Vláda uvažuje o rozdělení energetické společnosti ČEZ na dvě firmy. Posle zpravodajství České televize to v rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Čím by se měla která z nich zabývat, sice předseda vlády neupřesnil, experti se však domnívají, že by se tak stát mohl pokusit obejít námitky minoritních akcionářů proti výstavbě nových jaderných bloků.
Stát sice vlastní v ČEZu většinu akcií, nikoli však všechny. Nynější vláda uvažuje, podle premiéra Petra Fialy, o restrukturalizaci, která by pozici státu posílila. Hospodářské noviny uvedly, že by výsledkem měl být vznik dvou nástupnických firem, z nichž jedna by byla v plném vlastnictví státu. Fiala sám však v rozhovoru pro list nechtěl další podrobnosti prozradit s tím, že nechce ohrozit postavení ČEZu na burze.
„Obecně platí, že každý stát musí mít nějaké nástroje, aby zajistil kritickou infrastrukturu a aby lidem a firmám zabezpečil dostatek energie ve chvíli, kdy se dostáváme do kritické situace. Těch možností je víc – kritickou infrastrukturu může stát vlastnit, může vlastnit obchodníka s energiemi nebo jeho část nebo může mít takovou legislativu, která umožní do tržního prostředí v kritické situaci zasáhnout,“ naznačil premiér.
S tím, aby se rozdělil ČEZ do dvou firem, což by mimo jiné státu mohlo usnadnit výstavbu jaderných bloků, protože by se nemusel zabývat výhradami minoritních akcionářů, souhlasí spolumajitel ČEZu Michal Šnobr. „Rozdělení firmy dává rozhodně smysl. Dopady cen elektřiny za roky 2023 a 2024 na zákazníky, výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech a další. To jsou věci, kdy jde stranou logika soukromé společnosti a jde spíše o bezpečnostní a strategické zájmy státu,“ řekl Hospodářským novinám.
Naopak Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ Brno komentuje případné rozdělení energetického gigantu jako „destrukci energetiky“, která nijak neovlivní ceny pro spotřebitele.
Premiér Fiala v rozhovoru také nevyloučil, že by stát mohl koupit zásobníky plynu. Ani v tomto případě však nechtěl říct nic podrobného. „Ze strategických důvodů se nemohu moc vyjadřovat k tomu, co stát chystá. A to i proto, že každý můj komentář by mohl být cenotvorný,“ prohlásil. Ujistil však, že se kabinet snaží především zajistit, aby v zásobnících bylo plynu co nejvíce.
„Teď je naplněnost zhruba 40 procent, což je nejvíc v tomto ročním období v historii. Cílem je pro zimu naplněnost kolem 80 procent. To jsou krátkodobé kroky. Další pak jsou obnova jednání o stavbě plynovodu Stork II s Polskem, jednání o přístupu k LNG zásobníkům v Německu, Polsku, Nizozemsku a dalších zemích a taky diskuse o využití kapacity některých zásobníků v okolních zemích,“ prohlásil předseda vlády.
Vláda, podle něho, v nejbližších týdnech předloží pětiletý plán na ukončení energetické závislosti na Rusku. Doufá, že se podaří shodnout se na něm i s opozicí. Je přesvědčen, že odstřihnout se od ruského plynu a ropy je v zájmu Česka.
Skutečnost, že se na to stát nepřipravil již dříve a nezajistil kapacitu plynovodů, ropovodů či rafinerie, premiér Fiala předchozím vládním garniturám vyčítá. V důsledku se, podle něho, některé země, a to včetně České republiky, „chovaly v minulosti lehkomyslně a mají toho málo“.
