Dne 20. července 2016 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 223/2016 Sb. o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Účinnosti tento zákon nabývá dne 1. října 2016. V důsledku zákazu prodeje o sedmi státních svátcích a tedy uzavření provozoven bude mít zákon nepochybně dopad na rozvrhování pracovní doby zaměstnanců obchodu do směn.
V praxi mohou nastat dvě základní varianty:
Varianta číslo 1
Bude se jednat o variantu nejobvyklejší. Protože většina provozních zaměstnanců pracuje v režimu nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, tudíž se zde nepoužívá tzv. plánovací kalendář, který obsahuje přesný fond pracovní pro každý měsíc. U nerovnoměrně rozvržené pracovní doby má každý zaměstnanec svůj individuální rozvrh pracovní doby, je naprosto běžné, že vedle sebe pracují zaměstnanci, jejichž rozvržení pracovní doby je rozdílné (každý může mít jiný počet odpracovaných hodin v měsíci). Na stanovenou týdenní pracovní dobu (nejčastěji 40 hodin) se v průměru dostane odpracovaná doba až po uplynutí celého tzv. vyrovnávacího období, které činí nejvýše 26 (popř. dle kolektivní smlouvy nejvýše 52) týdnů po sobě jdoucích. Zaměstnavatelé tedy budou ve většině pří-padů plánovat směny zaměstnancům tak, že vdobě svátku, kdy bude provozovna uzavřená, směnu mít naplánovanou nebudou. V tomto případě mzda zaměstnanci neuchází, on si prostě svoji stanovenou týdenní pracovní dobu odpracuje jiné dny podle svého individuálního rozvrhu směn. V žádném případě nelze tuto situaci považovat za tzv. napracování svátku. Zaměstnanec nic nenapracovává, on bude pracovat ve stejném rozsahu jako před přijetím výše uvedeného zákona.
O napracování svátku by se dalo hovořit v případě, kdy by zaměstnanec měl na svátek naplánovanou směnu, provozovna byla o svátku zavřená, takže by měl nárok na náhradu mzdy, ale zaměstnavatel by po zaměstnanci neoprávněně chtěl tuto dobu napracovat.
Varianta číslo 2
Přijetím výše uvedeného zákona se pro zaměstnavatele o něco zúžil rozsah možností plánování směn pro zaměstnance, neboť jim vypadlo sedm dnů, na které dosud mohli směny plánovat. Samozřejmě i po přijetí zákona musí zaměstnavatel dodržet limity dle zákoníku práce, především maximální délku směny a minimální délku nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a v týdnu. Pokud však bude na některých provozovnách nedostatečný počet zaměstnanců, což bývá velmi obvyklé, nebude mít zaměstnavatel personální pokrytí na plánování směn tak, aby je mohl naplánovat všechny všem zaměstnancům mimo státní svátky, kdy bude ze zákona zavřeno. Proto může v některých případech nastat i varianta, že bude muset mít některý zaměstnanec naplánovanou směnu i na tento svátek, přestože bude zavřeno. V tomto případě by zaměstnanci mzda v důsledku svátku ušla, proto mu musí zaměstnavatel poskytnout za tuto dobu náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Pro úplnost ještě zmíníme práci ve svátek, kdy nebude muset být provozovna ze zákona zavřená. Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
