Projednávání ASEK bylo přerušeno již v prosinci. Tehdy podle některých ministrů totiž dostatečně neřešila otázku zachování či prolomení takzvaných těžebních limitů v Ústeckém kraji. Ministerstvo průmyslu (MPO) následně v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. V současné době si ministerstvo nechává zpracovat nezávislou studii, která má určit, zda se těžba za limity stanovenými v roce 1991 vyplatí. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v únoru uvedl, že vláda by o případném prolomení limitů těžby hnědého uhlí mohla rozhodnout v červenci.
ASEK obsahuje šest základních variant dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. Nejpravděpodobnější vývoj je obsažen ve variantě nazvané optimalizovaný scénář, která mimo jiné předpokládá, že primárním energetickým zdrojem by se mělo stát jádro, následované zemním plynem a ropou. Podle mluvčího MPO Františka Kotrby není třeba pro schválení koncepce čekat na vyřešení otázky limitů. Podle původního plánu měla být energetická koncepce vypracována do konce roku 2014 a jaderný plán do konce letošního ledna.
Samotný plán rozvoje jádra obsahuje mimo jiné tři základní varianty toho, jak výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR do budoucna financovat. Z pohledu státu je podle plánu nejvíce preferovanou variantou investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren, kterým je firma ČEZ, popřípadě její dceřinou společností. Právě variantu výstavby pod vedením nové dceřiné společnosti firmy ČEZ označil několikrát za nejpravděpodobnější scénář i Mládek.
Podle materiálu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v elektrárně Dukovany a jednoho bloku v elektrárně Temelín s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
