Český trh práce začal pociťovat dopady hospodářského útlumu a nezaměstnanost roste. Pokračuje mzdové dotahování cenové hladiny, ale je odvětvově diferencované. Průměrná mzda se meziročně nominálně zvýšila o 6,3 % a reálně klesla o 1,2 %.
Aktuálně se český trh práce potýká s dopady ekonomického zpomalení. To přišlo po několika externích/globálních šocích a bylo prohloubeno propadem domácí kupní síly. Hlavními tématy jsou různorodost vývoje v různých odvětvích a zároveň „zatuhlost“ pracovního trhu, kdy se pracovní síla obtížně přesouvá na perspektivnější činnosti s vyšší přidanou hodnotou. Zjevná je nelehká pozice těžkého průmyslu, veřejný sektor zase doplácí na neutěšený stav státního rozpočtu, a vše se přelévá i do obchodu a tržních služeb.
Obecné trendy se v průběhu roku 2023 překlopily do nepříznivých, zejména nastartoval růst nezaměstnanosti. Na druhou stranu se vývoj české ekonomiky stal lépe předvídatelným a je již zřejmé, že byla finálně zvládnuta vysoká inflace. To má dopad především na vývoj reálných mezd.
Cenová hladina se stabilizovala již na počátku roku 2023 a začalo docházet k jejímu postupnému dohánění obecnou mzdovou úrovní, jak dokládá přiložený graf s bazickými indexy. Ceny se prudce zvýšily v období od 4. čtvrtletí 2021 do 1. čtvrtletí 2023, poté rostly již uměřeněji, ve 4. čtvrtletí 2023 byly na úrovni 137 procent průměru roku 2019. Mzdová hladina rostla po celé období plynuleji a pozvolněji, průměrná hrubá mzda tak k 4. čtvrtletí 2023 dosáhla úrovně 128 procent průměru roku 2019 po sezónním očištění. Makroekonomické agregáty a stavové veličiny však ukazují jen málo z dynamického vývoje, který probíhá ve firmách i v lidské společnosti.
Výraznými výzvami pro budoucnost jsou přitom zvládnutí umělé inteligence, využívání tzv. zelených technologií pro mitigaci klimatické krize a přizpůsobování ekonomiky stárnoucí populaci.
Zaměstnanost, nezaměstnanost a ekonomická neaktivita
Výsledky Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) přinesly pro 4. čtvrtletí 2023 meziroční stagnaci míry zaměstnanosti (ve věkové skupině 15–64 let) na hodnotě 75,4 %. Opět byl nápadný velmi odlišný vývoj mezi pohlavími, kdy ženy doháněly přetrvávající rozdíl. Zatímco u mužů se míra zaměstnanosti snížila o 0,8 p. b. na 81,5 %, u žen vzrostla o 0,7 p. b. na 68,8 %. Od února 2023 je přitom možné využít slevu na pojistném za zkrácené úvazky ve výši 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, což využívají zejména ženy.
Absolutní počet zaměstnaných se dle VŠPS meziročně zvýšil o 81,2 tis., tj. o 1,6 %, na 5 087,5 tis. Mezičtvrtletní vývoj (po sezónním očištění) však ukazuje pokles o 1,7 tis. osob.
Dlouhodobějším trendem je růst počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet), tentokrát meziročně o 53,8 tis., zatímco počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) stagnoval. Počet zaměstnanců se zvýšil méně, jen o 42,1 tis.
V odvětvovém třídění je patrná různorodost, v sekundárním sektoru nastal pokles zaměstnanosti o 18,0 tis. na 1 804,4 tis. Naopak v terciárním sektoru zaměstnanost meziročně stoupla o 92 tis. na 3 142,4, zejména se opět zvýšil počet pracujících osob v sekci vzdělávání o 35,8 tis. a v sekci profesní, vědecké a technické činnosti o 22,8 tis. Obě odvětví spojuje to, že jsou tam zaměstnány spíše vysoce kvalifikované pracovní síly. Podobné je to i ve veřejné správě, kde však došlo k poklesu o 13,6 tis. Růst kvalifikovanosti dokládá i posun v třídění podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO – přibývá specialistů a ubývá úředníků.
Celkový počet nezaměstnaných dle VŠPS (definice ILO – osoby aktivně hledající práci) dosáhl ve 4. čtvrtletí 2023 hodnoty 133,2 tis. osob, po sezónním očištění čísla ukazují mezičtvrtletní nárůst o 5,3 tis., meziročně se nezaměstnanost zvýšila o 21,1 tis. Míra nezaměstnanosti tak ve věkové skupině 15–64letých stoupla na hodnotu 2,6 %, což bylo meziročně o 0,4 p. b. více.
Výrazný zůstává regionální profil, který se však proměňuje. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v Karlovarském kraji (5,1 %), dále v Ústeckém (4,3 %) a Moravskoslezském (4,1 %). Nejvíce míra nezaměstnanosti meziročně klesla v kraji Plzeňském (o 1,1 p. b. na 1,6 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti v rámci Česka měl Kraj Vysočina (1,1 %).
Déle než rok bylo bez práce 42 tis. osob, tj. 31,5 % všech nezaměstnaných, počet dlouhodobě nezaměstnaných se tak meziročně zvýšil o 12,2 tis. Zatímco dlouhodobě nezaměstnaných mužů meziročně přibylo o 8,9 tis., u žen byl počet proti stejnému období roku 2022 vyšší jen o 3,3 tis.
Počet osob, které nelze klasifikovat jako nezaměstnané a jsou pokládány za neaktivní, leč uvádějí, že chtějí pracovat, se ve 4. čtvrtletí 2023 meziročně zvýšil o 34,3 tis. na 81,1 tis. Jde o další zvýšení tohoto ukazatele pracovních rezerv.
VŠPS pokrývá jen osoby bydlící v bytech, nikoli na ubytovnách a podobných kolektivních domácnostech. To negativně ovlivňuje zachycení cizinců, kteří takové způsoby bydlení často využívají. Metodika vážení a dopočtů VŠPS byla v roce 2023 přizpůsobena tomuto způsobu zjišťování, což poznamenalo časové řady absolutních údajů o zaměstnanosti zejména v třídění na věkové skupiny; relativních ukazatelů (míry) se změna takřka nedotkla.
