Místo uhlí by měla v kotlích většiny českých tepláren do deseti let hořet biomasa, odpady anebo zemní plyn. Podniky jsou k tomu tlačeny mimo jiné čím dál vyššími cenami emisních povolenek. Některé teplárny už cestu k ekologizaci nastoupily samy. Většině by ale v příštích letech měly k proměně pomoci peníze z Modernizačního fondu. Podle zpravodajství Českého rozhlasu žádat o ně mohou od pondělí. Cílem je výrazně nižší produkce emisí a tím pádem i levnější provoz tepláren.
Ještě před několika lety spalovala teplárna ve Strakonicích ze sta procent jen uhlí. Dnes je uprostřed areálu několik obřích hromad biomasy. Uhlí je uskladněné jen v jedné menší hale a podle ředitele teplárny Pavla Hřídele už se skoro nevyužívá.
„Tady byly kotle na uhlí, ty se v roce 2014 zbouraly, vyměnily a postavily se nové, které uměly pálit 40 procent biomasy, zbytek uhlí. My jsme tu biomasu ale postupně navyšovali. A dneska už se v tom kotli pálí ze sta procent,“ popisuje postupnou transformaci svého provozu Pavel Hřídel.
Letos v zimě si ještě teplárna vypomáhala občasným pálením uhlí. Příští rok už by měla fungovat stoprocentně na biomase, kterou občas doplní zemní plyn. Nový kotel na plyn by chtěl ředitel pořídit právě z peněz z Modernizačního fondu. „My jsme požádali zhruba o 680 milionů. Chceme sem přivézt plyn, postavit plynový kotel. A zároveň chceme změnit současné parovody na teplovody,“ dodal Pavel Hřídel.
Český rozhlas ve své reportáží dále konstatuje, že většina tepláren zatím s modernizací není tak daleko jako ta strakonická a uhlí je pro ně stále primárním zdrojem tepla. Pro ty budou peníze z Modernizačního fondu zásadní. Na přeměnu teplárenství by z něho v příštích deseti letech mělo putovat zhruba 40 až 70 miliard korun.
Nedostane se ale zdaleka hned na všechny. Peníze z fondu se budou v příštích deseti letech uvolňovat postupně. V první fázi – tedy ve výzvě HEAT, která startuje v pondělí, je podle ředitele Státní fondu životního prostředí Petra Valdmana pro teplárny připraveno 6,5 miliardy korun. „Tím, že máme na začátku omezené prostředky, tak tu prioritu dáváme na projekty, které jsou připravené na to zahájit realizaci co nejdříve a musí nám garantovat, že do šesti měsíců od schválení projektu doloží uzavřenou smlouvu o dílo,“ vysvětlil Petr Valdman.
Teplárna pak modernizaci musí uskutečnit do třiceti měsíců od schválení projektu. O dotaci mohou teplárny žádat od pondělí do poloviny ledna.
Zájem projevilo, podle Petra Valdmana, předběžně 550 žadatelů. Všichni ale určitě nesplní potřebné podmínky.
Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek upozorňuje na to, že řada podniků je teď ve velmi špatné finanční situaci a budou mít problém projekty vůbec dofinancovat. „Jsme určitě rádi, že modernizační fond vzniknul. Ale problém je v tom, že pokryje jen asi polovinu dané investice a tu druhou polovinu musí teplárny někde vzít. A v situaci, kdy jsou naprosto vysáté povolenkami, tak už nemají kde ty peníze vzít. Je tedy obava, jakým způsobem teplárny do budoucna budou vůbec schopné ty peníze z Modernizačního fondu čerpat,“ vysvětlil Martin Hájek.
Změny chystá také společnost ČEZ, která provozuje šest velkých tepláren. Většina z nich zatím spaluje uhlí, říká místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Podle něho třeba z mělnické teplárny zásobuje ČEZ Prahu teplem vyrobeným z uhlí, stejně tak z teplárny v Trmicích zásobuje Ústí nad Labem. ČEZ předpokládá, že tyto teplárny překlopí z uhlí na jiné zdroje do roku 2030. „Vždycky nejvíce preferujeme bezemisní zdroje, to znamená biomasu a odpady, nicméně z pohledu objemu těchto komodit je jasné, že jich nebude dostatek. To znamená, že velká část bude dodávaná z plynu,“ vysvětlil Pavel Cyrani.
Podle odhadů Teplárenského sdružení je možné nahradit zhruba třetinu celkového množství spalovaného uhlí biomasou, tedy zejména klestím svezeným z okolích lesů, případně speciálně pěstovanou biomasou.
Dvanáct až patnáct procent uhlí lze nahradit spalováním odpadů a zbytek zemním plynem. Ani ten ale není bezemisní. Měrné emise CO2 při spalování zemního plynu jsou ale ve srovnání se spalováním hnědého uhlí zhruba poloviční. Teplárny spalující plyn tak budou nakupovat o polovinu méně emisních povolenek.
Český rozhlas ve své reportáží mimo jiné dále uvedl, že například Petr Holub z organizace Šance pro budovy, která se věnuje energeticky úspornému stavebnictví říká: „Koncepčně správně by bylo podívat se nejprve na každé město, kam teplárna dodává teplo, a zpracovat pro toto město strategii renovace budov. Tím by se zjistilo, jaké budou budoucí potřeby vytápění a jaká bude hustota odběru. A až následně by se zpracovávala strategie modernizace teplárenské soustavy. To se u nás ale bohužel neděje.“
Podle Petra Holuba by tak řada měst zjistila, že přestavba budov na vysoký energetický standart vyjde v konečném důsledku levněji než modernizace celé teplárny. „Myslím, že tady zaspal stát a ministerstvo průmyslu. Tento postup měly vyžadovat. Protože samozřejmě pokud mám energeticky pasivní dům, tak potřebuji třeba jen deset procent tepla, než pokud mám nezateplený panelák,“ dodává Petr Holub.
Celková spotřeba tepla v České republice by se podle odhadů organizace Šance pro budovy dala snížit až na polovinu. „A to i když počítáme s tím, že památkově chráněné budovy se zrekonstruují jenom trochu. A nějakých pět až osm procent budov se nezrenovuje vůbec,“ dodává Petr Holub.
O nutnosti zaměřit se v první řadě na snížení poptávky po teple mluví i autoři studie ČVUT z letošního února. „Je potřeba zdůraznit, že změny na straně nabídky (výroba tepla) musí být spojeny se změnami v poptávce po teple u konečných spotřebitelů. Transformace výrobní základny pro dodávky tepla musí odrážet prioritizaci zvyšování energetické účinnosti ze strany spotřebitelů,“ konstatují autoři studie.
