Vysoká inflace s sebou přináší řadu negativních jevů. Nejen, že snižuje kupní sílu našich mezd a úspor, ale otevírá dveře i možnostem, jak rekordní zdražování zneužít. Podle zpravodajství CNN Prima NEWS se to projevuje vyšším růstem spotřebitelských cen, než by bylo vysvětlitelné vývojem cen vstupů.
„Čerpadláři i obchody s potravinami si mastí kapsu, zneužívají inflace k navyšování marží. Lidé by si měli dát pozor při nákupu benzínu, másla, vajec, kuřat i mouky,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něho je nutné dávat v této době při nakupování pozor, co si vkládáme do košíku. Načež dodal, že nezbývá než nakupovat ještě obezřetněji než kdykoli v minulosti a dobře zvažovat, kde a za kolik nakoupit.
Lukáš Kovanda za příklad zneužívání inflačního prostředí uvádí právě koncové ceny pohonných hmot nebo některých druhů potravin. Uvedl, že v prvních dvou dnech po snížení spotřební daně u pohonných hmot o 1,50 koruny, to je 1. a 2. června, pumpaři zlevnili benzín v rozsahu odpovídajícímu přenosu pouze 53 % snížení daně do cen na totemech. Vzhledem k růstu cen ropy a velkoobchodních cen paliv, lze tak předpokládat, že pumpaři přenesli nižší daň do cen jen z cca šedesáti procent.
Podle něho to také odpovídá zkušenosti z Německa, kde v roce 2020 došlo k přechodnému snížení DPH u benzínu a nafty, a do finálních cen se to přeneslo jen ze 40 až 80 %, průměrně z 61 %. Česká vláda tak, podle Lukáše Kovandy, snížením spotřební daně „přihrává“ pumpařům asi 1,5 miliardy korun.
Jak bylo řečeno, nejde jen o čerpací stanice. Vyššího, než inflací vysvětlitelného zdražení se dopouští také prodejci potravin. Podle Kovandy v případě některých potravin dochází k tomu, že cena, za kterou je prodávají obchody, zejména řetězce, vzrostla dramaticky více než cena výrobní. Jedná se hlavně o kuřata, máslo, vejce a mouku, konstatoval.
Podle něho chovatelé loni v dubnu prodávali jatečná kuřata průměrně za 22,42 koruny za kilogram, letos v dubnu to již bylo za 23,92. To odpovídá navýšení o zhruba 6,7 %. Jenže, jak dále dodal, na pultech obchodů zdražil kilogram kuřete kuchaného za stejnou dobu průměrně z 56,76 koruny na 68,34 koruny, tedy hned o 20,4 %. Takový nepoměr je, podle něho, zarážející. Prodejci kuřat v obchodech totiž zdražili třikrát tolik než chovatelé.
Lukáš Kovanda sice přiznává, že zpracování kuřete žádá pracovní sílu a energie, které citelně zdražily. Jenže s rostoucími náklady se prý potýkají také sami chovatelé. Načež dále uvedl, že také oni čelí rostoucím cenám energií, lidské práce, ale také třeba krmiv. A podobná situace nastává u másla. Výrobci másla jej mezi loňským a letošním dubnem zdražili o 31 %, v obchodech však za stejnou dobu zdražilo o 37,7 %. Vejce podražila u jejich dodavatelů z řad farmářů o 16,2 %, v obchodech ale hned o 23,4 %. Na rozdíl od kuřat přitom v případě másla a vajec těžko vymýšlet, jakým významným zvláštním nákladům nad rámec těch, které registruje producent, čelí jejich prodejce. Vejce ani máslo netřeba kuchat jako kuře, dodal.
Na růst spotřebitelských cen, který úplně neodpovídá růstu výrobních nákladů nebo nákupních cen, upozornil také člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub. Podle něho české firmy začaly zvýšené náklady velice ochotně promítat do cen svým zákazníkům. Nechtějí se smířit s poklesem marží. Občas dokonce čekají, že náklady dál porostou a ceny zvyšují do foroty, což je samozřejmě z pohledu centrální banky nežádoucí. Je potřeba proti tomu bojovat, uvedl Tomáš Holub v rozhovoru pro Český rozhlas.
Tomáš Holub se ale staví proti tomu, aby vláda do této situace zasahovala. Uvedl, že zmrazení marží se samozřejmě projeví hned, ale na druhou stranu to často inflační problém jen odsune do budoucna. Vyšší ceny, podle něho, lidé zatím akceptovali. Tomáš Holub se ale zároveň obává, aby se to obchodníci nepokusili zopakovat. Proti tomu by mělo působit omezování spotřeby a šetření, které už se, podle Tomáše Holuba, začíná u lidí projevovat.
Zdražování nad rámec inflace je však do určité míry pochopitelné. Myslí si to ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija. Podsle ní je to důkaz, že se v hlavách představitelů firem postupně zabydlují zvýšená inflační očekávání, tedy že začínají počítat s tím, že vysoká inflace tu s námi mnoho měsíců ještě bude, uvedla pro CNN Prima NEWS.
Veronika Hedija ale zároveň upozorňuje i na další jev, který je s dvoucifernou inflací spojen, a který právě může vysvětlit zdánlivé zneužívání inflace. Podle ní míra inflace vždy říká jen to, jaké je průměrné tempo růstu cen. To ale znamená, že různé druhy zboží zdražují různě rychle. Když je průměr nízký, pak je i rozptyl zdražování nízký. Když máte naopak průměrnou inflaci na 16 %, není divu, že mouka zdraží o 60, máslo třeba o 40 a něco jiného třeba jen o pět procent. Do cen se vkrádá zmatek, vysvětlila Veronika Hedija.
Obchodníci, podle ní, navíc nesjednávají nákupní ceny každý den, ale vždy na měsíc, dva, tři dopředu. Tomu potom ale musí přizpůsobit i své prodejní ceny. Je logické, že raději teď zdraží více, než by teoreticky museli, protože musí odhadnout vývoj cen na několik týdnů dopředu. Případné zneužití inflace se tak, podle ní, velmi obtížně prokazuje. „Spíš bych sledovala, jestli centrální banka a vláda dělají dost, aby dostaly inflaci zpět na přijatelnou úroveň. V případě ČNB nemám pochyb, u vlády nějakou překotnou snahu nevidím,“ uzavřela Veronika Hedija.
