Vláda se ve středu 9. září mimořádně sejde, aby schválila návrh zákona o kurzarbeitu. Chce, aby platil od 1. listopadu, na konci října totiž přestanou fungovat programy na podporu zaměstnanosti Antivirus. Na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), načež ve svém úvodním slově to označil již jako jeden z hlavních bodů během pondělního jednání vlády.
Jde totiž o to, že kurzarbeit představuje zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. Zaměstnavatel platí mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas. Mimochodem, jak poukazují zaměstnavatelé a odbory, je velmi rozšířen v sousedním Německu, neboť se tam prý velmi osvědčuje. Proto ho právě zaměstnavatelé a odbory doporučují zavést i u nás.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) by v případě kurzarbeitu měl zaměstnavatel za zaměstnance, který bude doma, platit zdravotní a sociální pojištění. Stát by měl zaplatit za zaměstnance 50 až 70 procent čisté mzdy zaměstnance. Na výši ale ještě není podle Havlíčka shoda. Zaměstnanec by mohl zůstat doma až čtyři dny v týdnu. Podmínkou bude, že zaměstnanec bude ve firmě zaměstnán alespoň tři měsíce.
Vicepremiét Karel Havlíček zároveň dodal, že principiálně jde o to, že vláda ČR připraví zákon, který bude mít značnou dávku flexibility, aby byl formou vládních nařízení upraven na konkrétní situaci. A nepůjde jen o epidemie, ale i o například živelní katastrofy. Jednou provždy tak Česká republika bude mít pružný zákon, kdy vláda bude moci reagovat na různé situace.
Podle původních předpokladů, o nichž se v naší společnosti diskutuje již po určitou dobu, nový kurzarbeit by měl navázat na nynější kurzarbeitový program Antivirus, který zatím pokrývá období od 12. března do konce října. Přitom však, podle dřívějších informací, platí, že by vláda mohla kurzarbeit zavést, pokud by ve třech měsících po sobě meziročně přibylo nezaměstnaných o víc než 15 procent a bylo by jich minimálně 400.000. Kabinet by k nové podpoře v částečné zaměstnanosti mohl přistoupit i při pandemii, kyberútoku, přírodní pohromě či v jiné mimořádné situaci, která by ohrozila ekonomiku. V nařízení by stanovil, po jakou dobu či v jakém odvětví a regionu se bude příspěvek poskytovat.
Podle návrhu MPSV by pracovníci na kurzarbeitu mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Člověk by ale musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů. Peníze od státu by se započítávaly na důchod.