Po loňském přijetí zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě se velmi často setkáváme s názorem, že zákaz prodeje o vybraných svátcích připravuje zaměstnance o přivýdělek v podobě příplatku za práci ve svátek. Tento názor není pravdivý.
Za dobu práce ve svátek totiž zaměstnanci přísluší nejprve náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu má zaměstnavatel poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Příplatek za práci ve svátek místo náhradního volna může zaměstnanec dostat pouze v případě dohody se zaměstnavatelem. Dohoda může být písemná, ale i ústní, což je v praxi nejobvyklejší způsob.
Jestliže by zaměstnanec například vykonával práci o vánočních svátcích a nedohodnul se zaměstnavatelem na poskytnutí příplatku, mohl by čerpat náhradní volno třeba až v březnu příštího roku. V praxi by tedy oslavil Vánoce tři měsíce po nich, což se zcela jistě neslučuje s podstatou vánočních svátků.
Opačná situace je u příplatku za práci přesčas, kde má zaměstnanec nejdříve nárok na příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, a teprve po případné dohodě se zaměstnavatelem může čerpat náhradní volno.
