Zajímavé výsledky únorového zasedání agrárních komor skupiny zemí V4

  • Zveřejněno: 14.02.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda
Zástupci Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory (SPPK), Národní polnohospodářské komory v Polsku (KRIR), Maďarské polnohospodářské komory (NAK) a Agrární komory ČR (AK ČR) se 6. února setkali na 71. společném zasedání agrárních komor Visegrádské čtyřky v maďarském městě Veszprém, aby diskutovali o nejpalčivějších otázkách v agropotravinářském sektoru.

Podle tiskové zprávy Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory, která byla vydána 12. února, se představitelé všech agrárních komor zemí V4 shodli na tom, že jak zemědělci, tak i potravináři, musí spolupracovat na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělského a potravinářského sektoru napříč celou Evropskou unií. Střední Evropa má přitom přiměřenou výhodu při udržitelné výrobě obilnin a etanolu s nízkým rizikem ILUC, jako i při trvale udržitelné produkci olejnin a bionafty. Přičemž vedlejším produktem výroby biopaliv jsou krmiva s vysokým obsahem bílkovin, které mohou výrazně omezit závislost chovu zvířat na dovážené GMO sóji. Zároveň konstatovali, že udržitelnost zemědělství, společně s požadavky na ochranu klimatu, vyžadují, aby se v budoucnosti, a to až do roku 2020, zvýšila produkce a používání biopaliv. Proto také představitelé agrárních komor V4 podepsali „Společné vyhlášení agrárních komor a výrobců biopaliv v zemích V4 pro zavedení E10“, ve kterém mimo jiné žádají, aby zainteresovaní politici vzali na vědomí pozitivní dopady biopaliv v oblasti klimatu a rozvoje venkova a snažili se tuto snahu rozvíjet.

V této návaznosti Miroslav Štefček, podpředseda SPPK, uvedl, že SPPK spolupracuje s organizacemi, které se věnují produkci biopaliv a jejich aktivity SPPK aktivně podporuje. Podle něho, slovenští zemědělci věří, že do roku 2020 se jim podaří splnit závazky z hlediska využití biopaliv první generace a zároveň zabránit šíření neudržitelných biopaliv v Evropě, které jsou založeny na palmovém oleji, přičemž slovenští zemědělci zdůrazňují, že v tomto úsilí je nutná spolupráce všech zainteresovaných stran.

Kromě toho se účastníci setkání představitelů agrárních komor zemí V4 zabývali i současnou situací na agrárním trhu v oblasti prodeje jablek, kdy konstatovali, že došlo k znehodnocené velkého množství jablek na polském i maďarském trhu. Zdůraznili, že je nutné přijmout taková opatření, aby se obdobná situace již neopakovala, kdy svoji negativní roli sehrál i dovoz jablek z Ukrajiny za dumpingové ceny. Zároveň podtrhli potřebu užší spolupráce agrárních komor zemí V4 v této oblasti trhu.

V průběhu diskuse této schůzky představitelů agrárních komor zemí V4 se přirozeně její účastníci dostali i k otázce současných problémů s hovězím m masem v Polsku. Wiktor Szmulewicz, prezident KRIR, vyjádřil lítost nad selháním státní kontroly nad jednoznačnou snahou některých jednotlivců snadno a rychle zbohatnout, a to i za tuto vysokou cenu. Konstatoval, že Polsko je významným producentem hovězího masa, a jak se může dále očekávat, asi dojde k velkému ekonomickému dopadu na trhu jablek, což postihne i poctivé zemědělce. Zároveň upozornil, že nyní v Polsku probíhají rozsáhlé kontroly na trhu s masem.

Další část jednání byla věnována vyjasnění si stanovisek agrárních komor zemí V4 k připravované reformě Společné zemědělské politiky (SZP) EU po roce 2020. Účastníci se shodli, že budoucí rozpočet SZP by měl být zachován na současné rozpočtové úrovni. Pokud jde o zastropování, mělo by být dobrovolné a měla by být možnost každého členského státu, tedy v jeho kompetenci, zvolit si danou formu zastropování. Zároveň účastníci uvedli, že zastropování a degresivita, tj. snížení přímých plateb, je zásadně proti konkurenceschopnosti zemědělců řady členských států EU na světovém trhu. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek a předseda Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory Emil Macho mimo jiné hovořili i o riziku využívání skrytých národních podpor, což se běžně děje v zemích původní EU15. Ostatní účastníci schůzky jim v tomto dali za pravdu a zavázali se podpořit toto stanovisko České republiky a Slovenské republiky při dalších jednáních v Bruselu.

Posledním bodem jednání představitelů agrárních komor zemí V4 byla jejich spolupráce nad rámec skupiny V4 s tím, že budou v rámci EU se snažit prosazovat společné názory a stanoviska daleko intenzivněji, a to nejen na vnitrostátní úrovni, ale především v orgánech EU. Zdůraznili, že by v tomto procesu mělo sehrát pozitivní roli i koordinační centrum COPA-COGECA, které sdružuje agrární komory členských zemí EU.