„Varování“. Dopis z Bruselu s tímto označením dorazil minulý čtvrtek na několik českých úřadů. Podle zpravodajství Českého rozhlasu šestistránkový dokument se týká toho, jak Česká republika kontroluje střet zájmů a poskytování dotací firmám ve svěřenských fondech. Jeho závěr je jednoznačný: Kontrola není dostatečná! Brusel proto chce, aby úředníci zavedli další opatření. A pokud se tak nestane? Varuje, že může přerušit tok peněz z evropských fondů.
Podle redakce Českého rozhlasu premiér Andrej Babiš (ANO) dlouhodobě střet zájmů popírá. „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze,“ reagoval.
„České úřady žádáme, aby podaly zprávu o provádění preventivních a nápravných opatření ke zlepšení fungování řídicího a kontrolního systému,“ píší v dopise generální ředitel Generálního ředitelství pro regionální politiku Mark Lemaitre a generální ředitel Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování Joost Korte.
Vysocí představitelé Evropské komise varují před takzvaným „možným částečným přerušením platební lhůty“. Pro případ, že by k opatřením nedošlo, obsahuje dopis následující výstrahu: „Upozorňujeme Vás, že Komise může přerušit lhůtu u jakýchkoliv budoucích průběžných plateb požadovaných v rámci dotčených programů“. Zjednodušeně řečeno, Brusel by mohl na určitou dobu pozastavit proplácení projektů českých firem, které už byly zafinancovány z české státní kasy, z evropských fondů. A to až do doby, než by se české úřady dostatečně vypořádaly s námitkami Evropské komise.
Dopis byl, prostřednictvím velvyslankyně České republiky při Evropské unii Edity Hrdé, adresovaný představitelům ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí a ministerstva pro místní rozvoj.
Mezi Prahou a Bruselem probíhá v posledních měsících častá korespondence kvůli auditu k možnému střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten v České republice proběhl na začátku roku 2019 a zhruba rok poté auditoři šetření ukončili s tímto výsledkem: Premiér Andrej Babiš porušuje český zákon ke střetu zájmů a Agrofert, který premiér vložil do svěřenských fondů, čerpal dotace neoprávněně.
Jak dále upozorňuje Český rozhlas, od té doby si české úřady s Evropskou komisí vyměňují takzvané follow-up dopisy, ve kterých si vyjasňují, jakým způsobem Češi plní doporučení ze závěrečné zprávy.
Překlad posledního z dopisů dorazil do České republiky v polovině července a úřady by na něj měly odpovědět do 8. září. Dopis s varováním z minulého čtvrtka je tedy mimořádný a do této série výměny informací nepatří.
Přesto vznikl právě kvůli závěrům unijního auditu, na které se také hned v úvodu odvolává. „Dovolujeme si Vás informovat, že závěry toho auditu jasně ukázaly na možnost významných nedostatků ve fungování řídicího a kontrolního systému programů EFRR, FS a ESF (Evropské strukturální a investiční fondy, pozn. red.) v České republice,“ stojí hned v úvodu.
Také shrnuje závěry, ke kterým unijní činitelé došli po výměně dvou follow-up dopisů. „Řídicí orgány operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost neprovedly požadovaná opatření. Auditní orgán musí ještě validovat adekvátnost opatření přijatých řídicím orgánem OP Životní prostředí,“ píše se například také v dokumentu.
Český rozhlas se v této návaznosti dále ptá, co tedy Brusel konkrétně po českých úřadech požaduje? Načež si sám odpovídá, že jednotlivá ministerstva, která zodpovídají za rozdělování evropských peněz, mají vést seznam veřejných funkcionářů a firem, které vlastní nebo ovládají.
Brusel, podle dopisu, požaduje také, aby všechny resorty implementovaly metodické stanovisko, podle kterého mají věnovat při posuzování střetu zájmů zvláštní pozornost firmám vloženým do svěřenských fondů. To vydalo loni v prosinci ministerstvo pro místní rozvoj právě na požadavek Evropské komise.
U všech operačních programů má také Česká republika identifikovat všechny příjemce ze svěřenských fondů, kteří čerpali dotace po 1. září 2017. Tedy od doby, kdy v Česku platí zákon ke střetu zájmů. Jejich seznam pak mají úřady poslat do Bruselu.
Nakonec má ministerstvo financí, respektive auditní orgán, který v rámci něho funguje, podat Evropské komisi zprávu o tom, jestli se situace zlepšila. „Auditní orgán se žádá, aby potvrdil, že byla přijata vhodná opatření ke zlepšení řídicích a kontrolních systémů, pokud jde o ověřování střetu zájmů, a podal zprávu Komisi,“ stojí v dopise.
Výše popsaná opatření přitom požadovala Evropská komise po českých úřadech už dříve. Kritika v posledním dopise z poloviny července mířila hlavně na ministerstvo průmyslu a obchodu vedené Karlem Havlíčkem (za ANO). To rozděluje peníze z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Podle Českého rozhlasu Evropská komise v konečné auditní zprávě potvrdila, že premiér Andrej Babiš (ANO) porušuje české a evropské zákony, protože nadále ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Ten na ně, podle zprávy, nemá nárok. Česká republika se proti závěrečné zprávě už nemůže odvolat. Babiš střet zájmů odmítá, dodává ve svém zpravodajství Český rozhlas.
„Auditoři Komise poukazují na skutečnost, že tyto předložené postupy OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost jsou datovány 29. listopadu 2019, tj. před vydáním nového stanoviska. To znamená, že v rámci těchto postupů nebylo metodické stanovisko týkající se zamezení střetu zájmů implementováno,“ stálo už tehdy v dopise.
Podobně se vyjadřují i autoři tohoto dopisu s varováním. „Útvary Komise tudíž vyhodnotily aktualizované postupy ověřování střetu zájmů jako neuspokojivé a dospěly k závěru, že systém nebyl dostatečně posílen s cílem řešit nedostatek zjištěný v souvislosti se systémem a zabránit střetu zájmů”, uvádí Český rozhlas.
Český rozhlas dále uvádí, že požádala ministerstvo průmyslu a obchodu o vyjádření k varovnému dopisu. Úřad ale prozatím na dotazy neodpověděl.
České úřady se závěry auditu ke střetu zájmů od začátku nesouhlasí. Ministryně ministerstva pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) od samého počátku avizovala, že Česká republika je připravená se proti nim bránit i soudně. Problémem pro české úřady ale je, že závěrečnou zprávu není možné u unijního soudního dvora napadnout, dodává Český rozhlas.
Podle Českého rozhlasu nejvyšší čeští představitelé přišli s plánem, jak celou záležitost se střetem zájmů před soud dostat. Rozhodli se Bruselu předložit jednu žádost o proplacení dotace pro dceřinou společnost Agrofertu, konkrétně firmu Fatra. Očekávali, že komise platbu zamítne, což bude poté možné žalovat. Plán si přitom předem vyjednali právě s generálním ředitelem Lemaitrem.
Komise peníze pro Fatru skutečně neposlala. U projektu ale takzvaně „pouze“ přerušila platební lhůtu. Jde přitom o rozhodnutí, které půjde před soudem napadnout jen velmi obtížně. Na variantu, že Brusel pouze takzvaně prodlouží platební lhůtu, upozorňoval v expertize, o které už dříve Český rozhlas informoval, sám náměstek ministerstva zahraničí Martin Smolek, autor celého plánu na otestování střetu zájmů.
Nyní Lemaitre v dopise opět připomíná, že české úřady žádosti o proplacení projektů Agrofertu do Bruselu posílat nemají. „Odkazuje se na dopis, v němž certifikační orgán žádá, aby tak jako v minulosti a coby preventivní opatření nedeklaroval žádné výdaje komisi pro příjemce, jimiž jsou Agrofert nebo subjekty s ním spojené,“ píše se v dopise.
Český rozhlas v této návaznosti dodává, že premiér Andrej Babiš dlouhodobě střet zájmů popírá. „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze,“ reagoval pro Český rozhlas v SMS na začátku prosince minulého roku.
Pochybení odmítá i holding Agrofert. „Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny českými úřady a také průběžně kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad,“ uvedl opakovaně na dotazy týkající se střetu zájmů mluvčí holdingu Karel Hanzelka.
