Zahraniční pracovníci nesmějí být nástrojem sociálního dumpingu

  • Zveřejněno: 14.11.2015
  • Autor: Miroslav Svoboda, HALÓ Noviny

Rozhovor Haló novin ze dne 6. listopadu s předsedou Odborového svazu Stavba Stanislavem Antonivem.

V Poslanecké sněmovně prošel návrh státního rozpočtu pro rok 2016 v prvním čtení. Jak byste schválené mantinely tohoto návrhu rozpočtu charakterizoval?

Asi bych měl použít známé rčení, že při jeho sestavování bylo použito umění možného. Při prvních jednáních na tripartitě jsme se, jako odbory, několikrát vyjádřili, že by měl navržený státní rozpočet více podporovat ekonomická opatření, která by vedla k vyššímu růstu českého hospodářství.

Ale na druhé straně si musíme uvědomit, že současná vláda si ve svém vládním prohlášení vzala za cíl postupně a neustále snižovat deficit státního rozpočtu. Když k tomu vezmu fakt, jak bývalé vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase »očesaly« veřejnou sféru, potom tato vláda je nucena investovat do nových služeb v rámci veřejné sféry, do přijetí nových úředníků apod. Potom, z tohoto hlediska, je nutné uznat, že nyní již schvalovaný státní rozpočet pro rok 2016 je mnohem lepší, než byly ty rozpočty, které byly přijaty za Topolánkovy a Nečasovy vlády. Zkrátka sestavení rozpočtu stojí na tom, jak se podaří dát dohromady rovnici jeho příjmů a výdajů.

Když to však vezmu z pohledu nás stavbařů, musím říci, že ve srovnání s bývalými rozpočty za vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase je navržený rozpočet pro rok 2016 mnohem lepší. Peníze se našly jak na rozvoj dopravní infrastruktury, tak i na program Zelená úsporám atd. Samozřejmě, že jsme měli představu, že by rozpočet v této oblasti měl být vyšší, ale vláda nechtěla překročit limit 70 mld. Kč deficitu rozpočtu. Zkrátka, přes to vlak nejede.

Státní rozpočet bude nakonec schválen. Jak se však daří současné vládě prosadit záměry z vládního prohlášení?

V našich posledních rozhovorech pro Haló noviny jsem upozornil na skutečnost, která není pro současnou vládní koalici nejlepší vizitkou. Mám na mysli fakt, že někteří její poslanci se snaží dávat různé pozměňovací návrhy do předkládaných zákonů, které vláda na svém zasedání schválila a které by měly být automaticky schváleny při síle 111 hlasů vládní koalice. Navíc mne fascinuje, jak bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dokáže svými obstrukcemi zdržovat přijetí tak zásadních zákonů, jako je například zákon o elektronické evidenci tržeb. Nejde jenom o tento zákon, zdržovací taktika je ze strany pravicové opozice uplatňována i v jiných případech.

Myslím si, že by se premiér Bohuslav Sobotka, místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, jako předsedové koaličních vládních stran, měli spolu sejít a vyjasnit si navzájem, co udělají pro to, aby jejich poslanecké kluby hlasovaly jednotně pro přijetí zákonů, které mají vytýčeny ve svém programovém prohlášení. Vždyť mají odpovědnost za další vývoj ve státě. Navíc jde o myšlenky, pro které jim voliči dali svůj hlas při posledních parlamentních volbách. To by si měli jednotliví poslanci vládních stran rychle ujasnit.

Jenom chci vládní koalici připomenout, že vláda je v polovině svého funkčního období a čas plyne rychle. Za dva a půl roku bude tato vláda v dalších volbách skládat účty.

Horkým tématem těchto dnů je migrace. Musím se vás kvůli nedávným prohlášením představitelů zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, kteří by chtěli zaměstnat migranty ze Sýrie, Afghánistánu či jiných zemí, zeptat: Jak se odbory dívají na tuto otázku?

Rozdělil bych to do dvou rovin. Zaprvé, někteří významní představitelé podnikatelských kruhů si asi myslí, že dělají dobře, když se ve svých vyjádřeních, která předkládají veřejnosti, nesou na stejné vlně názorů, které v médiích prezentuje »pražská kavárna«. Mám na mysli jejich tvrzení o tom, že je nutné pomoci uprchlíkům a jejich rodinám z bojišť v Sýrii. Když si však přečtete zahraniční média, zjistíte, že jde většinou o mladé lidi, kteří do Evropy přicházejí z utečeneckých táborů v Turecku. V podstatě jde o ekonomické migranty. Zde by si naši podnikatelé měli uvědomit, že tito migranti svým nepovoleným vstupem porušují naše zákony.

Nejde jen o právní otázku věci. Když se jim nakonec jejich pobyt uzákoní, jak to budou zaměstnavatelé řešit? Vždyť tito migranti neznají češtinu! Otázkou také je, jakou mají vůbec kvalifikaci vykonávat práci, kterou jim podnikatelé mohou nabídnout.

To není jednoduchá situace. Proto mi tyto výroky některých podnikatelů připadají jako plácnutí do vody, vidím to jako jejich snahu zalíbit se »pražské kavárně«.

V čem spočívá druhá rovina?

Druhá stránka je věcná. S představiteli zaměstnavatelů a podnikatelských kruhů jsme o tom několikráte hovořili na jednáních tripartity. Zaměstnavatelé si stěžují, že je nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v oblasti řemesel, jako jsou elektrikáři, zámečníci, jeřábníci apod. Proto hovoří o tom, že by k nám rádi dovezli dělníky z Ukrajiny. Jejich argument je, že mají řemeslnou zručnost, že se češtinu dokážou rychle naučit. V tom mají pravdu. Ale chci jim připomenout, že zde máme na 400 000 nezaměstnaných. Je otázkou proč? Zda nechtějí pracovat vůbec, či zda nechtějí dělat za mzdy, které jim podnikatelé nabízejí, a vyplatí se jim být na sociálních dávkách? Na to je třeba dát seriózní odpověď! A to by společně měla udělat vláda, zaměstnavatelé a odbory.

Pokud jde o dělníky z Ukrajiny, jako odbory požadujeme, aby se k jejich zaměstnávání v konkrétních podnicích vyjadřovaly i odborové organizace v těchto firmách. Jde totiž o to, aby tito zahraniční dělníci neměli nižší mzdy a horší sociální a pracovní podmínky, než mají kmenoví zaměstnanci. Tím by vznikl silný sociální dumping, což sami představitelé zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nepřipouštějí na jednáních tripartity. Proto by neměl být dán prostor, aby někteří jednotliví podnikatelé tyto zásady, které zaměstnavatelé na tripartitě respektují, porušovali.

Jenom chci podotknout, že se to netýká pouze dělníků z Ukrajiny, ale platí to i pro zaměstnance z řad Syřanů, Afghánců či jiných národností.

Jak to vypadá u vás ve stavebnictví?

My se touto otázkou průběžně zabýváme na společných jednáních Předsednictva OS Stavba ČR a Exekutivy (vedení) Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, k nimž dochází dvakrát ročně. Příští společné jednání máme naplánováno na 18. listopadu, kdy budeme hovořit o dvou závažných tématech, a to o konkrétní situaci v českém stavebnictví a kolektivním vyjednávání, které nás čeká počátkem příštího roku. Na programu je totiž uzavření nové Kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) na léta 2016-2019 pro celý resort stavebnictví, v níž budou stanoveny zásady pracovních a sociálních podmínek pro zaměstnance, jež budou závazné pro celý obor stavebnictví. A je potom na podnikových odborových organizacích, jak si dokážou, podle ekonomických podmínek konkrétních firem, vybojovat ještě lepší pracovní a sociální podmínky včetně výše mezd. Mimochodem, o výši mezd se jedná během této tříleté KSVS každý rok. Mohu potvrdit, že to nebývají jednoduchá jednání se zaměstnavateli, aby svým zaměstnancům přidali na mzdách.

Odbory již delší dobu chtějí, aby se v rámci třídenní karenční doby nemocným zaměstnancům vyplácela dávka nemocenské. Jak to vypadá?

Situace kolem toho není jednoduchá. Když o těchto otázkách hovoříme na tripartitě, slyšíme z úst představitelů hnutí ANO, konkrétně od ministra Babiše, že se na tom musejí odbory dohodnout se zaměstnavateli. Podnikatelé jsou proti tomu, takže vláda to neřeší, protože návrat tohoto opatření ve vládě podporuje jen ČSSD a KDU-ČSL v tomto případě lavíruje.

Takže nakonec vznikly poslanecké návrhy za kluby ČSSD a KSČM, které by karenční dobu vrátily do původního stavu. Bohužel, dva poslanecké kluby na schválení změn příslušných zákonů nestačí. Klub KDU-ČSL by se měl zamyslet nad tím, jaké byly myšlenky lidovců o zajištění lepšího sociálního postavení občanů ČR, s nimiž šli úspěšně do minulých voleb, takže se do Poslanecké sněmovny lidovci dostali. Obdobně by se měli zamyslet i členové hnutí Úsvit-národní koalice, případně i nezařazení poslanci.

I když, podle posledních informací, které se dostávají ze sněmovny na veřejnost, to nakonec může dopadnout tak, že příslušný zákon bude změněn a firmy, které se tomu brání, budou zaměstnancům proplácet i první tři dny nemocenské.

 

 

  • Zdroj: stavba.cmkos.cz