rozhlas.cz - Podobu takzvaného kurzarbeitu dnes projedná vláda. Měla by rozhodnout o pravidlech a o státním příspěvku pro firmy v tísni. O peníze by si mohly požádat podniky, které ohrozí krize, živelní pohroma nebo na ně dopadnou protiruské sankce.
Koaliční strany chtějí prosadit model, při kterém by stát platil 20 procent a zaměstnavatelé 40 procent mzdy.
Pracovník by tedy jako dosud dostal 60 procent výdělku. Tuto variantu ale odmítají odbory. Podle nich by na ní vydělaly jen firmy, ne zaměstnanci. Sami odboráři přišli se dvěma návrhy.
„První je, že k 60 procentům, které by normálně zaměstnavatel měl platit, tak ať těch 20 procent, které by měl přispívat stát, dá prostřednictvím zaměstnavatele přímo zaměstnanci,“ vysvětluje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a pokračuje:
„To je ta mírnější varianta. Ta ještě lepší je, kdyby zaměstnanci dostali 90 procent průměrného výdělku s tím, že by se rovným dílem podělili zaměstnavatel a stát.“
Kurzarbeit v Německu
Kurzarbeit - nebo také zkrácený pracovní režim - má v Německu více než stoletou tradici. Je to krizové řešení pro těžká ekonomická období, ve kterých firmy zpravidla propouštějí. Zaměstnanci přistoupí na to, že budou pracovat méně a že budou také dostávat menší plat. Firmy se zavážou, že pracovní místa nezruší. Za jakých podmínek mohou zaměstnavatelé tento nástroj použít, se řídí německým zákoníkem práce. Mezi experty převládá názor, že kurzarbeit pomohl po krizovém roce 2008 zachránit v Německu spoustu pracovních míst. V roce 2009 pracovalo v tomto zkráceném režimu více než milion zaměstanců.
