Rozhovor Haló novin s předsedou Odborového svazu Stavba ČR Stanislavem Antonivem.
Ve čtvrtek 17. 9. se koná řádné zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity k návrhu státního rozpočtu pro rok 2016. Jak hodnotíte prvotní návrhy státního rozpočtu pro oblast stavebnictví?
Náš odborový svaz vyjadřuje podporu stanovisku Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) v ČR, tedy že klíčovým negativním znakem předkládaného návrhu rozpočtu je určitý návrat k nestabilitě financování dopravní infrastruktury v ČR z minulých let. Prezident SPS Václav Matyáš v tomto stanovisku uvádí, že návrh rozpočtu totiž popírá kontinuitu s rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro rok 2015 a střednědobý výhled na roky 2016 a 2017, který byl odsouhlasen vládou již před rokem.
Dokumentují to tato čísla: Upravený požadavek SFDI pro rok 2016 byl ve výši 83,2 mld. Kč, přičemž tento návrh rozpočtu je o 22,2 mld. Kč nižší. Oproti roku 2015 pro rok 2016 dochází k poklesu o 33,4 mld. Kč, což je o 35,4 %. Podle stavebních podnikatelů to bude mít za následek významné utlumení výstavby dopravní infrastruktury, poruší to kontinuitu investorské přípravy staveb, neumožní zahajování nových staveb, zhorší financování oprav a údržby komunikací a ohrozí plynulé čerpání fondů EU. Jako stavební odbory připomínáme, že současná vláda ve svém programovém prohlášení slíbila, že bude podporovat růst české ekonomiky. Je sice pravda, stát hodně investoval do rozvoje železniční dopravní sítě, ale měl by více investovat do dalšího rozvoje bytové výstavby. Zároveň oceňujeme, že na opravy historických budov chce vynaložit určitou část finančních prostředků.
Takže co by měly státní orgány v nejbližší době učinit?
Podle mého názoru by vláda neměla rezignovat na urychlení změn ve stavební legislativě. Mám konkrétně na mysli novelu stavebního zákona a s tím související úpravu zákona o dopadech na životní prostředí (EIA). Na tripartitě nám vysvětlovali, že se to postupně vyřeší, ale nějak to vázne. Jde nám o to, aby se tento proces přípravy a schvalování staveb urychlil, a netýká se to jen dopravní infrastruktury, ale i již zmíněné bytové výstavby.
Myslím si, že naše stanovisko by mělo být signálem pro vládu, aby nepolevila ve své snaze o nápravu situace. Měla by po schválení novel těchto zákonů, které se týkají stavebnictví, tj. stavebního zákona a s tím souvisejícího EIA, dokázat je protlačit v Poslanecké sněmovně ke schválení. Jenom vládě připomínám, že termíny, které si sama předsevzala, pomalu, ale jistě, časově utíkají. A kdy to chce stihnout? To je otázka, na niž čekáme odpověď!
Na zítřejší tripartitě se má řešit otázka státního rozpočtu na rok 2016, jak jsme již uvedli. S čím chcete přijít na následující, říjnovou tripartitu?
Tam budeme hovořit o dalších otázkách, které se týkají jak zaměstnavatelů, tak odborů. Především nás zajímá otázka, jak tato vláda dokáže protlačit své záměry ekonomického růstu ČR přijetím příslušných zákonů. Konkrétně mám na mysli přijetí zákona o elektronické evidenci tržeb, z něhož se v důsledku opozice ze strany ODS a TOP 09 stává politikum, které začíná dělat této vládě vrásky na čele. Již na červencové tripartitě jsem se zeptal předsedů koaličních stran - premiéra Bohuslava Sobotky, vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše a místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka - jak dokáže koalice, která má podle počtu křesel v Poslanecké sněmovně dostatečnou převahu, zajistit, aby byl zákon ve sněmovně přijat? A jak vláda zajistí, aby poslanci, členové této vládní koalice, sami nepředkládali řadu svých připomínek k předkládaným zákonům? To totiž znamená, že návrh, který byl schválen ve vládě, dozná tímto okamžikem mnoho změn, jež obsah a význam zákona mohou posunout úplně jinam. Konkrétní odpověď jsem v podstatě neslyšel.
Takže s přijetím zákona o elektronické evidenci tržeb to asi nebude jednoduché?
Jenom chci této vládě, ale i jejím vládním koaličním poslancům, připomenout zajímavý postoj bývalého ministra financí Miroslava Kalouska, který svým vystupováním při přijímání antisociálních zákonů bývalých vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase dokázal zabránit obstrukcím levicové opozice a zároveň dokázal prosadit jejich přijetí ve sněmovně. Klasickým příkladem za všechny tyto zákony bylo přijetí »církevních restitucí«.
Právě proto nerozumím tomu, že někteří členové současné vlády či její koaliční poslanci mají jakési obavy z obstrukcí opozice, tj. ODS a TOP 09, které tak ochotně nahlas v médiích, zejména veřejnoprávních, dnes vyhlašuje Miroslav Kalousek. Když bývalé pravicové vlády dokázaly prosadit své antiekonomické a antisociální zákony, které destruovaly českou ekonomiku a znamenaly pokles životní úrovně většiny obyvatel, proč by současná vláda nemohla dokázat prosadit své zákony, které by měly napomoci ekonomickému růstu v ČR? Doufám, že si vláda tento fakt uvědomí, že své poslání, které si sama vytýčila, může zvládnout. Vždyť právě proto dostaly vládní koaliční strany v minulých volbách důvěru od voličů.
Vzhledem k současné situaci, kdy do Evropy přicházejí desetitisíce migrantů, vám může leckdo namítnout, že vláda ČR má teď jiné starosti…
Plně chápu, že vláda musí řešit aktuální věci, jako je problém migrantů v celé EU, který vznikl v důsledku špatně nastavené politiky USA a některých dalších zemí v arabských státech, zejména v Sýrii, ale neměla by zapomínat, že jejím hlavním úkolem, který si dala do vínku, je podpořit růst české ekonomiky, a tím se postarat i o solidní zajištění životní existence většiny našich občanů.
Když se dostáváme opět k ekonomickým otázkám, tak jenom připomenu, že se nedávno v České televizi prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák a viceprezident a generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek vyslovili proti zvyšování minimální mzdy…
Pokud jde o minimální mzdu, je logické, že zaměstnavatelé, podnikatelé a odbory mají na to rozdílné názory. Na tripartitě jsme nebyli schopni se domluvit na společném stanovisku, důsledkem je to, že o zvyšování minimální mzdy rozhoduje vláda, v jejíž kompetenci to nakonec je. Jenom podotknu, že kdyby bývalé vlády Mirka Topolánka a Petra Nečase postupně zvyšovaly minimální mzdu, tak by nemuselo docházet k tomu, že se nyní minimální mzda zvyšuje, podle podnikatelů, skokově.
Otázka mezd se přirozeně přenáší do kolektivního vyjednávání, a to se promítá i do určitého napětí mezi podnikateli a odbory. Cítíme to i v našem případě, kdy nás čeká počátkem příštího roku složité jednání o uzavření Kolektivní smlouvy vyššího stupně na léta 2016-2019.
Mimochodem, v této souvislosti musím upozornit na jeden negativní názor, který mezi některými stavebními podnikateli zaznívá, že by ke stavbě dopravní infrastruktury u nás měli být najati stavební dělníci z Ukrajiny. Jde o to, aby snaha těchto podnikatelů přivážet zahraniční dělníky nebyla dána tím, že by se nižšími mzdami zahraničních dělníků vytvářel tlak na kmenové zaměstnance, aby i oni souhlasili s nižším výdělkem, aby si dokázali udržet svoji práci. Na tuto skutečnost odbory přirozeně reagují tím, že požadujeme, aby zahraniční zaměstnanci, kteří k nám přicházejí přes pracovní agentury, měli stejné mzdové a pracovní podmínky jako ti kmenoví, kteří v těchto firmách pracují řadu let. O těchto věcech budeme rovněž jednat na příštích zasedáních tripartity.
