doba, stav přípravy a harmonogram zavedení elektronické neschopenky
Ministerstvo práce a sociálních věcí pokračuje v diskusi o možném zrušení karenční doby a předkládá podrobný popis a vyčíslení dopadů tří možných variant řešení zrušení karenční doby a to včetně případných kompenzací. U záležitosti elektronické neschopenky ministerstvo navrhuje zrušení legislativního podkladu stávajícího projektu „eNeschopenky“ a přípravu nové právní úpravy. Nejedná se však o záměr zrušení elektronické neschopenky jako takové. Resort navrhuje posunout datum účinnosti o 2 roky.
-
Národní program reforem, Konvergenční program, Střednědobé rozpočtové rámce
Národní program reforem ČR je koncepčním dokumentem vlády ČR v oblasti hospodářské a sociální politiky. Jeho cílem je formulace klíčových opatření vedoucích k prosperitě a udržitelnému růstu. Uvedená opatření vycházejí z programových priorit vlády ČR a jsou provázána se strategickými dokumenty a akčními plány na národní úrovni. Zohledněny jsou také hospodářské a sociální priority EU. Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí ČR je zpracovávána Ministerstvem financí ČR od roku 2017. Rozpočtová strategie je schvalována vládou ČR. Nedílnou součástí Rozpočtové strategie je Konvergenční program ČR, který blíže rozvádí makroekonomický rámec horizontu strategie a predikci hospodaření sektoru vládních institucí odvozenou z makroekonomického a fiskálního rámce.
-
Strategie financování školství v příštích letech
Růst platů pedagogických pracovníků je jedním ze strategických opatření v oblasti odměňování zaměstnanců pracujících v regionálním školství. Veřejně prezentovaným cílem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je dosáhnout do roku 2020 toho, aby průměrný plat pedagoga činil 130 % průměrné mzdy. Záměrem vlády je, aby se platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich stávající výše.
-
Pozastavení certifikace OP PIK a opatření k řešení hlavních problémů tohoto programu
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost byl formálně schválen Evropskou komisí v dubnu. 2015. OP PIK je stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů v programovém období 2014 – 2020. V dubnu 2018 obdržel Řídící orgán OP PIK varovné sdělení DG Regio k přerušení certifikace OP PIK.
-
Zvyšování platů zaměstnanců pracujících v rozpočtové sféře pro rok 2019
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce využít prostředků státního rozpočtu určených na platy ve veřejných službách a správě na realizaci následujících změn. Redukci počtu stupnic platových tarifů, což mimo jiné přinese spravedlivější ocenění sociálních pracovníků odměňovaných platem v pracovním poměru k různým zaměstnavatelům. Úpravu stupnice platových tarifů pro pedagogické pracovníky a odstranění jejích nejzávažnějších deformací, a to bez snížení platných platových tarifů. Zvýšení spodní hranice příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku o 25 %.
