Z mezinárodního workshopu o čínských zaměstnavatelích a odborech

  • Zveřejněno: 17.04.2016
  • Autor: (ev)

„Nadnárodní společnosti v elektronickém průmyslu mezi Evropou a Čínou“, „Globální výrobní sítě, zaměstnanecké vztahy a úloha odborů“ – taková byla dvě hlavní témata společného workshopu ETUI (European Trade Union Institute) a odborové centrály IndustriAll Europe, který se konal za aktivní účasti zástupců OS KOVO v Praze, v hotelu Olšanka, ve dnech 21. až 22. března 2016.

Témata jsou zajímavá i v souvislosti s nedávnou návštěvou čínského prezidenta, kdy bylo hlavami obou zemí podepsáno společné prohlášení k ustavení strategického partnerství mezi Českem a Čínou. Čína zdaleka není největším asijským investorem u nás. Prvenství zatím patří Jižní Koreji, která v ČR v posledních 12 letech investovala stovky miliard korun. Díky tomu bylo v tuzemsku údajně vytvořeno kolem 12 000 pracovních míst. V případě Číny lze zatím hovořit o investicích v řádu miliard korun. Nicméně lze očekávat v následujících letech změny a s nimi přicházejí otázky týkající se práce odborů.

Odbory vědí své
„Zatím nemáme v našem sektoru velký počet čínských zaměstnavatelů, a proto zatím nemáme ani dostatečné portfolio zkušeností se zaměstnavateli z této země. OS KOVO působí ve firmě SUNGWOO HITECH Ostrava a Buzuluk Komárov (DXS Dalian). Ve firmě Foxconn je vlastník z Tchaj-wanu. Podle odborářů sdružených v IndustriALL Global, kde Čína není členem, jsou určité problémy, které se týkají dodržování pracovně- právních předpisů, nízké minimální mzdy a skutečnosti, že v Číně nejsou, nebo spíše nemohou být odbory nezávislé. Za odbory v ČR předesílám, že využijeme všechny prostředky, abychom dosáhli toho, že čínští zaměstnavatelé budou respektovat naši pracovní kulturu,“ řekl mimo jiné v úvodním slovu na workshopu předseda OS KOVO Jaroslav Souček.

(Celé vstoupení naleznete na webu www.oskovo.cz )

Evropská unie se stejně jako další členové Světové obchodní organizace (WTO) musí rozhodnout, zda na konci roku 2016 udělí Číně status tržní ekonomiky. Čína však stále čelí kritice z mnoha stran, že nesplňuje podmínky pro udělení statusu a její ceny jsou dumpingové, v mnoha případech podporované státem.

Odboráři proto velmi pečlivě sledují diskuse na téma udělení statusu tržní ekonomiky Číně. Hodlají se bránit, pokud by měla být Evropa a evropští zaměstnanci vydáni napospas neférové konkurenci. Podle Economic Policy Institute z USA je při udělení statusu tržní ekonomiky Číně ohroženo 1,7–3,5 milionu pracovních míst ve světě, v ČR se odhad pohybuje mezi 47–94 tisíci pracovních míst.

Čínská kultura v ČR
Ne náhodou se workshop zabýval i společnostmi produkujícími informační a komunikační technologie (ICT). Tyto firmy patří mezi nejrychleji se rozvíjející a nejagresivnější z hlediska obchodu v celé Asii i v Číně.

Síla asijského elektrotechnického průmyslu:
62 % televizních přijímačů (LCD, LED)
70 % polovodičů
76 % automobilových navigací
86 % mobilních telefonů a smartphonů
100 % digitálních kamer
je vyráběno v Asii…

V ČR působí odnož obří nadnárodní ICT společnosti Foxconn. Tato Foxconn CZ zaměstnávala v roce 2015 v pobočce v Pardubicích 5 000 zaměstnanců (z toho 2 000 nepřímých – většinou agenturních), 1 200 v Kutné Hoře (300 nepřímých – většinou agenturních).

Některé pracovní metody, přenesené z Číny do střední Evropy, české zaměstnance zpočátku šokovaly. „Když přijde vedoucí na pracoviště, očekává se od nás, že povstaneme a srdečně mu zatleskáme,“ líčil jeden dělník. „Kdo opustí linku, protože potřebuje třeba na záchod, musí se dovolit dozorčího, je zapsán, čas je mu stopován. Na své místo se ale nevrátí, musí pak do zálohy a doufat, že někoho zradí ledviny. Celou dobu, kdy stojíte u zdi, máte totiž sníženou mzdu…“ – „Ustoupit musely asi obě strany, ale připouštím, že nás Tchajwanci v uvozovkách vyškolili. Sešli jsme se někde na půli cesty a už neuvažuji o tom, že uteču někam jinam.“ (citace z deníku Právo, rok 2000)

Odbory v Číně
Jednotlivé čínské odborové svazy nemohou být nezávislé a mají povinnost být členem celočínské federace ACFTU, jinak nemohou legálně působit.

  • ACFTU se skládá z 31 regionálních federací a 10 národních průmyslových svazů. Má přes 290 milionů členů.
  • Uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou je legální, existuje omezení po 10 letech, nebo po dvou opakováních.
  • Minimální mzda je na úrovni 273,81 USD/měsíc, tj. cca 6 670 Kč.
  • Pracovní doba je osmihodinová, maximálně 6 dnů v týdnu.
  • Příplatek za noční práci činí 34 % průměrného výdělku.
  • Příplatek za práci o víkendu činí 100 % průměrného výdělku a za přesčasy 50 % průměrného výdělku.
  • Základní placená dovolená činí 5 dnů/rok, po odpracování 10 let – 10 dnů.
  • Zkušební doba činí 6 měsíců.
  • Při propuštění pro nadbytečnost existuje zákonná nabídková povinnost.
  • Centrálně daný pracovně-právní rámec však je interpretován v různých regionech odlišně.

„Hlavními tématy dne pro čínské odbory jsou: organizace migrujících pracovníků, protože migrace za prací je v Číně obrovská. A dále dobře organizovaná vyjednávání o mzdách a omezení počtu agenturních pracovníků,“ vysvětlil ve své přednášce Kan Matsuzaki, expert IndustriALL Global Union na odborovou problematiku v průmyslu ICT. Čínské odbory stojí podle K. Matsuzakiho před hlubokými vnitřními reformami. K hlavním výzvám patří zavedení a podpora plně demokratických voleb v regionálních organizacích.

 

 

 

 

 

  • Zdroj: oskovo.cz, Kovák